Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019
Sluneční soustava Neptun Voyager Čína Kuiperův pás

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.



Plánovaná čínská mise nese zatím označení Interstellar Heliosphere Probe (IHP). Vesmírné sondy IHP-1 a IHP-2 by letěly do vesmíru v roce 2024 a na své cestě by využily gravitační asistence Země a planety Jupiter.

Čínští vědci na projektu pracují už několik let, zatím však nebylo rozhodnuto o jeho realizaci. Konečné rozhodnutí by mohlo padnout v letech 2021-2022, kdy bude čínská vláda schvalovat další pětiletku.

Plánovaný harmonogram

IHP-1 První sonda by měla podobně jako obě sondy Voyager zamířit do čela sluneční soustavy, po směru jejího putování naší galaxií.
  • 2024 start do vesmíru
  • 2025 průlet kolem Země
  • 2027 průlet kolem Země
  • 2029 průlet kolem Jupiteru
  • 2049 hranice sluneční soustavy
IHP-2 Druhá sonda sice také proletí kolem planety Jupiter, potom však zamíří opačným směrem - k předpokládanému ocasu sluneční soustavy.
  • 2027 průlet kolem Země
  • 2032 průlet kolem Země
  • 2033 průlet kolem Jupiteru
  • 2038 průlet kolem Neptunu, vypuštění malé sondy
  • 2040-2048 průlet kolem zatím neurčeného objektu v Kuiperově pásu
  • 2049 hranice sluneční soustavy
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádku

8. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádkuPři prvním letu rakety Long March 5 v těžké konfiguraci 5B se do vesmíru dostal prototyp nové vesmírné lodi a také experimentální návratový modul. Zatímco vesmírná loď, která zatím ještě nemá oficiální jméno, se dostala zpět na Zemi v pátek a v pořádku, modul do atmosféry vstoupil už v úterý. Došlo však k závadě a byl při průletu atmosférou ztracen.

celý článek

Čína poprvé vyslala do vesmíru raketu Long March 5B, vynesla na oběžnou dráhu novou vesmírnou loď

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Při úterním letu rakety Long March 5B letěla do vesmíru zatím nepilotovaná kapsle pro astronauty. Čína raketu Long March 5 vyzkoušela už 3x, ale zatím vždy v jiné konfiguraci než 5B. Stejná konfigurace rakety bude mít v budoucnu za úkol také vynášet segmenty nové čínské orbitální stanice. Kromě prototypu nové vesmírné lodi letěl na oběžnou dráhu také malý návratový modul s nafukovacím tepelným štítem.

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Čína plánuje na prosinec třetí start své supertěžké rakety Long March 5

3. 11. 2019

V pořadí třetí let největší čínské rakety Long March 5 byl už několikrát odložen. Po druhé misi, která skončila neúspěchem, se inženýři pokoušeli odstranit závadu, na motoru YF-77. Při své prosincové misi vynese raketa na oběžnou dráhu experimentální družici Shijian 20, která má nahradit družici Shijian 18 ztracenou při druhém letu Long March 5.

Soukromá čínská firma chce do roku 2021 začít s provozem opakovatelně použitelné rakety

24. 10. 2019

Čínská společnost i-Space představila raketu Hyperbola-2, kterou aktuálně vyvíjí. Plánuje ji poprvé poslat do vesmíru už za dva roky a měla by být opakovatelně použitelná, podobně jako rakety Falcon 9 od SpaceX. Společnost i-Space není v raketovým průmyslu úplným nováčkem, letos vyslala do vesmíru raketu Hyperbola a v předchozích letech provedla několik suborbitálních letů s několika různými prototypy.

celý článek