Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020
Venuše Hledání života Atmosféry planet

Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

Venuše

Venuše Sousední planeta Venuše zachycená v roce 1974 vesmírnou sondou Mariner 10.



Fosfan (PH3) na Zemi produkují mikroorganismy žijící v prostředí bez kyslíku. V oblacích Venuše byl detekován pomocí spektrální analýzy v datech z James Clerk Maxwell Telescope na Havaji a observatoře ALMA v Čile.

Odhadované množství (20 molekul na miliardu částic) sice není mnoho, ale pořád je to příliš velká koncentrace na to, aby šla vysvětlit známými nebiologickými procesy. Na druhou stranu bakterie na Zemi jsou schopny produkovat fosfan ve výrazně větším množství. Vědci však sami říkají, že je nutné získat další data, aby bylo možné s jistotou říct, jak se fosfan do atmosféry Venuše dostal. 

Existuje-li na Venuši nějaký život, pravděpodobně se nenachází na jejím povrchu. Panují zde totiž doslova toxické podmínky, ve kterých dlouho nevydrží ani vesmírné sondy. Ke Kromě velmi kyselého prostředí zde panuje vysoký tlak (až 100 atmosfér), a teploty přes 450 °C. Nejdéle na povrchu vydržela fungovat sovětská sonda Venera 13, která se odmlčela po dvou hodinách od přistání.

Za to vysoko v oblacích Venuše by mohly být podmínky pro život příznivější. Zhruba v 50 kilometrech nad povrchem jsou teploty a tlak srovnatelné s prostředím na povrchu naší planety. I když složení atmosféry je i v těchto výškách pořád výrazně toxické, vědci spekulují, že život by mohl existovat právě zde. Šlo by pravděpodobně o extrémofylní bakterie, kterým takové prostředí vyhovuje.

To vše je ale prozatím pouhá spekulace. Stále je možné, že fosfan vzniká nějakým nebiologickým procesem, který zatím neznáme. Prostředí na Venuši se od toho na naší planetě výrazně liší a lišit se budou také chemické procesy, které v něm probíhají.

V blízké budoucnosti je plánováno hned několik vesmírných misí k Venuši, které by mohly vnést do otázky světlo. Jednou z nich je iniciativa majitele společnosti Rocket Lab, který by chtěl na Venuši poslat soukromou sondu. Vlastní mise připravují také Rusko (Venera-D) a Indie (Shukrayaan-1) a na dalších možných konceptech se pracuje v ESA i NASA. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Venuše

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k VenušiSpolečnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Vědci pozorují v atmosféře Venuše jevy, které na žádné jiné planetě zatím nebyly zaznamenány

8. 8. 2020

Vědci pozorují v atmosféře Venuše jevy, které na žádné jiné planetě zatím nebyly zaznamenányV hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.

celý článek

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavy

15. 2. 2020

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavyV rámci programu Discovery vybrala NASA 4 mise, jejichž koncepty bude chtít rozvinout do většího detailu. Je mezi nimi vyslání sondy k Venuši, Tritonu, nebo měsíci Io. Každý z vědeckých týmů, které se do programu přihlásily, nyní dostane 3 miliony dolarů na rozvoj svých konceptů. NASA v příštím roce vybere jednu z těchto misí k realizaci.

celý článek

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše

20. 1. 2020

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy VenušeZe statisíců známých planetek ve sluneční soustavě obíhá zhruba jen 20 zcela uvnitř oběžné dráhy naší planety. Astronomové nyní našli první planetku, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše. Jde zároveň o druhé nejbližší známé přírodní těleso ke Slunci, tím nejbližším je planeta Merkur.

celý článek

Nový výzkum naznačuje, že na Venuši jsou dnes aktivní sopky, kromě Země na jiné planetě nejsou

5. 1. 2020

Nový výzkum naznačuje, že na Venuši jsou dnes aktivní sopky, kromě Země na jiné planetě nejsouNový výzkum ukazuje na možnost, že lávové proudy na povrchu Venuše pozorované z oběžné dráhy by mohly být staré jen několik let. Pokud se tyto závěry potvrdí, stala by se Venuše po Zemi teprve druhou planetou ve sluneční soustavě, kde prokazatelně probíhají vulkanické procesy. Průzkum povrchu sousední planety však není snadný kvůli její velmi husté a toxické atmosféře.

celý článek

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek