Diamanty z hlubin Země ukrývají tekutinu z období zrodu naší planety, mohlo by jít o nejstarší známý materiál

22. 8. 2019
Země Geologie ve vesmíru

Tekutina uvnitř hlubinných diamantů pochází podle analýzy izotopů z doby vzniku naší planety před čtyřmi miliardami let. Jde tak o jeden z nejstarších známých materiálů na Zemi. Tyto hlubinné diamanty vznikly několik stovek kilometrů pod povrchem v zemském plášti.



Zkoumané diamanty mají velikost pouhých pár milimetrů a pochází z Brazílie. Podle vědců vznikly v hloubce 410-660 kilometrů pod zemským povrchem. Aby odhadli jejich stáří, podívali se na výskyt izotopů helia-3 a helia-4. Helium-3 je dnes na Zemi velmi vzácné, nebylo tomu tak nicméně v období jejího vzniku. A právě poměr izotopu helia-3 vůči heliu-4 odpovídal tomu, který vědci odhadují při vzniku Země, tedy před 4,5 miliardami let.

Největší naměřený podíl helia-3 v diamantech byl 1:14 300 - oproti tomu běžná koncentrace helia-3 ve vzduchu je 1:714 000. 

Helium-3 je lehký izotop helia s dvěma protony a jedním neutronem. Na Zemi se vyskytuje pouze v hlubinách, kde jsou zbytky izotopů z doby formace planety. Dostane-li se z hlubin k povrchu, uniká do atmosféry a dále do vesmíru. Je však přítomné například na povrchu Měsíce a jiných místech ve sluneční soustavě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Van Allenovy sondy ukončily svou misi, při které studovaly pásy radiace obklopující Zemi

24. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy ukončily svou misi, při které studovaly pásy radiace obklopující ZemiPlaneta Země je obklopena dvěma pásy energetických částic známými jako Van Allenovy pásy. Od roku 2012 je studovala dvojice sond, které původně nesly označení Radiation Belt Storm Probes a teprve v průběhu mise dostaly jméno po objeviteli těchto pásů. I když byla jejich mise původně plánována na dva roky, sondy nakonec vydržely víc než třikrát déle. Jejich palivo však v posledních měsících došlo a jejich práce tak končí, v následujících letech shoří v atmosféře Země.

celý článek

NASA chystá nový teleskop: bude hledat planetky, u kterých hrozí kolize se Zemí

28. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Podle odhadů do dneška lidstvo identifikovalo na 30 % objektů s minimální velikostí 140 metrů v okolí naší planety. Tyto planetky jsou označovány jako NEO (Near Earth Objects) a jejich kolize s naší planetou je v porovnání s ostatními poměrně vysoká, protože jejich oběžné dráhy často kříží tu, po které obíhá Slunce naše planeta. NASA nyní plánuje vyvinout nový teleskop, který by byl schopný identifikovat většinu zbylých objektů v našem okolí, a dokázal by navíc zhodnotit míru nebezpečí, které pro naši planetu mohou představovat.

celý článek

Uvnitř diamantu se skrýval neznámý zelený minerál z nitra Země

25. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Uvnitř diamantu nalezeného v jihoafrické republice se ukrývalo jediné zrnko zeleného minerálu, jaký svět ještě neviděl. Podle vědců vznikl ve hloubce až 170 kilometrů a může tak napovědět více o prostředí, které panuje v zemském plášti. Zvláštní ale je, že má zcela jiné složení, než by se u materiálu z tohoto prostředí očekávalo.

celý článek

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země

2. 7. 2019

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry ZeměPlanetka zhruba o velikosti lednice byla minulou sobotu pozorována teleskopy na Havaji těsně předtím, než zamířila do zemské atmosféry, kde shořela. To se zatím podařilo pouze 4x v historii, jinak astronomové nemají žádná data o planetkách, které v naší atmosféře shoří, nebo dopadnou na povrch. Planetka byla pojmenována 2019 MO a při průletu atmosférou vytvořila jasný bolid.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 1. 2019

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek