Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

19. 12. 2019
Mars Atmosféry planet MAVEN

Druh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

Mars, protonová aurora

Mars, protonová aurora Interakce protonů ze slunečního větru s atmosférou Marsu vedou ke vzniku protonové aurory.



Na rozdíl od polárních září na Zemi vyzařuje protonová aurora ultrafialové světlo, které je pro lidské oko neviditelné. Dokáží jej však zachytit přístroje vesmírných sond jako je Imaging UltraViolet Spectrograph (IUVS) na palubě sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN).

Protonová aurora nastává, když protony ze slunečního větru interagují s horní vrstvou atmosféry na denní straně Marsu. Dochází přitom k emisi ultrafialového světla, které sonda MAVEN dokázala zachytit ve 14 % svých oběhů nad denní stranou planety. Při prvním pozorování v roce 2016 si vědci mysleli, že jde o vzácný jev, od té doby však pozorovali protonovou auroru častěji než ostatní druhy polárních září.

Podle nové studie s intenzitou protonové aurory souvisí únik atmosféry Marsu do vesmíru. Protony ze slunečního větru totiž v atmosféře reagují s atomy vodíku, které pochází z molekul vody vypařených v období léta na jižní polokouli.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovalo

18. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovaloVědci původně uvažovali, že planeta Mars vznikla v období do 4 milionů let od doby, kdy se začala formovat sluneční soustava. Poměr izotopů wolframu v meteoritech, které se na Zemi dostaly právě z Marsu, však napovídá, že se tato planeta formovala až 20 milionů let.

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planety

2. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planetyNová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.

celý článek

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozu

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozuRobotický rover Curiosity se v minulém týdnu přestal správně orientovat v terénu na Marsu a zastavil pro jistotu své operace. Nešlo o nijak výraznou chybu, která byla navíc rychle opravena zásahem ze Země. Rover je nyní opět v provozu a dál zkoumá prostředí v kráteru Gale.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanu

15. 11. 2019

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanuTo, že je kyslík je součástí atmosféry Marsu, se ví už dlouho, jeho podíl tvoří asi 0,16 %. Z dlouhodobých měření roveru Curiosity však vyplývá, že během léta jeho podíl narůstá až na 1,4 %. Podobně narůstají také koncentrace metanu, ale zatím není ani u jednoho zřejmé, co takovou fluktuaci způsobuje.

celý článek

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračují

1. 11. 2019

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračujíBěhem víkendu se sonda HP3, přezdívaná krtek, dostala ven z díry, do které byla zatím částečně zavrtaná. Podle vědců může za tyto potíže složení a struktura horniny, v místě přistání sondy InSight. Zvolená metoda zahloubení sondy tak neumožňuje její pohyb pouze povrch a následné měření teplot a otřesů. Operátoři mise se tak nyní pokouší přijít na jiný způsob, jak sondu pod povrch přece jen dostat.

celý článek

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek