Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

14. 4. 2020
Země Geologie ve vesmíru

Nový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

Země, pohyb izotopů železa

Země, pohyb izotopů železa



Podle výsledků nového výzkumu se těžší izotopy železa posouvají k prostředí s nižšími teplotami, zatímco lehčí izotopy zůstávají v prostředí s vyššími teplotami. Mohlo by tak docházet k migraci těžkých prvků z horkého jádra do chladnějšího pláště. V průběhu milionů let by se tyto izotopy mohly dostat také až na povrch.

Zemský plášť obklopuje vnější jádro naší planety. Hranice, mezi těmito dvěma vrstvami se nachází v hloubce 2 900 kilometrů pod povrchem. Teploty se mezi těmito dvěma vrstvami mohou lišit o více než tisíc stupňů.

Zatím není zřejmé, zda tímto procesem dochází k postupnému zmenšování jádra planety, nebo jde o určitou formu cirkulace, která materiál jiným procesem vrací zpět do jádra.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v AsiiVýznamné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

celý článek

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k Merkuru

2. 4. 2020

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k MerkuruKontroloři evropsko-japonské mise BepiColombo se připravují na gravitační asistenci Země, při které sonda využije gravitace a pohybu naší planety pro úpravu své trajektorie. K největšímu přiblížení sondy dojde 10. dubna v 6:25 ráno našeho času, kdy se přiblíží na pouhých 12 700 kilometrů od povrchu.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí tělaTým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsíc

27. 2. 2020

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsícNaši planetu kromě Měsíce mohou obíhat také výrazně menší přirozené satelity, nazývají se miniměsíce. Jde o planetky dočasně zachycené gravitací Země, které většinou po několika měsících shoří v atmosféře, nebo jsou vymrštěny do vesmíru. Jeden takový se vědcům nyní podařilo identifikovat a k jejich překvapení se zdá, že Zemi obíhá už 3 roky. Jde teprve o druhý potvrzený miniměsíc naší planety.

celý článek

Nejstarší kráter po dopadu mimozemského tělesa se nachází v Austrálii, má víc než 2 miliardy let

30. 1. 2020

Kráter Yarrabubba v západní Austrálii byl podle vědců vytvořen dopadem komety, nebo planetky před 2,229 miliardami let. Jedná se tak o nejstarší známý dopadový kráter na Zemi, který by mohl vědcům prozradit mnohé o době, ve které vznikl. V tomto období na naší planetě zrovna končilo období výrazné doby ledové, jehož konec by mohl mít s dopadem kráteru něco společného.

celý článek

Nejhlubší místo na zemi je na Antarktidě, dosahuje 3,5 kilometru pod mořskou hladinu

20. 12. 2019

Nejhlubší místo na zemi je na Antarktidě, dosahuje 3,5 kilometru pod mořskou hladinuNová detailní mapa odhaluje povrch pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě. Nachází se pod ním nejhlubší místo na pevnině, dno jednoho z kaňonů má hloubku až 3,5 kilometru pod povrchem moře. Dosavadní rekord držela oblast Mrtvého moře v Izraeli s hloubkou asi půl kilometru.