Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

10. 3. 2020
Mars InSight Magnetismus

Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

Mars, magnetický ocas

Mars, magnetický ocas Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.



Na rozdíl od Země nemá planeta Mars silné magnetické pole generované tekutým jádrem. I když tomu tak v minulosti mohlo být, dnes má Mars magnetické pole slabé a nepravidelné. Vědci jej doposud měřili pomocí přístrojů orbitálních sond, které však nemají dostatečně detailní rozlišení.

Sonda InSight jako první měří magnetické pole přímo na povrchu. Podle výsledků se nachází v oblasti, kde se vyskytuje silný magnetismus. Zatím se podařilo detekovat různá magnetická pole s různým původem. Páteři mezi ně magnetismus vznikající v horní i spodní atmosféře a také v nitru planety.

Tyto výsledky mohou vědcům napovědět více o historii planety, zejména o tom jak a proč ztratila své původní magnetické pole podobné tomu na Zemi.

Mise InSight

Průběh mise InSight

  • 5. května 2018: start ze Země (raketa Atlas V):
  • 26. listopadu 2018: přistání na Marsu
  • místo přistání: Elysium Planitia (rovníková oblast)
  • plánovaná délka mise: 2 roky (pozemské) na Marsu
  • 19. prosince 2018: umístění seismometru SEIS na povrch planety
  • 28. února 2019: vypuštění malé sondy HP3, která se zavrtala pod povrch
  • 7. března 2019: zaseknutí sondy HP3 a konec jejích operací
  • 6. dubna 2019: první detekovaný otřes z nitra planety

Vybavení sondy InSight

  • váha sondy při přistání: 358 kg
  • rozměry: 6,1 × 2,0 × 1,4 m
HP3 InSight měří seismickou aktivitu a teplotu Marsu pomocí malé podpovrchové sondy HP3, která se měla zavrtat až 5 metrů hluboko. Bohužel, krátce po vypuštění se sonda HP3 zasekla a zůstává zaseknutá. Sondu pro misi dodala Německá vesmírná agentura DLR a půjde o první takto hluboký vrt mimo Zemi. SEIS Instrument SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) měří aktivitu v nitru planety. Kromě zemětřesení (marsotřesení) zkoumá, jaký vliv mají dopady meteoritů na vnitřek planety. Instrument pro misi dodala francouzská vesmírná agentura CNES. TWINS Dále je sonda vybavena meteorologickou stanicí na pozorování větru a teplot v místě přistání, kterou vyvinula Španělská agentura Centro de Astrobiología. RISE Přístroj RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) je navržený pro přesné měření rotace planety pomocí radiových signálů. Pomocí zjištěných informací budou vědci moci přesněji určit velikost jádra planety a její strukturu. Mimo výše zmíněné vědecké přístroje je sonda InSight vybavena ještě solárními panely a robotickým ramenem o délce 2,4 metrů. Na rameni i na palubě sondy jsou umístěny barevné kamery. Design samotné sondy vychází z dřívější mise Phoenix, která na Marsu operovala v roce 2008.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Na Marsu se znovu objevil dlouhý mrak, který zdánlivě vychází z jedné ze sopek

1. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Na Marsu se znovu objevil dlouhý mrak, který zdánlivě vychází z jedné ze sopekNa snímcích Marsu z vesmírné sondy Mars Express s po dvou letech znovu objevil 1 800 kilometrů dlouhý mrak, který zdánlivě vychází ze sopky Arsia Mons. Žádná sopka na Marsu však není aktivní, mrak vzniká jiným než vulkanickým způsobem.

celý článek

Proleťte se nad kráterem Jezero na Marsu, kam ve čtvrtek odletěla sonda s roverem Perseverance

31. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Proleťte se nad kráterem Jezero na Marsu, kam ve čtvrtek odletěla sonda s roverem PerseveranceVe čtvrtek odletěla do vesmíru raketa Atlas V s roverem Perseverance, který míří na Mars. Na sousední planetě přistane 18. února příštího roku v kráteru Jezero. Právě nad tímto místem se můžete proletět v novém videu poskládaném ze snímků z orbitální sondy Mars Express.

celý článek

Rover Perseverance odletěl k Marsu, veze s sebou také malou helikoptéru

29. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance odletěl k Marsu, veze s sebou také malou helikoptéruRaketa Atlas V úspěšně vynesla do vesmíru kapsli, která dopraví k Marsu rover Perseverance (dříve označovaný jako Mars 2020). Ve 14:48 našeho času bylo potvrzeno oddělení kapsle od posledního stupně rakety. Kapsle, které zůstalo jméno Mars 2020, dopraví rover i s helikoptérou Ingenuity na Mars začátkem příštího roku.

celý článek

Oběžná dráha jednoho z měsíců Marsu naznačuje dávnou existenci prstence kolem planety

8. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oběžná dráha jednoho z měsíců Marsu naznačuje dávnou existenci prstence kolem planetyVědci ze SETI institutu a Purdue University zjistili, že jediný způsob, jak vysvětlit sklon oběžné dráhy měsíce Deimos, je existence prstence kolem Marsu před miliardami let.

celý článek

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

30. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféruPo pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

22. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeřeRover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složení

17. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složeníVědci z University of Tokyo vyvinuli experiment, který simuluje podmínky v jádru planety Mars. Pomocí speciálního přístroje vytvořili tlak 13 gigapascalů a teplotu 1 500 °C a tomuto prostředí vystavili slitinu železa a síry, o které se domnívají, že by mohla tvořit podstatnou část jádra Marsu.

celý článek