Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020
Život Biologie Hledání života

Začátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

Parazit Henneguya salminicola

Parazit Henneguya salminicola



Na Zemi sice existují jednobuněčné organismy, které místo kyslíku při dýchání využívají jiné prvky, všechna mnohobuněčná zvířata však kyslík dýchají. Tuto schopnost si živé organismy osvojily před 1,45 miliardami let a využívají k tomu mitochondrií ve svých buňkách. 

Henneguya salminicola je parazitický organismus, který žije v tělech lososů. Vznikl z medúzám podobných živočichů, kteří žili volně ve vodě. Postupem času se však při svém vývoji specializoval na život v těle ryb a zbavil se nepotřebných ústrojí a genů, čímž výrazně zjednodušil stavbu svého těla. Podle vědců se tento organismus zcela zbavil mitochondriální DNA a dýchání nahradil jiným mechanismem.

Tento objev ukazuje na rozmanitost života a vědci jistě budou hledat další podobné organismy, aby zjistili jak jejich těla fungují. A právě dokonalé chápání života na naší planetě usnadní hledání života na jiných místech ve vesmíru.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Objev nového druhu želvy v amazonském pralese

13. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Objev nového druhu želvy v amazonském praleseNěmecký vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí tělaTým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek

Nemoc nalezená v dinosauřím ocasu starém 60 milionů let trápí lidstvo dodnes

14. 2. 2020

Nemoc nalezená v dinosauřím ocasu starém 60 milionů let trápí lidstvo dodnes Fosilizovaný ocas mladého dinosaura, který žil v prériích v Kanadě, obsahuje zbytky 60 milionů let starého nádoru. Jde o onemocnění LCH (Langerhans cell histiocytosis), které dodnes trápí také lidi, zejména děti do 10 let. Nezvyklý nález se nacházel v obratli ocasu býložravého hadrosaura, kde si vědci všimli dutiny podobné těm, které vznikají při nemoci LHC.

Reproduktory pod vodou pomohly přinést život do mrtvého korálového útesu

13. 12. 2019

Ve snaze obnovit život v prostředí korálových útesů vědci vyzkoušeli poměrně neortodoxní přístup. V odumřelých částech Velkého korálového útesu u pobřeží Austrálie pouštěli zvuky, které nahráli v oblastech zdravých útesů. Experiment se podařil a při přehrávání těchto zvuků se v oblasti vyskytovalo dvakrát větší množství ryb.

Všechny kvasinky používané při výrobě piv plzeňského typu pocházejí ze stejného původního druhu

9. 12. 2019

Vědci z nizozemské Delft University of Technology ve svém výzkumu přišli na společného předka kvasinek, které se dnes používají při výrobě piv plzeňského typu (anglicky pils, nebo pilsner). Tento druh kvasinek vznikl před 500 lety zkřížením kvasinek používaných při pečení (Saccharomyces cerevisiae) a jednoho divokého druhu (Saccharomyces eubayanus).

celý článek

Geotermální jezera v Etiopii jsou tak extrémní prostředí, že v nich není žádný život

27. 11. 2019

Živé organismy mají neuvěřitelnou schopnost se adaptovat na různá prostředí. Zejména mikroorganismy byly nalezeny v téměř každém prostředí na Zemi, přesto existují místa, kde život neexistuje: jedním z nich jsou jezera v regionu Dallol v Etiopii.

celý článek