Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019
Mars Neptun Pluto Enceladus Kuiperův pás Venuše Ceres Merkur Vesmírné sondy

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

Ceres, Bílá hora

Ceres, Bílá hora Snímek pořízený vesmírnou sondou Dawn 6. června 2015. V pravé horní části se nachází osamělá hora tyčící se do pětikilometrové výšky nad povrch.



Ceres

Jedním z konceptů je orbitální sonda k trpasličí planetě Ceres, kterou ještě do roku 2018 obíhala sonda Dawn. Z dat mise Dawn vědci zjistili, že nejbližší trpasličí planeta obsahuje množství vody a probíhají na ní doposud neznámé geologické procesy. Nová mise by měla odpovědět na otázky jako, kde dnešní největší těleso pásu asteroidů vzniklo a zda mohlo být někdy obyvatelné. Orbitální sonda by mohla být doplněna také jedním nebo více rovery, které by zkoumaly povrch. Ke zvážení je také pokus o dopravu vzorků hornin zpět na Zemi.

Venuše

Sousední planeta se v mnohém podobá Zemi. A v mnohém je také velmi odlišná. Přes svou blízkost však zatím nebyla zdaleka tak prozkoumána jako Mars, a to by chtěla změnit Martha Gilmore, která navrhuje realizovat vlajkovou misi k této planetě. I u Venuše vědce zajímá, zda byla někdy obyvatelná a jaké geologické procesy na ní probíhají (zda vůbec nějaké).

Enceladus

Podobně jako měsíc Europa u planety Jupiter, má i Enceladus u planety Saturn ledovou slupku, pod kterou se ukrývá oceán. Vědci by velmi rádi poslali na Enceladus ponorku, která by prozkoumala hlubiny tohoto oceánu. Jejím úkolem by bylo analyzovat vodu v okolí sopouchů na dně, kde by dokonce mohl existovat život.

Neptun

K Neptunu ani Uranu zatím nikdy neletěla dedikovaná sonda. Proletěla kolem nich pouze vesmírná sonda Voyager 2, která předtím proletěla také kolem Jupiteru a Saturnu. Nová mise k Neptunu by zkoumala z oběžné dráhy také jeho největší měsíc Triton, na jehož povrchu jsou patrné známky geologické aktivity a pod kterým by se mohl nacházet další ukrytý oceán.

Mars

Mars je v centru dění dlouhodobě, na jeho oběžné dráze i na povrchu je dlouhodobě rušno a dá se očekávat, že ruch nadále poroste. Jednou z nových misí k Marsu by mohla být také mise MORIE (Mars Orbiter for Resources, Ices, and Environments), která by mimo jiné z oběžné dráhy detailně zkoumala výskyt vodního ledu. Dalším konceptem vybraným k rozpracování je potom mise MOSAIC (Mars Orbiters for Surface-Atmosphere-Ionosphere Connections), která si klade za cíl lépe charakterizovat interakce mezi povrchem planety, její atmosférou a ionosférou.

Pluto a Kuiperův pás

V roce 2015 jsme mohli díky sondě New Horizons poprvé vidět jak Pluto skutečně vypadá. Sonda na začátku roku 2019 proletěla kolem další planetky v Kuiperově pásu a míří ven ze sluneční soustavy. Vědci už nyní plánují následovníka této mise, který by Pluto aspoň dva roky (pozemské) obíhal, a potom by zamířil k některé z dalších trpasličích planet v Kuiperově pásu.

Merkur

Kolem Merkuru doposud obíhala sonda MESSENGER a na cestě k němu je sonda Bepi-Colombo. Mezi novými koncepty se objevuje další mise, tentokrát s přistáním na povrchu planety. Rover by zkoumal z blízka horniny a jejich složení s tím, že by se soustředil na ten nejstarší terén. Kromě toho by sonda také sbírala informace o vnitřní struktuře planety, jejím magnetickém poli.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelitu

9. 10. 2019

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelituDnes, krátce po poledni vyletěla z kosmodromu Bajkonur na raketě Proton první družice, která provede servis jiné družice na oběžné dráze. Vesmírná sonda MEV 1 (Mission Extension Vehicle) byla navržena americkou společností Northrop Grumman a stane se v podstatě novou pohonnou jednotkou dosluhující družice Intelsat 901.

celý článek

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tisku

16. 7. 2019

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tiskuNASA v minulém týdnu udělila kontrakt na 73,7 milionů dolarů kalifornské společnosti Made in Space. Společnost peníze využije na přípravu prototypu družice Archinaut, která na oběžné dráze vyrobí zcela nové zařízení pomocí 3D tisku. První test by mohl proběhnout v roce 2022, kdy by mohla zařízení vynést na oběžnou dráhu raketa Electron.

celý článek

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost teplaVesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

celý článek

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

22. 6. 2019

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetkuEvropská vesmírná agentura schválila koncept mise označované jako Comet Interceptor. Vesmírná sonda bude vynesena do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Ve skutečnosti půjde o tři samostatné sondy, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

celý článek

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnuExperimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.

celý článek

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondy

9. 4. 2019

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondyHlavním úkolem vesmírné sondy Hera je zkoumání následků kolize vesmírné sondy DART s malým měsícem planetky Didymos. Sekundárním cílem mise bude vyzkoušet poprvé autonomní řízení sondy, podobně jako je tomu u autonomně řízených aut. První část mise bude ještě řízená přímo ze Země, tedy operátoři sondy vyhodnotí její pozici a rychlost a pošlou sondě příkaz k zážehu jejích motorů. Lidský faktor bude po splnění první části mise eliminován a sonda bude sama rozhodovat, kdy své motory zažehne.

celý článek