Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama záření

16. 11. 2019
Supernovy Galaxie

Mezinárodní tým astronomů provedl pomocí pozemních i vesmírných teleskopů detailní průzkum hypernovy SN 2017htp a záblesku gama záření GRB 171010A. Ze studie, která shrnuje jejich závěry, vyplývá, že prostředí i parametry této události odpovídají už dříve identifikovaným párům silných supernov a záblesků gama záření (Gamma-Ray Burst, GRB).

Supernova SN 2017htp

Supernova SN 2017htp



Astronomové už dlouho ví o spojení mezi dlouhodobými zdroji gama záření a silnými supernovami (exploze označované jako hypernovy, při kterých masivní hvězdy kolabují v černé díry). První pozorování přišla už v roce 2003, nicméně tento jev dodnes není příliš prozkoumaný. Od té doby byly navíc objeveny silné supernovy bez gama záblesků a naopak bylo detekováno gama záření, bez spojitosti se supernovami.

Nyní vědci našli nový pár hypernovy a zdroje gama záření ve srovnatelné vzdálenosti, který nejvíce zářil v říjnu a listopadu roku 2017. Analýzou pomocí optické fotometrie a spektroskopie se pokusili charakterizovat samotný jev i prostředí, ve kterém se nachází.

  • Pro reprodukci nejvyšší detekované zářivosti supernovy je vyžadováno množství niklu, které odpovídá zhruba 0,33 hmotnosti Slunce,
  • do okolí supernovy byl vymrštěn materiál o hmotnosti 4,1 Sluncí,
  • galaxie, ve které k události došlo, je asi poloviční velikosti Mléčné dráhy. Jde o druhou největší známou galaxii, ve které byl GRB detekován. Spektrálně se však podobá ostatním galaxiím s detekovanými záblesky gama záření.
Tato a další zjištění obecně odpovídají ostatním párům supernov a gama záblesků. Vědci se tak přibližují identifikaci prostředí, ve kterém k hypernovám a GRB dochází s větší pravděpodobností. Brzy tak může být možné určit, proč u některých silných supernov bývá detekováno gama záření a u jiných ne.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Astronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností Slunce

15. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností SlunceAstronomové objevili supernovu, která byla nejméně dvakrát zářivější než kterákoliv jiná doposud pozorovaná. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohla tato supernova vzniknout jako důsledek vzácné srážky dvou extrémně masivních hvězd. Výsledkem je exploze až 500x zářivější než u běžných supernov.

celý článek

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procent

28. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procentAstronomové v posledních týdnech se zaujetím pozorují hvězdu Betelgeuse, jejíž zářivost začala v říjnu loňského roku výrazně klesat. Vědci už dlouho ví, že tato hvězda se nezadržitelně blíží k explozi supernovy, nedokáží však říct, kdy nastane. Během ledna zářivost hvězdy nadále klesá, i když už pomalejším tempem než koncem roku.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek