Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí

30. 4. 2020
Černé díry Spitzer Gravitační vlny

Astronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.

Černé díry, dvojice

Černé díry, dvojice ilustrace dvou černých děr v jádru galaxie OJ 287.



Pozorované černé díry se nachází v jádru galaxie OJ 287. Jedna z děr má hmotnost 18 miliard Sluncí a jde o jednu z největších známých černých děr. Její partner má (pouhých) 150 milionů hmotností Slunce a svého většího partnera oběhne jednou za 12 let.

Tento vesmírný tanec mohou astronomové pozorovat díky disku materiálu, který rotuje kolem větší z černých děr. Menší černá díra totiž při průletu tímto diskem zvýší svou zářivost až na čtyřnásobek.

V roce 2010 vědci vytvořili model, který mapoval oběžnou dráhu menší z černých kolem kolem té větší. Pomocí tohoto modelu se jim podařilo předpovědět příští záblesk vyvolaný průletem černé díry akrečním diskem, který nastal v roce 2015 s přesností na 3 týdny. V roce 2018 byl tento model zpřesněn na pouhé 4 hodiny, který předpověděl záblesk v červenci 2019. A právě s informacemi z této události vyšla nová studie v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Model kromě gravitace obou těles pracuje také s gravitačními vlnami, které jsou při vzájemné interakci černých děr produkovány a jejich pohyb ovlivňují.

K potvrzení posledního modelu byl využit vesmírný teleskop Spitzer, který měl galaxii OJ 287 jako jediný ve svém zorném poli. Galaxie se totiž v červenci nachází z pohledu ze Země z Sluncem.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr

26. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děrVědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.

celý článek

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

26. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového zářeníPomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

celý článek

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díra

6. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díraAstronomové v našli v souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze doposud neznámou černou díru, která se nachází pouhých 1 000 světelných let od Sluneční soustavy. Stala se tak nejbližší známou černou dírou. Studie popisující výzkum této černé díry vyšla ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík

29. 4. 2020

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslíkAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.

celý článek

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díry

20. 4. 2020

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díryJedny z gravitačních vln zachycených v loňském roce byly podle vědců vytvořeny dosud nejrozdílnějším párem černých děr: jedna z nich byla třikrát masivnější než druhá. Tento rozdíl způsobil vznik gravitačních vln s hned několika frekvencemi.

celý článek

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry

10. 2. 2020

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díryAstronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly

29. 1. 2020

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebylyV bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek