Jižní Korea chce také na Měsíc, start její sondy však nabírá zpoždění, posunul se z 2020 na 2022

24. 9. 2019
Měsíc Jižní Korea KPLO

Start jihokorejské orbitální lunární sondy KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) byl odložen z prosince 2020 na červenec 2022. Důvodem má být příliš velká váha sondy, která vyžaduje přepracování jejího designu. Jihokorejská agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute), která má misi na starosti, je domluvena s americkou společností SpaceX, jejíž raketa Falcon 9 má sondu vynést do vesmíru. Půjde o první korejskou misi za oběžnou dráhu Země.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Mise KPLO se aktuálně nachází ve fázi, kdy se kompletují finální detaily designu sondy. Po této fázi teprve přijde na řadu samotná výstavba modelu, který poletí do vesmíru. Při návrzích detailů nicméně došlo k nárůstu plánované váhy sondy z původních 550 kilogramů na 678. Konstruktéři se tak obávají, že mise bude vyžadovat více paliva, aby sonda dokázala operovat na oběžné dráze Měsíce plánovaný jeden rok.

Aby mohl být zachovaný připravený design sondy, dochází k úpravě její oběžné dráhy a posunu termínu strartu. Původně měla sonda po většinu mise obíhat Měsíc po kruhové oběžné dráze ve výši 100 kilometrů. Nově bude sonda nejprve 9 měsíců na eliptické oběžné dráze ve výšce 100-300 km a teprve potom vstoupí na původní plánovanou 100kilometrovou kruhovou oběžnou dráhu.

Mise KPLO měla korjeskou agenturu stát původně 165 milionů dolarů. Její odložení si vyžádá dalších 14 milionů navíc. Z toho polovina jde společnosti SpaceX na smluvní poplatek za přeložení letu a druhá polovina půjde na další testování sondy a platy pracovníků, kteří na misi pracují.

KPLO

KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) je první jihokorejská mise k Měsíci. Jejím cílem je umístit na oběžnou dráhu Měsíce orbitální sondu, která bude zkoumat jeho povrch a magnetické pole. Na palubě sondy budou 4 jihokorejské přístroje a jeden americký. Orbitální sonda má mimo jiné pomoci korejské vesmírné agentuře KARI vybrat místo přistání pro další fázi korejského lunárního programu.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Jak se bude chodit na záchod na Měsíci? NASA hledá nové nápady, máte nějaké?

29. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jak se bude chodit na záchod na Měsíci? NASA hledá nové nápady, máte nějaké?Americká vesmírná agentura vyzvala veřejnost, aby jí pomohla navrhnout nový záchod pro astronauty, kteří poletí na Měsíc. S nápady můžete přicházet i vy, a to do letošního srpna. Svůj čas na záchodě, tak nyní můžete věnovat i něčemu přínosnému a přemýšlet nad tím, jaké to je, dělat potřebu v šestinové gravitaci.

celý článek

Minerály v měsíčních horninách ukazují na dopady meteoritů při formování Měsíce

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Minerály v měsíčních horninách ukazují na dopady meteoritů při formování MěsíceNový výzkum odhaluje, že dopady velkých těles na povrch Měsíce zřejmě hrály podstatnou roli při jeho formování. Skupina vědců vedená L. F. Whitem zkoumala horniny dovezené na Zemi při misi Apollo 17 a zjistila, že obsahovaly minerál, který vzniká za vysokých teplot. Takto vysokých teplot lze dosáhnout pouze při impaktu velkého tělesa.

celý článek

Rusko chce do roku 2025 dostat k Měsíci hned tři vesmírné sondy

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rusko chce do roku 2025 dostat k Měsíci hned tři vesmírné sondyRusko navštívilo Měsíc naposledy v roce 1976, už však plánuje svůj návrat. V plánu jsou tři vesmírné mise do roku 2025 ve spolupráci s evropskou vesmírnou agenturou ESA. Tyto mise nesou označení Luna-25, Luna-26 a Luna-27. První z nich se už sestavuje a probíhá její testování, start je nyní plánován na říjen 2021.

celý článek

Společnost Intuitive Machines oznámila datum svého plánovaného přistání na Měsíci: příští rok v říjnu

17. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Intuitive Machines oznámila datum svého plánovaného přistání na Měsíci: příští rok v říjnuV rámci kontraktu s NASA připravuje společnost Intuitive Machines přistávací modul Nova-C, který ponese na palubě vědecká zařízení. Společnost nyní oznámila plánované datum přistání na Měsíci, a to v říjnu 2021. Místem přistání by mělo být místo v blízkosti hlubokého údolí Vallis Schröteri.

celý článek

První modul stanice Gateway bude mít dva vědecké instrumenty

24. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

První modul stanice Gateway bude mít dva vědecké instrumentyPrvní modul lunární orbitální stanice Gateway bude mít na palubě dvě vědecká zařízení - jedno evropské a druhé americké. Evropský experiment bude zkoumat radiační prostředí v bezprostředním okolí Měsíce. Americké zařízení zase bude zkoumat vesmírné počasí. Oba výzkumy vědcům napoví o možných nebezpečích pro budoucí astronauty, kteří poletí k Měsíci v rámci programu Artemis.

Lunární stanice Gateway už není nutnou podmínkou pro přistání astronautů na Měsíci

20. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Lunární stanice Gateway už není nutnou podmínkou pro přistání astronautů na MěsíciNASA modifikovala plány návratu astronautů na povrch Měsíce v roce 2024, odstranila z nich nutnost zastavení u orbitální lunární stanice Gateway. Zpoždění výstavby lunární stanice tak neovlivní termín přistání na Měsíci určený americkou vládou. NASA společně s ostatními zeměmi a soukromými společnostmi dál pracuje na vývoji modulů lunární stanice, která bude sloužit jako podpora pro další posádky směřující na povrch Měsíce.

celý článek

Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailu

18. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailuOrbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá Měsíc od loňského roku. Přesto, že přistávací modul Vikram, který se od ní oddělil, byl při přistání ztracen, orbitální sonda je v pořádku a pokračuje ve svojí vlastní misi. Tou je mapování povrchu v dosud nevídaném detailu. Schopnosti její kamery jsou dokonce takové, že dokáže mapovat dno kráterů, kam nedopadá žádné přímé sluneční světlo.

celý článek