Druhý objekt z mezihvězdného prostoru oficiálně potvrzen, nově nese označení I2/Borisov

26. 9. 2019
Komety Mezihvězdné objekty I2/Borisov

Mezinárodní astronomická asociace IAU v úterý oznámila, že nově objevená kometa C/2019 Q4 je skutečně objekt, který nepochází ze sluneční soustavy. Dostala tedy oficiálně označení I2/Borisov (označení I2 znamená, že jde o druhé identifikované interstelární těleso a Borisov je podle jejího objevitele). Několikadenní pozorování astronomy po celém světě totiž potvrdila hyperbolickou oběžnou dráhu komety, která naznačuje, že těleso neobíhá Slunce ale naší soustavou pouze prolétá.

Kometa I2/Borisov

Kometa I2/Borisov -



Nová pozorování také ukazují, že kometa I2 se zatím velmi podobá běžným kometám ve sluneční soustavě a že má několik kilometrů v průměru. Přesnou velikost vědci zatím neznají, budou však mít ještě hodně možností ji zjistit.

Oproti prvnímu mezihvězdnému objektu Oumuamua bude totiž možné I2 pozorovat po delší dobu. Vědci věří, že se jim podaří zjistit více o složení komety i jejím původu. Nejjasnější bude I2/Borisov v prosinci tohoto roku a v lednu příštího. Nejblíže Slunci bude kometa 7. prosince - asi 2 AU (v tu dobu bude stejně vzdálena i od Země), bohužel pro nás se ale bude nacházet na jižní obloze a z našich končin viditelná nebude. Začátkem příštího roku se už vydá opět ven ze sluneční soustavy a už nikdy se nevrátí.

Zatím se však kometa Slunci přibližuje a astronomové po celém světě chtějí sledovat její chování. Kometa má dnes poměrně kondenzovanou atmosféru (koma) tvořenou plyny zahřívanými slunečním svitem. Tyto plyny se zatím drží v blízkosti jádra, na posledních snímcích už ale začíná být patrný malý ocas, který se v následujících měsících zřejmě výrazně protáhne.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

    Další zprávy z kategorie Komety

    Nové informace o mezihvězdné kometě Borisov: je červená a obsahuje kyanid

    16. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Nové informace o mezihvězdné kometě Borisov: je červená a obsahuje kyanidAstronomové po celém světě zaměřují noc co noc své teleskopy na dočasného návštěvníka v naší sluneční soustavě: kometu I2/Borisov. Přiletěla k nám zřejmě od dvojhvězdy Kruger 60 a může nám o tomto systému napovědět spoustu informací. Stejně jako jiné komety ze sluneční soustavy má mezihvězdná kometa ocas plynů, které z ní unikají do volného vesmíru a právě ty mohou prozradit mnohé o jejím složení.

    celý článek

    Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60

    2. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60Podle nové studie by mohla nově objevená mezihvězdná kometa I2/Borisov pocházet z blízkého hvězdného systému Kruger 60. Podle simulací polských astronomů se kometa před milionem let nacházela v blízkosti této dvojhvězdy a obě měly vzájemně podobnou rychlost.

    celý článek

    Amatérský astronom možná objevil další objekt, který k nám přišel z mezihvězdného prostoru

    12. 9. 2019

    Amatérský astronom možná objevil další objekt, který k nám přišel z mezihvězdného prostoruAstronomové v předloňském roce poprvé detekovali mezihvězdný objekt, který následně dostal označení Oumuamua. Nyní to vypadá, že byl nalezen další. Nově objevené těleso vykazuje chování podobné kometě a nese tedy zatím označení C/2019 Q4 (Borisov) (C jako comet a Borisov podle svého objevitele). Astronomové nyní důkladně zkoumají jeho oběžnou dráhu, aby určili, odkud přišlo a kam míří.

    celý článek

    Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

    22. 6. 2019

    Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetkuEvropská vesmírná agentura schválila koncept mise označované jako Comet Interceptor. Vesmírná sonda bude vynesena do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Ve skutečnosti půjde o tři samostatné sondy, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

    celý článek

    Teleskop Hubble vyfotil vánoční kometu 46P/Wirtanen

    24. 12. 2018

    Teleskop Hubble vyfotil vánoční kometu 46P/WirtanenKometa 46P/Wirtanen je nejjasnější kometou pozorovatelnou v roce 2018, můžete ji pozorovat pouhým okem při jasných prosincových nocích až do začátku ledna. Na kometu se 13. prosince zaměřil také vesmírný teleskop Hubble z oběžné dráhy. Na jeho snímcích lze pozorovat obálku materiálu neboli koma, které se kolem komet objevuje, když se přiblíží Slunci.

    celý článek

    Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

    25. 4. 2018

    Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na videoVesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.

    celý článek

    Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

    4. 12. 2017

    Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekulyVědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

    celý článek