Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví proč

6. 2. 2020
Raný vesmír Galaxie Hvězdy

Mezinárodní tým astronomů vedený vědci z University of California, Riverside narazil na neobvykle velkou galaxii XMM-2599, jejíž světlo k nám putovalo dlouhých 12 miliard let. V této galaxii se v jednu dobu velmi intenzivně rodily nové hvězdy, to však náhle ustalo, a vědci zatím nevím proč. K pozorování této galaxie využili vědci vedení Benjaminem Forrestem teleskop W. M. Keck a výsledky svého výzkumu publikovali v magazínu Astrophysical Journal.

Galaxie Sombrero

Galaxie Sombrero jinak známá také jako M104, zachycená Hubblovým vesmírným teleskopem. Galaxie vzdálená 50 milionů světelných let je pozorovatelná i malým teleskopem v souhvězdí Panny.



Ještě než vesmír dosáhl věku miliardy let, v galaxii XMM-2599 vznikly hvězdy o celkové hmotnosti převyšující 300 miliard Sluncí. Během následujících 0,8 miliard let však tento fenomén ustal a vědci nyní tuto galaxii pozorují ve stavu, kdy v ní hvězdy vznikají ve výrazně menším počtu. 

Podle aktuálních poznatků v tomto období vývoje vesmíru ustala formace hvězd v malém počtu galaxií a zatím žádná z pozorovaných nebyla tak masivní jako XMM-2599. V období nejintenzivnější produkce generovala galaxie XMM-2599 na tisíc slunečních hmotností nových hvězd každý rok. Pro srovnání: v Mléčné dráze vznikne za rok v průměru jedna hvězda o hmotnosti Slunce.

Není zřejmé, co se s galaxií dělo dál, světlo z ní k nám letí dlouhé miliardy let. Je pravděpodobné, že takto masivní objekt dal vzniknout jedné z masivnějších galaktických kup.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru

13. 1. 2020

Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly prezentovány na 235. setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu.

celý článek

Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdy

13. 12. 2019

Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdyAstronomové pomocí observatoře ALMA pozorovali světlo z masivní galaxie, které vzniklo pouhých 970 milionů let po velkém třesku. Tato galaxie s označením MAMBO-9 je nejvzdálenější prachová galaxie tvořící nové hvězdy, která byla kdy pozorována přímo, bez pomoci gravitační čočky.

celý článek

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnes

1. 7. 2019

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnesNení černá díra jako černá díra, některé mají hmotnost miliard Sluncí, zatímco jiné pouhých pár desítek. Ty menší, stelární, vznikají kolapsem hvězdy v supernově a zdá se, že větší, supermasivní černé díry mohly vznikat zcela jiným způsobem. Alespoň takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters autory Shantanu Basuem a Arpan Dasem.

celý článek

Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězd

29. 4. 2019

Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězdVětšinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium. Například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. Mezinárodní tým astronomů nyní ohlásil objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků a zároveň nejnižším naměřeným obsahem železa. Nově identifikovaná hvězda má nejmenší podíl železa z hvězd, u kterých bylo železo detekováno.

celý článek

Ve vesmíru zřejmě působí doposud neznámá síla, způsobuje rychlejší rozpínání vesmíru

27. 4. 2019

Ve vesmíru zřejmě působí doposud neznámá síla, způsobuje rychlejší rozpínání vesmíruVesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Doposud však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci totiž přišli hned s několika způsoby, jak to změřit, a pokaždé jim vyjde trošku jiná hodnota. Rozdíl se projevuje při pozorování hvězd a supernov v dnešním vesmíru a zkoumání světla z období krátce po vzniku vesmíru. Nová studie, která zpřesňuje pozorování hvězd pomocí teleskopu Hubble, nyní potvrzuje rozdíly v měření a téměř vylučuje možnost chyby. Ve vesmíru tak zřejmě působí doposud nepopsaná síla, která za tímto rozdílem stojí.

celý článek

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. 4. 2019

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhoviněPo dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

celý článek