Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019
Mars Neptun Pluto Enceladus Kuiperův pás Venuše Ceres Merkur Vesmírné sondy

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

Ceres, Bílá hora

Ceres, Bílá hora Snímek pořízený vesmírnou sondou Dawn 6. června 2015. V pravé horní části se nachází osamělá hora tyčící se do pětikilometrové výšky nad povrch.



Ceres

Jedním z konceptů je orbitální sonda k trpasličí planetě Ceres, kterou ještě do roku 2018 obíhala sonda Dawn. Z dat mise Dawn vědci zjistili, že nejbližší trpasličí planeta obsahuje množství vody a probíhají na ní doposud neznámé geologické procesy. Nová mise by měla odpovědět na otázky jako, kde dnešní největší těleso pásu asteroidů vzniklo a zda mohlo být někdy obyvatelné. Orbitální sonda by mohla být doplněna také jedním nebo více rovery, které by zkoumaly povrch. Ke zvážení je také pokus o dopravu vzorků hornin zpět na Zemi.

Venuše

Sousední planeta se v mnohém podobá Zemi. A v mnohém je také velmi odlišná. Přes svou blízkost však zatím nebyla zdaleka tak prozkoumána jako Mars, a to by chtěla změnit Martha Gilmore, která navrhuje realizovat vlajkovou misi k této planetě. I u Venuše vědce zajímá, zda byla někdy obyvatelná a jaké geologické procesy na ní probíhají (zda vůbec nějaké).

Enceladus

Podobně jako měsíc Europa u planety Jupiter, má i Enceladus u planety Saturn ledovou slupku, pod kterou se ukrývá oceán. Vědci by velmi rádi poslali na Enceladus ponorku, která by prozkoumala hlubiny tohoto oceánu. Jejím úkolem by bylo analyzovat vodu v okolí sopouchů na dně, kde by dokonce mohl existovat život.

Neptun

K Neptunu ani Uranu zatím nikdy neletěla dedikovaná sonda. Proletěla kolem nich pouze vesmírná sonda Voyager 2, která předtím proletěla také kolem Jupiteru a Saturnu. Nová mise k Neptunu by zkoumala z oběžné dráhy také jeho největší měsíc Triton, na jehož povrchu jsou patrné známky geologické aktivity a pod kterým by se mohl nacházet další ukrytý oceán.

Mars

Mars je v centru dění dlouhodobě, na jeho oběžné dráze i na povrchu je dlouhodobě rušno a dá se očekávat, že ruch nadále poroste. Jednou z nových misí k Marsu by mohla být také mise MORIE (Mars Orbiter for Resources, Ices, and Environments), která by mimo jiné z oběžné dráhy detailně zkoumala výskyt vodního ledu. Dalším konceptem vybraným k rozpracování je potom mise MOSAIC (Mars Orbiters for Surface-Atmosphere-Ionosphere Connections), která si klade za cíl lépe charakterizovat interakce mezi povrchem planety, její atmosférou a ionosférou.

Pluto a Kuiperův pás

V roce 2015 jsme mohli díky sondě New Horizons poprvé vidět jak Pluto skutečně vypadá. Sonda na začátku roku 2019 proletěla kolem další planetky v Kuiperově pásu a míří ven ze sluneční soustavy. Vědci už nyní plánují následovníka této mise, který by Pluto aspoň dva roky (pozemské) obíhal, a potom by zamířil k některé z dalších trpasličích planet v Kuiperově pásu.

Merkur

Kolem Merkuru doposud obíhala sonda MESSENGER a na cestě k němu je sonda Bepi-Colombo. Mezi novými koncepty se objevuje další mise, tentokrát s přistáním na povrchu planety. Rover by zkoumal z blízka horniny a jejich složení s tím, že by se soustředil na ten nejstarší terén. Kromě toho by sonda také sbírala informace o vnitřní struktuře planety, jejím magnetickém poli.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření

21. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření25. února NASA ukončila 17letý provoz vesmírné sondy SORCE (SOlar Radiation and Climate Experiment). Jejím úkolem bylo měřit množství energie ze Slunce, které vstupoval do zemské atmosféry. V misi SORCE pokračuje už dva roky zařízení TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) na ISS.

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavy

15. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavyV rámci programu Discovery vybrala NASA 4 mise, jejichž koncepty bude chtít rozvinout do většího detailu. Je mezi nimi vyslání sondy k Venuši, Tritonu, nebo měsíci Io. Každý z vědeckých týmů, které se do programu přihlásily, nyní dostane 3 miliony dolarů na rozvoj svých konceptů. NASA v příštím roce vybere jednu z těchto misí k realizaci.

celý článek

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká dataOperátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírný teleskop CHEOPS poprvé otevřel svůj poklop a začal zkoumat exoplanety

3. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop CHEOPS poprvé otevřel svůj poklop a začal zkoumat exoplanetyEvropský vesmírný teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) otevřel svůj poklop a začal pozorovat hvězdy. Do vesmíru vyletěl 18. prosince a postupně se dostával na svou cílovou oběžnou dráhu 700 km od Země. Během této doby operátoři mise z Bernské univerzity testovali všechny instrumenty na teleskopu. Úkolem teleskopu je zkoumání už známých exoplanet a změření jejich velikosti, které je klíčové pro určení dalších charakteristik.

celý článek

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energií

1. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energiíVesmírná sonda Voyager 2 v sobotu 25. ledna neprovedla plánovaný manévr, který pomáhá s kalibrací zařízení pro měření magnetického pole. Podle předběžné analýzy to vypadá, že zůstaly aktivní dva instrumenty, které spotřebovávají relativně velké množství energie. A té nemá sonda po 43 letech ve vesmíru na rozdávání. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení tohoto problému.

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelitu

9. 10. 2019

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelituDnes, krátce po poledni vyletěla z kosmodromu Bajkonur na raketě Proton první družice, která provede servis jiné družice na oběžné dráze. Vesmírná sonda MEV 1 (Mission Extension Vehicle) byla navržena americkou společností Northrop Grumman a stane se v podstatě novou pohonnou jednotkou dosluhující družice Intelsat 901.

celý článek

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tisku

16. 7. 2019

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tiskuNASA v minulém týdnu udělila kontrakt na 73,7 milionů dolarů kalifornské společnosti Made in Space. Společnost peníze využije na přípravu prototypu družice Archinaut, která na oběžné dráze vyrobí zcela nové zařízení pomocí 3D tisku. První test by mohl proběhnout v roce 2022, kdy by mohla zařízení vynést na oběžnou dráhu raketa Electron.

celý článek