Nová metoda elektrolýzy produkuje dvakrát více vodíku z molekul vody

13. 11. 2019
Chemie

Vědcům z Velké Británie, Portugalska, Německa a Maďarska se podařilo přijít s novou metodou pro extrakci vodíku z vody. Ve studii publikované v magazínu Nature Communications vědci popsali, jak elektrické pulzy v kombinaci s molybdenovým katalyzátorem téměř zdvojnásobily produkci vodíku při stejném elektrickém napětí.



Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Chemie

Při extrémně nízké teplotě vědci poprvé pozorovali, co se děje s atomy při chemické reakci

4. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pouhých 500 nanokelvinů nad absolutní nulou - v takové teplotě proběhla zatím nejchladnější chemická reakce, kterou vědci dokázali pozorovat. Výhodou tohoto přístupu je, že se v extrémně chladném prostředí pohyb atomů velmi zpomalí a lze tak lépe pozorovat, co se při chemické reakci vlastně děje. Doteď vědci dokázali zkoumat pouze začátek a konec reakcí.

celý článek

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

9. 11. 2019

Molekulární vodík (H2) tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

celý článek

Hubblův teleskop detekoval komplexní formu uhlíku v mezihvězdném prostoru

27. 6. 2019

Formu uhlíku označovanou jako fulleren se podařilo pozorovat vědcům s Hubblovým vesmírným teleskopem. Jde o molekuly, které se skládají ze 60 atomů uhlíku uspořádaných do pěti a šestiúhelníků, které vytváří pravidelné koule. Potvrzuje se tak, že mezihvězdný prostor je tvořen nejen vodíkem a heliem, ale i výrazně komplexnějšími molekulami.

celý článek

Astronomové detekovali poprvé hliník v blízkosti protohvězdy. Napoví o vzniku sluneční soustavy

21. 5. 2019

Astronomové detekovali poprvé hliník v blízkosti protohvězdy. Napoví o vzniku sluneční soustavyS pomocí submilimetrové observatoře ALMA se vědcům podařilo poprvé detekovat molekuly s atomy hliníku v blízkosti mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že sloučeniny hliníku byly součástí prvních pevnými objektů, které se formovaly při vzniku sluneční soustavy. Nový objev by jim tak mohl umožnit lépe pochopit procesy, které vedou ke vzniku prvních zrnek prachu v okolí mladých hvězd, z nichž vzniká materiál pro formaci planet.

celý článek

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. 4. 2019

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhoviněPo dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

celý článek

Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekuly

24. 3. 2018

Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekulyMalá sousední galaxie nazývaná Velký Magellanův oblak neobsahuje tak složité molekuly jako Mléčná dráha, má také výrazně méně těžkých prvků jako je uhlík, kyslík nebo dusík. Přesto se astronomům s pomocí rádiové observatoře ALMA podařilo detekovat komplexní organické molekuly jako je metanol, dimethylether a methylformát. V posledních dvou případech jde o nejkomplexnější molekuly nalezené vně naší vlastní galaxie. Výsledky studie vedené Martou Sewilovou z Goddardova vesmírného střediska NASA se objevily v magazínu the Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Vědci ke svému překvapení objevili hluboko pod povrchem Země silně oxidované železo

24. 1. 2018

Ve hloubce 550 kilometrů pod povrchem se vědcům podařilo najít silně oxidované železo, takové, jako je běžně k nalezení na povrchu Země v podobě rzi. V takové hloubce však tento materiál nečekali, neexistuje zde příliš možností, jak by k oxidaci mohlo dojít. Oxidované železo bylo nalezeno v podobě drobných granulí vklíněných v diamantech a může více napovědět o cyklu uhlíku i železa pod povrchem Země. Výsledky výzkumu jsou publikovány v magazínu Nature Geoscience.

celý článek