Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019
Neutronové hvězdy ISS Hnědý trpaslík

Teleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

Neutronová hvězda, pulzar

Neutronová hvězda, pulzar



Neutronové hvězdy

Neutronové hvězdy jsou malé objekty dosahující průměru do 20 kilometrů, které však mají vysokou hmotnost a tedy i hustotu. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 2 - 3 hmotnostmi Slunce. Vznikají na konci života hvězd, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 10 a 30 slunečními hmotnostmi (z menších objektů vznikají bílé trpaslíky a z větších černé díry). Nejrychleji rotující neutronová hvězda PSR J1748-2446ad se kolem svojí osy otočí více než 700x za sekundu.

Typy neutronových hvězd

Pulzar Neutronové hvězdy, které naším směrem vysílají proudy radiace a rotují, se jeví jako pulzující hvězdy. Pulzary mají pravidelnou a specifickou periodu rotace a mohou být využívány k orientaci sond ve vesmíru. Magnetar Neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, které dosahuje až k 1011 tesla. Tyto hvězdy rotují ještě rychleji než běžné neutronové hvězdy.

Pulzar J1808

Pulzar SAX J1808.4-3658 (zkráceně J1808), od kterého záblesk přišel, se nachází asi 11 000 světelných let daleko. Během jediné sekundy se kolem svojí osy otočí 401x. Kolem této neutronové hvězdy obíhá ještě malý hnědý trpaslík - objekt, který je příliš masivní na planetu, ale zároveň moc malý na hvězdu. Právě hnědý trpaslík na oběžné dráze zřejmě stojí za detekovaným zábleskem. Neutronová hvězda, která má pravděpodobně hmotnost srovnatelnou se Sluncem avšak v průměru pouhých pár desítek kilometrů, z něj vysává materiál, který se usazuje v akrečním disku.

Exploze

Animace exploze: Vodík, který tvoří většinu atmosféry hnědých trpaslíků, při dopadu na povrch neutronové hvězdy zažehává termojadernou reakci, ve které vzniká helium, jež vytváří samostatnou vrstvu na povrchu hvězdy. Jakmile je tato vrstva několik metrů silná, helium začne fúzovat v uhlík a hvězda se stává nestabilní. Exploze, která za zábleskem rentgenového záření stála, byla způsobena erupcí helia napříč povrchem pulzaru. Zachycená intenzita exploze byla proměnlivá, což bylo podle vědců způsobeno nárůstem energie v této spodní vrstvě, která nakonec vyhodila horní vrstvu vodíku do okolí hvězdy. Událost, kterou vědci označují jako Type I X-ray burst, uvolnila do vesmíru během 20 sekund energii jakou uvolní Slunce za 10 dní. V následujících týdnech byl detekován další záblesk rentgenové radiace, který už byl ale poměrně slabý.

NICER

Teleskop NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer), který záblesk detekoval, je umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici od roku 2017. Jeho úkolem je zkoumat právě neutronové hvězdy, jejich složení a bezprostřední okolí.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

21. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRBAstronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.

celý článek

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíruU rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

celý článek

V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda

3. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězdaUž od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.

celý článek

U neutronové hvězdy v jádru Krabí mlhoviny došlo po glitchi z loňského roku ke změně polarizace rentgenového záření

12. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

U neutronové hvězdy v jádru Krabí mlhoviny došlo po glitchi z loňského roku ke změně polarizace rentgenového zářeníNová pozorování malým vesmírným teleskopem ukazují, že po tzv. glitchi z loňského roku došlo ke změně polarizace světla, které k nám přichází od neutronové hvězdy v Krabí mlhovině. Pokud se potvrdí vztah mezi glitchem a polarizací, mohlo by být možné zjistit, co za tímto chování neutronových hvězd stojí.

celý článek

První detekce tajemného radiového signálu FRB v Mléčné dráze napovídá o jeho původu

3. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

První detekce tajemného radiového signálu FRB v Mléčné dráze napovídá o jeho původuMagnetar SGR 1935+2154 ve vzdálenosti 30 tisíc světelných let se stal prvním objektem v Mléčné dráze, od kterého byl zachycen rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB). Doposud bylo detekováno několik desítek FRB signálů, a všechny pocházely z jiných galaxií. Vědci zatím neví, co tyto krátké a intenzivní signály způsobuje, objev blízkého zdroje FRB signálu jim tedy může hodně napovědět.

celý článek

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

4. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdyMezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

celý článek

Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdy

23. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdyAstronomům vedeným Marcusem Lowerem z Swinburne University of Technology v Austrálii se podařilo detekovat změnu ve frekvenci rotace pulzaru PSR J0908−4913. Studium tohoto chování hvězdy, které se označuje jako glitch, může vědcům napovědět více o její vnitřní struktuře.

celý článek