Uvnitř diamantu se skrýval neznámý zelený minerál z nitra Země

25. 9. 2019
Země Geologie ve vesmíru

Uvnitř diamantu nalezeného v jihoafrické republice se ukrývalo jediné zrnko zeleného minerálu, jaký svět ještě neviděl. Podle vědců vznikl ve hloubce až 170 kilometrů a může tak napovědět více o prostředí, které panuje v zemském plášti. Zvláštní ale je, že má zcela jiné složení, než by se u materiálu z tohoto prostředí očekávalo.



Vědci minerál pojmenovali goldschmidtite podle uznávaného geologa Victora Moritze Goldschmidta. Obsahuje velké koncentrace prvků niob, draslík a také vzácných prvků lanthan a cer. V zemském plášti se nicméně vyskytují jiné prvky, zejména křemík, hořčík a železo. Není tak zřejmé, jaké procesy mohly vést ke vzniku tohoto minerálu.

Zrnka materiálů ukrytá v diamantech jsou nicméně poměrně běžná. Pro vědce představují unikátní příležitosti jak nakouknout do hlubin Země, kde tyto horniny za extrémních podmínek vznikají.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Země

NASA chystá nový teleskop: bude hledat planetky, u kterých hrozí kolize se Zemí

28. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Podle odhadů do dneška lidstvo identifikovalo na 30 % objektů s minimální velikostí 140 metrů v okolí naší planety. Tyto planetky jsou označovány jako NEO (Near Earth Objects) a jejich kolize s naší planetou je v porovnání s ostatními poměrně vysoká, protože jejich oběžné dráhy často kříží tu, po které obíhá Slunce naše planeta. NASA nyní plánuje vyvinout nový teleskop, který by byl schopný identifikovat většinu zbylých objektů v našem okolí, a dokázal by navíc zhodnotit míru nebezpečí, které pro naši planetu mohou představovat.

celý článek

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země

2. 7. 2019

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry ZeměPlanetka zhruba o velikosti lednice byla minulou sobotu pozorována teleskopy na Havaji těsně předtím, než zamířila do zemské atmosféry, kde shořela. To se zatím podařilo pouze 4x v historii, jinak astronomové nemají žádná data o planetkách, které v naší atmosféře shoří, nebo dopadnou na povrch. Planetka byla pojmenována 2019 MO a při průletu atmosférou vytvořila jasný bolid.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 1. 2019

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek

Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidla

7. 11. 2018

Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidlaPodle aktuálního reportu z Organizace spojených národů, by se ozónová díra mohla zacelit ještě v tomto století. Ozónová díra je problém, který nabyl významu koncem 70 let minulého století, kdy byl detekovaný výrazný úbytek ozónu v atmosféře planety. Ozónová díra vznikla díky chemikáliím vypouštěným do atmosféry a je předmětem Montrealského protokolu, který vznikla v 80 letech a zavazuje signatářské země k omezování vypouštění chemikálií, které mají na ozónovou vrstvu negativní dopad.

celý článek

Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

29. 10. 2018

Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako MěsícTýmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

celý článek