Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

29. 11. 2019
Černé díry Hvězdy Gravitační vlny

Tým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou váhou mohly v naší galaxii existovat.

Černá díra, zničení hvězdy

Černá díra, zničení hvězdy Kolem černých děr rotují hvězdy, podobně jako kolem hvězd obíhají planety. Přiblíží-li se některá z hvězd příliš blízko, gravitace černé díry ji deformuje natolik, že ji v podstatě zničí. Materiál z hvězdy potom vytváří akreční disk kolem černé díry, který rotuje vysokou rychlostí. V blízkosti horizontu události černé díry potom třením dochází k zahřátí materiálu na extrémně vysoké teploty a vzniká tak záření, které je detekovatelné na teleskopy.



Černé díry hvězdné velikosti dosahují hmotnosti od zhruba pěti Sluncí do několika desítek. Vznikají kolapsem masivních hvězd v supernovách a jsou doprovázeny záblesky vysokoenergetického gama záření. Pokud je původní hvězda lehčí, dojde v supernově ke vzniku neutronové hvězdy. Pokud je však příliš masivní, dochází ke snížení její hmotnosti prostřednictvím velmi silných slunečních větrů a následně vzniká relativně menší černá díra.

Nově objevená černá díra nese označení LB-1 a je součástí binárního páru spolu s masivní a velmi mladou hvězdou. Právě to umožnilo její objev, protože pohyb této hvězdy je gravitací černé díry ovlivněn. Hvězda má 8 hmotností Slunce a černou díru oběhne po téměř kruhové oběžné dráze jednou za 79 dní.

Vědci ví o jedné cestě, jak by podobný objekt mohl vzniknout: kolizí dvou černých děr. Tyto kolize byly v posledních letech několikrát detekovány prostřednictvím gravitačních vln - zatím nejmasivnější z nich je výsledná černá díra o hmotnosti 62 Sluncí. Jenže takovou událost by hvězda v blízkosti černé díry neměla přežít. 

Další možností vzniku tohoto systému je zachycení hvězdy až po vzniku černé díry. V takovém případě by však vědci očekávali kruhovou oběžnou dráhu po výrazně delším období, než je odhadované stáří hvězdy.

Jakkoliv už tento objekt vzniknul, pro vědce se stal jedním z nejzajímavějších v naší galaxii. Černá díra i sousední hvězda budou nyní dopodrobna zkoumány ve snaze zjistit více informací o tomto systému. Jejich historie by mohla vědcům napovědět více o tom, jak často a jakým způsobem mohou velké černé díry hvězdné velikosti vznikat.

Největší černé díry hvězdné velikosti

Ve skutečnosti jde spíše o kandidáty na černé díry, protože není snadné černé díry pozorovat jako takové a tedy i potvrdit jejich existenci. Je známa minimálně jedna další černá díra hvězdné velikosti, která je ještě větší než LB-1, nachází se však v jiné galaxie, kde mohou být podmínky pro vznik podobných objektů odlišné.
Označení černé díry Hmotnost
(hmotnosti Slunce)
GW170729 80
LB-1 68
GW170823 66
GW150914 62
GW170818 60
GW170809 56
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr

26. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děrVědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.

celý článek

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

26. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového zářeníPomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

celý článek

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díra

6. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díraAstronomové v našli v souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze doposud neznámou černou díru, která se nachází pouhých 1 000 světelných let od Sluneční soustavy. Stala se tak nejbližší známou černou dírou. Studie popisující výzkum této černé díry vyšla ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí

30. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančíAstronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.

celý článek

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík

29. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslíkAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.

celý článek

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díry

20. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díryJedny z gravitačních vln zachycených v loňském roce byly podle vědců vytvořeny dosud nejrozdílnějším párem černých děr: jedna z nich byla třikrát masivnější než druhá. Tento rozdíl způsobil vznik gravitačních vln s hned několika frekvencemi.

celý článek

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry

10. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díryAstronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.

celý článek