Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie

1. 9. 2020
Galaxie Andromeda Hubble Mléčná dráha

Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.

Andromeda, galaktické haló

Andromeda, galaktické haló Galaxie Andromeda se nachází uprostřed obrázku. Kolem ní je fialovou barvou vyznačeno haló kolem galaxie. Oranžové body znázorňují 43 kvazarů, jejichž světlo bylo částečně absorbováno.



Andromeda

Andromeda (Messier 31, M31, NGC 224) je spirálovitá galaxie poblíž Mléčné dráhy. Obě galaxie jsou součástí Lokální skupiny galaxií, které jsou gravitačně vázány dohromady.

Andromeda se nachází zhruba 2,5 milionu světelných let od Země, postupně se všk k naší galaxii přibližuje. Vědci očekávají, že se obě galaxie za 4,5 miliard let srazí.

Galaktické haló je sférická oblast obepínající hlavní viditelnou část galaxie. Je tvořena hvězdami a hvězdokupami, plazmou a zřejmě také temnou hmotou. Nová studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal se soustředila na plynovou obálku galaxie. Haló je nejvíce patrné u spirálovitých galaxií jako je Mléčná dráha nebo právě Andromeda.

Pokud by bylo možné galaktické haló Andromedy pozorovat lidským okem, na noční obloze by zabralo plochu až třikrát větší než je souhvězdí Velkého vozu. Haló naší vlastní galaxie není tak snadné změřit, vzhledem k podobnosti Mléčné dráhy a Andromedy vědci nicméně předpokládají, že jejich haló budou podobná.

Aby se o tomto regionu vědci dozvěděli více, prozkoumali 43 vzdálených kvazarů za Andromedou. Jejich světlo tedy na cestě k nám prošlo vnějšími obálkami sousední galaxie a jeho část byla materiálem v haló absorbována.

Haló Andromedy má k překvapení vědců vrstvenou strukturu s dvěma samostatnými obálkami. Vnitřní obálka dosahuje zhruba do vzdálenosti 0,5 milionu světelných let a je oproti té vnější výrazně víc komplexní a dynamická. Vnější obálka je hladší a teplejší. Tyto rozdíly by mohly podle vědců být způsobené rozdílnou aktivitou supernov v galaxii v různých obdobích. Právě supernovy by mohly být jedním ze zdrojů materiálu pro galaktická haló.



Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru

23. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíruAstronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.

celý článek

Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze

19. 8. 2020

Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné drázeAstronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci předpokládali existenci galaxií spíše s chaotickou strukturou, zřetelné vnitřní uspořádání této vzdálené galaxie tedy znamená velké překvapení.

celý článek

Objev dvou nových kvazarů s výrazným červeným posuvem

29. 7. 2020

Objev dvou nových kvazarů s výrazným červeným posuvemPomocí teleskopu Subaru se astronomům podařilo identifikovat dva nové kvazary s vysokým rudým posuvem. Jedná se o jedny z nejvzdálenějších a zároveň nejstarších pozorovatelných objektů ve vesmíru.

celý článek

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr

26. 6. 2020

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děrVědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.

celý článek

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

9. 6. 2020

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaciAnalýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

celý článek

Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie

27. 5. 2020

Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxieV raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).

celý článek

Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem

25. 5. 2020

Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskemGalaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde zároveň o nejvzdálenější galaxii s rotujícím diskem, která kdy byla pozorována.

celý článek