Meteorit nalezený v Austrálii obsahoval první známý přírodní výskyt vzácného minerálu

5. 9. 2019
Geologie ve vesmíru Meteority

Poblíž australského města Wedderburn byl v roce 1951 nalezen podivný balvan. Šlo o meteorit, který se nepodobal žádnému jinému. Od té doby jej vědci studují a snaží se o podivném kameni zjistit více. A poslední průzkum přinesl překvapení: meteorit obsahuje první známý přírodní výskyt minerálu edscottit.

Meteorit nalezený u města Wedderburn

Meteorit nalezený u města Wedderburn -



Vědci už zkoumali Wedderburnský meteorit natolik, že z něj zbývá nedotčená zhruba jen třetina. Během svého bádání našli například zlato nebo železo ale také vzácnější minerály kamacit, schreibersit, taenit a troilit. Nyní k nim přibyl ještě edscottit, který vzniká poměrně běžně při průmyslovém zpracování železa, ale v přírodě ještě nalezen nebyl.

Podle vědců mohl minerál vzniknout před dávnými časy v nitru nějaké planety za vysokých teplot a tlaku. Po srážce s nějakým velkým tělesem se tato planeta zřejmě rozpadla na menší kousky, které od té doby putovaly vesmírem, dokud jeden z nich v minulém století nevstoupil do atmosféry naší planety.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Geologie ve vesmíru

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhy

6. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhyOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila z oběžné dráhy sesuv půdy v oblasti severního pólu Marsu. Půda je zde obohacená o led, který každé jaro při zvýšení teplot taje, což způsobuje destabilizaci útesů, která v důsledku vede k sesuvům. Útes, na kterém byl tento sesuv koncem letošního května zachycený, má výšku asi půl kilometru.

celý článek

Diamanty z hlubin Země ukrývají tekutinu z období zrodu naší planety, mohlo by jít o nejstarší známý materiál

22. 8. 2019

Tekutina uvnitř hlubinných diamantů pochází podle analýzy izotopů z doby vzniku naší planety před čtyřmi miliardami let. Jde tak o jeden z nejstarších známých materiálů na Zemi. Tyto hlubinné diamanty vznikly několik stovek kilometrů pod povrchem v zemském plášti.

celý článek

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

12. 8. 2019

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vodyRobotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

celý článek

Trpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vrásky

8. 7. 2019

Trpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vráskyTým španělských vědců publikoval novou studii ve vědeckém magazínu Nature Astronomy, ve které odhaluje evidenci, že se trpasličí planeta v pásu asteroidů smršťuje. Vyplývá to z geologických útvarů nalezených na povrchu orbitální sondou Dawn. Vědci nalezli 15 zlomů, většinou v polárních oblastech, což však může být způsobeno pouze tím, že jsou díky jinému nasvícení lépe pozorovatelné.

celý článek

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí miseRover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

celý článek

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí Pluta

23. 5. 2019

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí PlutaTrpasličí planeta Pluto se nachází na okraji mrazivého regionu Kuiperova pásu. Přesto se zdá, že by mohl pod jejím povrchem existovat oceán. Kompletnímu zamrznutí této vody by mohla bránit tenká vrstva zmrzlého ledu s různými přísadami, zejména pak metanem. Tato vrstva by působila jako tepelný izolátor, který umožňuje udržení vyšších teplot pod povrchem. Nový výzkum, který vychází z dat mise New Horizons a počítačových simulací, byl publikován v magazínu Nature Geoscience.

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

14. 5. 2019

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesůmPomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je jeho povrch posetý puklinami v jejichž okolí stále dochází k otřesům. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geoscience.

celý článek