Nejnovější zprávy z kategorie

Vesmír

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

dnes 06:23 Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

14. září 2020 U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda

11. září 2020 Tým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

10. září 2020 Primární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek

9. 9. 2020 Radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA) v australské poušti dokončil zatím nejširší a nejhlubší průzkum vesmíru při hledání inteligentního života. Prozkoumal oblast vesmíru, ve které je známa existence nejméně 10 milionů hvězd, a hledal rádiové signály podobné těm, které jsou na Zemi

Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

8. 9. 2020 Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento

Čína poslala do vesmíru opakovatelné použitelné plavidlo, v neděli se vrátilo zpět

6. 9. 2020 První čínské opakovatelně použitelné vesmírné plavidlo se v neděli po dvou dnech vrátilo z oběžné dráhy. Bohužel o něm není příliš známo, nebyly publikovány ani žádné oficiální fotografie. Plavidlo vyletělo na oběžnou dráhu v pátek na raketě Long March 2F.

FOTOGRAFIE: rázová vlna supernovy zachycená Hubblovým teleskopem

5. 9. 2020 Vesmírnému teleskopu Hubble se podařilo zachytit detail vlny vyvolané explozí supernovy před několika tisíci roky. Jedná se o supernovu označovanou jako Cygnus (podle souhvězdí Labutě, ve kterém se nachází) ve vzdálenosti 2 400 světelných let.

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr

4. 9. 2020 Vědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and

K teleskopu Jamese Webba byly přimontovány solární panely

2. 9. 2020 Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA vyvíjí už přes 20 let a má být výkonnějším nástupcem Hubblova vesmírného teleskopu. Projekt je nicméně zdržován technickými i finančními problémy a místo původního termínu v roce 2007 poletí do vesmíru až v roce 2021. Práce na vývoji nyní hladce

Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie

1. 9. 2020 Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.