Vědci pozorovali zatím nejranější chvíle zničení hvězdy černou dírou

27. 9. 2019
Černé díry TESS

Vědcům se podařilo získat data z události, kdy černá díra roztrhala svou gravitací hvězdu. Díky flotile teleskopů, které akci pozorovaly, získali vědci zatím nejdetailnější informace ze začátku této události. Výrazně tomu pomohl také vesmírný teleskop TESS, který má sice za úkol hledat exoplanety, ale díky způsobu, jakým je hledá, má mnohem širší využití.

Černá díra, zničení hvězdy

Černá díra, zničení hvězdy Kolem černých děr rotují hvězdy, podobně jako kolem hvězd obíhají planety. Přiblíží-li se některá z hvězd příliš blízko, gravitace černé díry ji deformuje natolik, že ji v podstatě zničí. Materiál z hvězdy potom vytváří akreční disk kolem černé díry, který rotuje vysokou rychlostí. V blízkosti horizontu události černé díry potom třením dochází k zahřátí materiálu na extrémně vysoké teploty a vzniká tak záření, které je detekovatelné na teleskopy.





Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) pozoruje velkou část hvězdné oblohy vždy po dlouhou dobu. Díky tomu může dlouhodobě zkoumat chování hvězd a pozná, zda kolem nich neobíhají nějaké exoplanety. Tento způsob pozorování hvězd poskytuje astronomům další možnosti zkoumání vesmíru: hledání jakýchkoliv krátkodobých událostí, kdy hvězda zničeho nic svítí více nebo méně.

A právě to pomohlo při zkoumání události ASASSN-19bt, která byla poprvé detekována v rámci programu ASASSN, který sdružuje 20 teleskopů po celém světě. Pár dní po první detekci intenzivnějšího záření už měli vědci data za UV i rentgenové záření a tušili, že se jedná o situaci, kdy černá díra způsobila zničení hvězdy. Teprve v datech z teleskopu TESS však našli moment, kdy celá akce teprve začíná.

Událost roztrhání hvězdy černou dírou je relativně vzácná, vědci takových pozorovali zatím pouze kolem čtyřicítky. Schopnosti teleskopu TESS však dávají naději, že v budoucích letech jich výrazně přibude.

Mise TESS

Misí vesmírného teleskopu TESS je hledání exoplanet u blízkých jasných hvězd. Využívá k tomu tzv. tranzitů, kdy bedlivě sleduje záři hvězdy a čeká na její pohasnutí. Pokud záře hvězdy fluktuuje pravidelně, mohlo by to být způsobeno přechodem planety před ní. Takové kandidátské planety jsou následně ověřovány dalšími observatořemi. Během dvouleté primární fáze, kdy teleskop prozkoumá na 85 % oblohy vědci očekávají identifikování tisícovky exoplanet.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry

10. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díryAstronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly

29. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebylyV bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek

Supermasivní černé díry v trpasličích galaxiích nemusí být nutně v jejich centru

14. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry v trpasličích galaxiích nemusí být nutně v jejich centruPři průzkumu trpasličích galaxií, se vědeckému týmu vedenému Amy Reynesovou podařilo najít hned několik případů, kdy se supermasivní černá díra nenacházela v jádru galaxie. U velkých galaxií, jako je například Mléčná dráha, se supermasivní černé díry nacházejí v jejich středu.

celý článek

Příliš velká černá díra hvězdné velikosti oznámená minulý měsíc by nakonec mohla být menší

14. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Příliš velká černá díra hvězdné velikosti oznámená minulý měsíc by nakonec mohla být menší Před několika týdny informoval tým čínských vědců svět o objevu masivní stelární černé díry LB-1, jejíž vysokou hmotnost téměř 70 Sluncí nebylo snadné vysvětlit. Když se ale na problém podívali další vědci, přišli s odlišným vysvětlením pozorovaných dat, podle kterého tato černá díra nemusí dosahovat dříve avizované velikou hmotnosti. K tématu byly vydány hned tři nové vědecké studie.

celý článek

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxii

3. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxiiGalaxie NGC 6240 se už na první pohled liší od ostatních. Místo relativně pravidelné spirály, jakou má Mléčná dráha, má NGC 6240 dvě zřejmá jádra zahalená množstvím prachu a slepá ramena sahající daleko od centra různými směry. Astronomové doposud předpokládali, že pozorují následek nedávného sloučení dvou masivních galaxií, kvůli prachu však nemohli proniknout do jádra galaxie. Nová pozorování teleskopem VLT nyní v jádru odhalila hned tři supermasivní černé díry, což by znamenalo, že NGC 6240 vznikla ze tří původních galaxií.

celý článek

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

29. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknoutTým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou váhou mohly v naší galaxii existovat.

celý článek

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než SlunceExistuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

celý článek