Astronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností Slunce

15. 4. 2020
Supernovy Hvězdy

Astronomové objevili supernovu, která byla nejméně dvakrát zářivější než kterákoliv jiná doposud pozorovaná. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohla tato supernova vzniknout jako důsledek vzácné srážky dvou extrémně masivních hvězd. Výsledkem je exploze až 500x zářivější než u běžných supernov.

Supernova SNR 0519

Supernova SNR 0519 Objekt označený jako SNR 0519 (SNR B0519-69.0) je pozůstatek exploze supernovy, vzdálený 150 000 světelných let. Snímek pořízený vesmírným teleskopem Hubble ukazuje oblaka hmoty, která byla vymrštěna do vesmíru umírající hvězdou o 600 let dříve.



Supernova s označením SN2016aps byla poprvé pozorována už v únoru 2016, nachází se v galaxii ve vzdálenosti 4,5 miliard světelných let. Nejjasnější byla zhruba měsíc před svým objevením teleskopem PanSTARRS a od té doby se místo exploze postupně uklidňuje. Vědci oblast do dneška kontinuálně pozorují, aby zjistili více o tom, jak supernova vznikla. Na základě těchto pozorování byla publikována nová studie v magazínu Nature Astronomy.

Celková kinetická energie této supernovy je srovnatelná s předchozím rekordmanem supernovou SN1998bw z roku 1998. Supernova SN2016aps však svého předchůdce více než 40x převyšuje svou maximální zářivostí.

SN2016aps se od ostatních supernov liší hned několika způsoby. Podíl elektromagnetické radiace na celkové energii z ní až 5x převyšuje podíl pozorovaný u běžných supernov. Oproti jiným velkým supernovám měla SN2016aps také výrazně větší podíl vodíku.

Aby bylo dosaženo pozorované zářivosti, vědci usuzují, že materiál ze samotné exploze supernovy se musel srazit s plyny, které hvězda před tím odhodila do svého okolí. Zároveň hvězda, ze které supernova vznikla, musela být skutečně masivní, vědci odhadují, že při svém zrodu mohla mít až stonásobek hmotnosti Slunce.

Velký podíl vodíku detekovaný spektroskopickou analýzou světla supernovy potom mohl být způsoben spojením dvou méně masivních hvězd v dávné historii hvězdy.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda

3. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězdaUž od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.

celý článek

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procent

28. 1. 2020

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procentAstronomové v posledních týdnech se zaujetím pozorují hvězdu Betelgeuse, jejíž zářivost začala v říjnu loňského roku výrazně klesat. Vědci už dlouho ví, že tato hvězda se nezadržitelně blíží k explozi supernovy, nedokáží však říct, kdy nastane. Během ledna zářivost hvězdy nadále klesá, i když už pomalejším tempem než koncem roku.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama záření

16. 11. 2019

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama zářeníMezinárodní tým astronomů provedl pomocí pozemních i vesmírných teleskopů detailní průzkum hypernovy SN 2017htp a záblesku gama záření GRB 171010A. Ze studie, která shrnuje jejich závěry, vyplývá, že prostředí i parametry této události odpovídají už dříve identifikovaným párům silných supernov a záblesků gama záření (Gamma-Ray Burst, GRB).

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek