Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

4. 6. 2020
Nova Hvězdy Velký třesk Mléčná dráha

Tým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

Nova V906

Nova V906



Lithium je nejlehčí alkalický kov, který se používá hojně v bateriích a v keramice. Část dnešního lithia vznikla společně s vodíkem a heliem při velkém třesku, část vzniká v supernovách a asi desetina z toho, co se dnes nachází v Mléčné dráze (asi 1 000 hmotností Slunce), vznikla v novách.

Klasické novy jsou hvězdné exploze vznikající v binárních systémech s bílým trpaslíkem a větší hvězdou hlavní posloupnosti. Bílý trpaslík svou gravitací nasává materiál ze sousední hvězdy a tento proces vede k explozi známé jako nova.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Nova

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce

24. 4. 2020

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konceAstronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíkaV červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek