Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek

9. 9. 2020
Hledání života Teleskopy SKA (teleskop)

Radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA) v australské poušti dokončil zatím nejširší a nejhlubší průzkum vesmíru při hledání inteligentního života. Prozkoumal oblast vesmíru, ve které je známa existence nejméně 10 milionů hvězd, a hledal rádiové signály podobné těm, které jsou na Zemi využívány pro vysílání FM rádia. Žádné signály však nedetekoval.

Mléčná dráha, Velký Magellanův oblak a galaxie Antlia

Mléčná dráha, Velký Magellanův oblak a galaxie Antlia Mléčná dráha s Velkým Magellanovým oblakem vlevo a nově objevenou galaxií Antlia 2 vpravo.





Vědecký tým vedený doktorem Chenoa Tremblayem se zaměřil na oblast Vela v Mléčné dráze. Právě v tomto místě je známa existence nejméně 10 milionů hvězd. Teleskop MWA dokáže zkoumat vesmír s až 100x širším záběrem než dokázaly dosavadní přístroje.

Výsledek vědce nicméně příliš nepřekvapil, důkazy o existenci života hledají už dlouho a zatím stále bez výsledku. Podobné studie nicméně dobře poslouží k ověření fungování teleskopu MWA, který je jedním z předchůdců pro mnohem výkonnější teleskop Square Kilometre Array (SKA), který bude až 50x citlivější než jakýkoliv jiný radioteleskop.

Výsledky průzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Publications of the Astronomical Society of Australia. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hledání života

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterieAstronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k VenušiSpolečnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslíkZačátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

celý článek

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletí

6. 4. 2019

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletíMěsíc planety Jupiter Europa je pro mnohé z vědců nejzajímavějším místem k prozkoumání ve sluneční soustavě. Jde totiž o ledové těleso, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. Už za čtyři roky by k Europě měla odletět vesmírná sonda Europa Clipper, jejímž úkolem bude podrobně zmapovat její povrch a procesy, které na něm i pod ním probíhají. Vývoj sondy postupuje dopředu a NASA už testuje novou anténu, kterou bude vybavena.

celý článek

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?

4. 4. 2019

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

První soukromá vědecká mise k Saturnu by mohla hledat život na Enceladu

11. 11. 2018

První soukromá vědecká mise k Saturnu by mohla hledat život na EnceladuAmerická vesmírná agentura NASA a soukromá společnost Breakthrough Iniciatives podepsaly dohodu o spolupráci v přípravě soukromé mise k měsíci Enceladus u planety Saturn. NASA má s tímto místem zkušenosti, do loňského roku obíhala planetu sonda Cassini, která na malém ledovém měsíci Enceladu objevila gejzíry tryskající vodu a organické sloučeniny do okolí planety, kde vytváří jeden z jejích prstenců. NASA, ani jiná vládní vesmírná agentura se k Saturnu v nejbližší době nechystá, soukromá iniciativa tak přebírá žezlo a hodlá Enceladus navštívit.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 7. 2018

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek