Geotermální jezera v Etiopii jsou tak extrémní prostředí, že v nich není žádný život

27. 11. 2019
Život Země

Živé organismy mají neuvěřitelnou schopnost se adaptovat na různá prostředí. Zejména mikroorganismy byly nalezeny v téměř každém prostředí na Zemi, přesto existují místa, kde život neexistuje: jedním z nich jsou jezera v regionu Dallol v Etiopii.



Malá jezera v této oblasti jsou velmi horká, mají extrémně vysoký podíl solí a jsou natolik kyselá, že jejich pH je místy dokonce záporné. Spolu s nimi se v regionu nacházejí také vodní plochy s vysokou koncentrací hořčíku. Ani v jednom prostředí se podle vědců nenachází žádný život.

Ten se nicméně nachází v okolní poušti a kaňonech, kde vědci našli primitivní extremofilní bakterii halophilic archaea, která žije v extrémně slaném prostředí.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Všechny kvasinky používané při výrobě piv plzeňského typu pocházejí ze stejného původního druhu

9. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci z nizozemské Delft University of Technology ve svém výzkumu přišli na společného předka kvasinek, které se dnes používají při výrobě piv plzeňského typu (anglicky pils, nebo pilsner). Tento druh kvasinek vznikl před 500 lety zkřížením kvasinek používaných při pečení (Saccharomyces cerevisiae) a jednoho divokého druhu (Saccharomyces eubayanus).

celý článek

V meteoritech byl nalezen mimozemský cukr, mohl hrát roli při vzniku života na Zemi

21. 11. 2019

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo nalézt komplexní organické sloučeniny v meteoritech. Jde konkrétně o ribózu, která je součástí RNA, a také o arabinózu a xylózu. Tyto komplexní sloučeniny byly objeveny v meteoritech s označením NWA 801 a Murchison - oba s vysokým obsahem uhlíku.

celý článek

Orangutan je nejbližší žijící příbuzný obřího třímetrového primáta

14. 11. 2019

Primát nazvaný Gigantopithecus blacki žil před 1,9 miliony let v jižní Číně. Dosahoval váhy až 600 kilogramů a výšky 3 metry. Analýza genů nyní prokázala, že jeho nejbližším žijícím příbuzným jsou orangutani. Jde o první případ, kdy se podařilo získat genetický materiál z teplého a vlhkého prostředí.

Více než milion různých sloučenin by mohlo fungovat jako zdroj biologické informace podobně jako DNA

12. 11. 2019

Vědci odhalili prostřednictvím počítačových simulací více než milion chemických sloučenin, které by mohly v živých organismech zastávat podobnou funkci jako DNA nebo RNA.

NASA pošle v příštím roce poprvé živé organismy do hlubokého vesmíru

24. 5. 2019

Během mise BioSentinel budou vyslány kvasinky na oběžnou dráhu kolem Slunce, aby vědci ověřili jak na ně bude působit radiace. Malá družice bude mít za úkol dostat se ven z magnetického pole Země, které naši planetu před radiací chrání, a měla by zde zůstat několik měsíců. Naposledy cestovaly živé organismy mimo magnetosféru Země při poslední misi Apollo v roce 1972. Mise BioSentinel bude součástí první mise vesmírné lodi Orion Artemis 1.

celý článek

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 1. 2019

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek

Vědci vypěstovali rostliny s vylepšenou fotosyntézou, rostou rychleji a vytváří o 40 % víc biomasy

7. 1. 2019

Rostliny přeměňují sluneční světlo na energii prostřednictvím chemické reakce známé jako fotosyntéza. Nicméně tento proces probíhá v rostlinách neefektivně díky podprocesu označovanému jako fotorespirace, kdy rostlina zamění atomy kyslíku a oxidu uhličitého. Vědcům z University of Illinois a U.S. Department of Agriculture Agricultural Research Service se však nyní podařilo vypěstovat rostliny, které tuto neefektivní metodu obcházejí a díky tomu mohou věnovat ušetřenou energii do svého vlastního růstu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science.

celý článek