Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020
Sluneční soustava Slunce Kuiperův pás

Sluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

Sluneční soustava, planetky

Sluneční soustava, planetky Žlutou barvou uprostřed jsou vyznačeny tzv. NEOs, tedy Near Earth Objects, které se přibližují k Zemi. Oranžovou barvou jsou vyznačeny planetky hlavního pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Tmavě červenou barvu mají trojany planety Jupiter, tedy planetky, které obíhají Slunce ve stejné vzdálenosti jako planeta. Bílou barvou jsou vyznačeny nově objevené planetky.



Vědci dlouhodobě pozorují tělesa obíhající Slunce, aby zjistili, jak se jejich oběžné dráhy postupně vyvíjely. Pomocí počítačových simulací se tak dostali zpět, až do období krátce po vzniku sluneční soustavy. 

Výsledky těchto simulací ukazují, že masivní planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun vznikly blíže Slunci i sobě vzájemně. Jejich oběžné dráhy byly kruhové oproti dnešním více eliptickým a existovala mezi nimi výraznější rezonance. 

Tato počáteční rovnováha byla později narušena planetkami z okraje sluneční soustavy, z regionu, kde se dnes nachází Kuiperův pás. Tato událost má označení Late Heavy Bombardment (Pozdní velké bombardování) a kromě simulací na ni ukazují také analýzy hornin dovezených z Měsíce misemi Apollo. 

Původně se uvažovalo, že k ní došlo zhruba 700 milionů let po vzniku sluneční soustavy, v nové studii však vědci odhadují, že by to mohlo o 600 milionů let dříve. Podle vědců je pro určení období, kdy k tomu došlo, podstatné zjistit, jak daleko se tehdy nacházel disk planetek za planetou Neptun.

Nový model začíná s velkými planetami stále ve stádiu formování a vysvětluje jejich posun dál od Slunce. Nejprve disk za těmito planetami umožňoval udržet synchronicitu planetárních oběžných drah, ty z něj ale svou gravitací materiál postupně vysávaly až zbyla jen jeho vnější část. Tehdy začala chaotická fáze vývoje sluneční soustavy, při které se objekty z jejího okraje začaly dostávat do vnitřní části. Docházelo k častým kolizím a změnám oběžných drah.

Pokud by se disk nacházel dál od Slunce, Pozdní bombardování by mohlo skutečně přijít 700 milionů let po vzniku Slunce. Nové simulace však ukazují, že pro to neexistovaly vhodné podmínky. Vnější disk se nacházel blíž planetám, což ukazuje na dřívější chaos ve sluneční soustavě, možná ještě před tím, než vznikla Země.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Sluneční soustava

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem SlunceSluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

V meteoritu se ukrývala zrnka prachu starší než sluneční soustava, jsou nejstarší známý materiál na Zemi

21. 1. 2020

Vědcům se při analýze meteoritu ze 60. let podařilo identifikovat materiál starý až 7,5 miliardy let. Slunce a další tělesa ve sluneční soustavě přitom vznikly teprve před 4,5 miliardami let. Výsledky výzkumu týmu vědců vedeného doktorem Philippem Heckem byly prezentovány ve studii v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

celý článek

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše

20. 1. 2020

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy VenušeZe statisíců známých planetek ve sluneční soustavě obíhá zhruba jen 20 zcela uvnitř oběžné dráhy naší planety. Astronomové nyní našli první planetku, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše. Jde zároveň o druhé nejbližší známé přírodní těleso ke Slunci, tím nejbližším je planeta Merkur.

celý článek

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Sonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondy

8. 11. 2019

Sonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondyZatím jen dvě vesmírné sondy dokázaly doletět až do mezihvězdného prostoru. Voyageru 1 se to podařilo už v roce 2012, jeho sesterská sonda Voyager 2 potom dosáhla hranice heliosféry v loňském roce. Druhý průlet touto hranicí dal vědcům unikátní možnost porovnat dva regiony na okraji sféry vlivu Slunce. Co tedy o této oblasti dnes víme?

celý článek

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavy

15. 10. 2019

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavyAstronomové použili data z vesmírných sond Voyager 1 a 2 k detekci neočekávaného chování subatomárních částic na okraji sluneční soustavy. Využili k tomu sluneční erupci z roku 2012, kterou zachytily obě sondy uvnitř a vně sluneční soustavy. A právě díky tomu mohli vědci pozorovat na dvou místech různé chování subatomárních částic ze Slunce a kosmického záření přicházejícího z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek