Podivné chování podivné planetky - materiál, který z ní uniká, změnil barvu

2. 9. 2019
Planetky (asteroidy) Pás asteroidů

V loňském roce astronomové zjistili, že jedna z planetek mezi Marsem a Jupiterem vykazuje nezvyklé chování - zanechává za sebou ocas podobně jako kometa. Nová pozorování této planetky s označením 6478 Gault nyní odhalila změnu barvy těchto ocasů - jev, který zatím vědci ještě nepozorovali. Zatím není zřejmé ani to, jak se materiál dostává z povrchu planetky do volného vesmíru ani, co vede ke změně jeho barvy.

Planetka 6478 Gault

Planetka 6478 Gault -



Oběžná dráha planetky Gault není nijak nezvyklá, obíhá v pásu asteroidů s ostatními objekty ve vzdálenosti 2,4 AU od Slunce. Na šířku má asi 4 kilometry a nová pozorování potvrzují, že na rozdíl od komet je suchá a neobsahuje nějak výrazné množství ledů, které u komet tvoří jejich ocasy. Dva ocasy planetky Gault mají 800 a 200 tisíc kilometrů na délku a jsou tvořeny jiným materiálem. Doposud měly v blízkém infračerveném spektru červenou barvou, ta se však v posledních pozorováním změnila na barvu modrou.

Jedním z pravděpodobných vysvětlení vycházejícího materiálu z povrchu planetky je její vysoká rotace. Bohužel nelze u tak malého objektu na dálku určit, jak rychle se točí, ale podle vědců se točí příliš rychle a materiál z ní odstředivou silou uniká do volného vesmíru.

Změna barvy umírajícího materiálu by mohla být dána tím, že místo horní vrstvy se do vesmíru začala dostávat vrstva dosud ukrytá. Červený materiál z povrchu bych vystaven sluneční radiaci, která jej chemicky změnila. Nyní se začal do vesmíru dostávat materiál, který radiaci vystaven nebyl a má tak jiné složení.

Bez detailnějších informací však lze jen těžko potvrdit, zda jde skutečně o jev způsobený rotací, nebo za ním stojí zcela jiný mechanismus. Vědci chtějí planetku pozorovat dále, je totiž možné, že se postupem času zela rozpadne, a mohli by tak poprvé pozorovat podobnou akci v přímém přenosu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Geologické útvary na povrchu planetky Bennu budou pojmenovány po mýtických ptácích

14. 8. 2019

Geologické útvary na povrchu planetky Bennu budou pojmenovány po mýtických ptácíchMezinárodní astronomická unie schválila návrh týmu vědců pracujících na misi OSIRIS-REx, aby byly geologické útvary na planetce Bennu pojmenovány po mýtických ptácích. Sonda OSIRIS-REx mapuje povrch planetky od svého příletu v prosinci loňského roku a hledá vhodné místo pro odběr vzorků, které budou dopraveny k prozkoumání na Zemi. Proces pojmenování útvarů začne ještě letos v létě.

celý článek

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objekt

11. 8. 2019

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objektAmatérský astronom Ethan Chappel zachytil svým teleskopem ve středu 7. srpna záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně šlo o malou planetku, která byla zachycena gravitací plynného obra a shořela v jeho atmosféře. Vědci nyní doufají, že střet zachytil i jiný astronom, aby mohli zjistit více informací o objektu, který se s planetou srazil.

celý článek

Nově objevená vzácná planetka v blízkosti Slunce má nejkratší známou oběžnou dráhu

10. 7. 2019

Nově objevená vzácná planetka v blízkosti Slunce má nejkratší známou oběžnou dráhuAstronomové objevili novou planetku 2019 LF6, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Země. Jde o jeden z pouze asi dvacítky známých objektů s takovou oběžnou dráhou (označují se jako planetky skupiny Atira). Planetka byla objevena v rámci programu Twilight, který hledá objekty v blízkosti Slunce s pomocí přístroje ZTF. 2019 LF6 je už druhý úlovek touto programu po planetce 2019 AQ3 objevené letos v únoru.

celý článek

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

17. 5. 2019

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavyTým vědců z NASA publikoval první vědeckou studii o nejvzdálenějším prozkoumaném objektu ve sluneční soustavě: Ultima Thule. Ve studii analyzovali data, která sonda New Horizons ze svého průletu 1. ledna zatím na Zemi poslala. Ve studii jsou popsány útvary na povrchu planetky a její předpokládaná evoluce. Další data nicméně z okraje sluneční soustavy dál proudí k Zemi, přenos by měl být dokončen až v létě příštího roku.

celý článek

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetek

8. 5. 2019

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetekTři nové planetky se podařilo detekovat orbitálnímu teleskopu Gaia, jehož hlavním úkolem je pozorování hvězd, jejich pozice a rychlosti. Gaia pozoruje planetky ve sluneční soustavě relativně pravidelně, většinou jde o už známé objekty z pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově objevené objekty patří také do skupiny hlavního pásu asteroidů, přesto mají odlišnou oběžnou dráhu od ostatních - obíhají Slunce nad a pod rovinou ekliptiky.

celý článek

S misí Hera poletí k planetce Didymos také dvě malé družice, jedna z nich vznikne v České republice

7. 5. 2019

S misí Hera poletí k planetce Didymos také dvě malé družice, jedna z nich vznikne v České republiceDva malé cubesaty budou součástí evropské mise Hera k planetce Didymos v roce 2023. Jeden z nich bude pomocí radaru zkoumat vnitřní strukturu planetky a jejího měsíce a druhý, s významnou českou účastí, bude zjišťovat jejich složení. Primární mise však není vědecká, ale defenzivní: evropská sonda Hera má totiž pozorovat následky kolize americké sondy DART s malým měsícem planetky. Vědci očekávají změnu jeho oběžné dráhy a vyzkoušení principu odklonu potenciálně nebezpečných planetek, u kterých hrozí srážka se Zemí.

celý článek

Vzorky z planetky Itokawa dovezené sondou Hayabusa v roce 2010 překvapivě obsahují vodu

4. 5. 2019

Vzorky z planetky Itokawa dovezené sondou Hayabusa v roce 2010 překvapivě obsahují voduJaponská vesmírná sonda Hayabusa přivezla jako první v roce 2010 na Zemi vzorky hornin z blízké planetky Itokawa. V kapsli, která na Zemi přistála, bylo identifikováno na 1500 malých zrnek, která měla podle analýzy složení podobné meteoritům. Obsahovala minerály olivín, pyroxen, nebo sírany. Nicméně nikoho nenapadlo se dívat po vodě, dokud se část vzorků nedostala do rukou vědců na Arizona State University.

celý článek