První odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféry

1. 6. 2020
Život Oceány

První odhady množství vodíku generovaného pod dnem oceánu ukazují, jak rozšířený by zde mohl být život. Výsledky nového výzkumu také naznačují, možnosti života mimo naši planetu.

Země, modrá a kulatá

Země, modrá a kulatá Fotografie Země pořízená nejnovějším satelitem NASA pro pozorování Země Suomi NPP (pojmenovaný podle amerického vědce Verner E. Suomiho). Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Většina mikrobů na Zemi konzumuje sluneční světlo a pomocí fotosyntézy vytváří organické sloučeniny potřebné k jejich životu. Existují však organismy, které světlo nikdy neviděly a místo něj využívají vodík, který je uvolňován při interakci vody a hornin bohatých na železo.

V roce 2013 vědci zjistili, že v horninách pod dnem oceánu existuje takový mikrobiální život. Doposud však nebylo jisté, jak velká by tato biosféra mohla být.

Ve své studii proto vědci nejprve odhadli množství vodíku generovaného v chemických reakcích v oblasti středooceánského hřbetu (30 milionů tun ročně). Dále se pokusili spočítat, jaké množství tohoto vodíku je vypouštěno například hydrotermálními sopouchy do oceánu (20 milionů tun ročně). Rozdíl mezi těmito dvěma čísly podle vědců konzumují živé organismy ještě předtím, než se vodík dostane do oceánu. 

Velikost této nové biosféry by tak mohla být větší, než se předpokládalo a mohla by do značné míry ovlivňovat podmínky na planetě. Pokud by tento vodík nebyl konzumován živými organismy a dostal se až do atmosféry, mohl by způsobit nárůst plynů způsobujících skleníkový efekt a přispět tak k zahřívání planety.

Zatím se jedná o pouhé odhady, které navíc pracují pouze s limitovanou oblastí oceánského hřbetu. Jde však o první čísla, která naznačují možné rozšíření života hluboko pod hladinou oceánů, kam Slunce nesvítí.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Objev nového druhu želvy v amazonském pralese

13. 5. 2020

Objev nového druhu želvy v amazonském praleseNěmecký vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.

celý článek

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslíkZačátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí tělaTým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek

Nemoc nalezená v dinosauřím ocasu starém 60 milionů let trápí lidstvo dodnes

14. 2. 2020

Nemoc nalezená v dinosauřím ocasu starém 60 milionů let trápí lidstvo dodnes Fosilizovaný ocas mladého dinosaura, který žil v prériích v Kanadě, obsahuje zbytky 60 milionů let starého nádoru. Jde o onemocnění LCH (Langerhans cell histiocytosis), které dodnes trápí také lidi, zejména děti do 10 let. Nezvyklý nález se nacházel v obratli ocasu býložravého hadrosaura, kde si vědci všimli dutiny podobné těm, které vznikají při nemoci LHC.

Reproduktory pod vodou pomohly přinést život do mrtvého korálového útesu

13. 12. 2019

Ve snaze obnovit život v prostředí korálových útesů vědci vyzkoušeli poměrně neortodoxní přístup. V odumřelých částech Velkého korálového útesu u pobřeží Austrálie pouštěli zvuky, které nahráli v oblastech zdravých útesů. Experiment se podařil a při přehrávání těchto zvuků se v oblasti vyskytovalo dvakrát větší množství ryb.

Všechny kvasinky používané při výrobě piv plzeňského typu pocházejí ze stejného původního druhu

9. 12. 2019

Vědci z nizozemské Delft University of Technology ve svém výzkumu přišli na společného předka kvasinek, které se dnes používají při výrobě piv plzeňského typu (anglicky pils, nebo pilsner). Tento druh kvasinek vznikl před 500 lety zkřížením kvasinek používaných při pečení (Saccharomyces cerevisiae) a jednoho divokého druhu (Saccharomyces eubayanus).

celý článek