Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planety

2. 2. 2020
Mars Atmosféry planet

Nová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.

Mars, písečné bouře

Mars, písečné bouře při začínajícím jaru na severní polokouli Marsu, když se začnou zmenšovat polární čepičky vzniká proudění mezi chladnými a teplejšími regiony a to vede ke vzniku písečných bouří.



95 % atmosféry Marsu tvoří oxid uhličitý (CO2), který tvoří také podstatnou část ledu v polárních čepičkách planety. Díky nakloněné ose na polární oblasti v průběhu roku nedopadá sluneční svit vždy stejně. V letním období tak dochází k intenzivnější sublimaci ledu v polárních oblastech a zhuštění atmosféry planety.

Díky tomuto efektu dochází k vrstvení vodního ledu s ledem z oxidu uhličitého. V teplejším období se oxid uhličitý uvolňuje do atmosféry, vodní led však zůstává v pevném skupenství. Při ochlazení se oxid uhličitý opět ukládá na povrchu a vytváří novou vrstvu nad vodním ledem.

Studium polárních čepiček ukazuje, že období sublimace oxidu uhličitého mají různou intenzitu. V posledních letech klesá a dochází tak k vytváření silnějších vrstev oxidu uhličitého. Nejstarší vrstva CO2 je stará zhruba půl milionu let a je z období, kdy byla záře v polárních oblastech intenzivnější.

Tento a další podobné výzkumy vědcům pomáhají lépe pochopit klima planety a změny, kterými prochází.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Rover Perseverance dostal před cestou na Mars svá kola

5. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance dostal před cestou na Mars svá kola Rover Perseverance (dříve Mars 2020) prochází posledními přípravami na svou červencovou cestu k Marsu. Koncem března na něj byla nainstalována šestice speciálních kol.

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch Marsu

17. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch MarsuPodle tweetu NASA mají poslední pokusy o zavrtání malé sondy zvané Krtek (Mole) pod povrch Marsu konečně úspěch. Na zveřejněném videu lze pozorovat jak robotické rameno stacionární sondy InSight pomáhá malému Krtkovi v zavrtání. Snaha však ještě není zdaleka u konce, NASA očekává, že toto úsilí bude pokračovat v následujících týdnech.

celý článek

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022

13. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022Představitelé evropské a ruské vesmírné agentury ve čtvrtek oznámili, že o dva roky posouvají start mise k Marsu. Hlavní příčinou jsou podle vyjádření padáky, které měly na povrch Marsu dopravit rover Rosalind Franklin. Kromě padáků však mají inženýři problémy také s elektronikou a softwarem sondy. Aby bylo zajištěno bezpečné přistání a následné operace na Marsu, bylo rozhodnuto o posunu startu o dva roky.

celý článek

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

10. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládaloStacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

celý článek

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch Marsu

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch MarsuPřed rokem se minisonda HP3 přezdívaná Krtek zasekla při pokusu zavrtat pod povrch Marsu. Do dnešního dne se tuto situaci nepodařilo vyřešit, sonda při každém pokusu dostat hlouběji vyskočí zpět na povrch. V následujících týdnech plánují operátoři mise nový přístup, zatlačit na sondu shora pomocí robotického ramene sondy InSight. Doposud to nezkoušeli, aby sondu nepoškodili.

celý článek

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky hornin

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky horninJaponská vláda schválila tamní vesmírné agentuře projekt MMX, který si klade za cíl přivézt vzorky z jednoho z měsíců planety Mars. Vývoj vesmírné sondy se tak posouvá z analytické fáze, do fáze vývojové. Sonda by měla letět do vesmíru v roce 2024 a navštíví oba měsíce Marsu - Phobos i Deimos. Z prvního z nich by se měla pokusit získat vzorky a dopravit je na Zemi.

celý článek

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovalo

18. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovaloVědci původně uvažovali, že planeta Mars vznikla v období do 4 milionů let od doby, kdy se začala formovat sluneční soustava. Poměr izotopů wolframu v meteoritech, které se na Zemi dostaly právě z Marsu, však napovídá, že se tato planeta formovala až 20 milionů let.