LIVING fUTURE

17. června 2013 - Nová počítačová simulace černé díry a jejího bezprostředního okolí pomáhá vědcům objasnit nespočet reálných pozorování. Doposud dokázali vědci objasnit odkud pochází nízkoenergetické (měkké) rentgenové záření, které z blízkosti černých děr vyzařuje, s pomocí teleskopů ale zachytili také vysokoenergetické (tvrdé) záření, s jehož původem už si jisti nebyli.

16. června 2013 - Robotická základna, která by těžila nerostné suroviny ve vesmíru, už dávno není tak nepředstavitelná jako tomu bylo dříve. Podle studie publikované ve vědeckém magazínu Journal of Aerospace Engineering by mohla být vystavěna s pouhými dvanácti tunami, které by bylo nutné vynést z povrchu Země do vesmíru raketami, a šesti generacemi vysoce sofistikovaných robotů, kteří se dokáží vzájemně replikovat pomocí rychle se rozvíjející technologie 3D tisku.

15. června 2013 - Automatická nákladní loď Progress v úterý opustila Mezinárodní vesmírnou stanici, aby uvolnila místo další bezpilotní lodi ATV, která přiletí v sobotu s novými zásobami. Ne jen u ISS je ale rušno, u orbitálního modulu Tiangong totiž ve čtvrtek zakotvila vesmírná loď Shenzhou se třemi astronauty na palubě. Nad našimi hlavami tak dnes létá devět astronautů, tři v dočasném komplexu shenzhou-tiangong a šestice na Mezinárodní vesmírné stanici.

11. června 2013 - Za použití revoluční techniky se podařilo týmu vědců vedenému Malcolmem Guthriem z Carnegie institutu prozkoumat strukturu vodního ledu pod extrémním tlakem. Odkryli tak další tajemství důležité molekuly, jejíž chování se vymyká běžným dějům v chemickém světě. Výsledky jejich výzkumu by mohly vést jednak k lepšímu porozumění chování molekul vody ale i jiných sloučenin. Světlo by mohli vědci vnést také do astrofyziky, zejména chování vody v jádrech planet, kde tlak dosahuje velikých extrémů.

10. června 2013 - Porovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

9. června 2013 - Malý rover Opportunity brázdí povrch Marsu už téměř neuvěřitelných deset let. Přestože na planetě už operuje jeho mnohem větší nástupce Curiosity, má Opportunity pořád co nabídnout. Zatím posledním objevem je jílovitý kámen přezdívaný Esperance, který měl podle analýzy projít obdobím, kdy byl v dlouhodobém kontaktu s vodou. Objev potvrzuje pozorování roveru Curiosity, který narazil na podobné minerály v kráteru Gale.

8. června 2013 - V blízkosti Země proletěla na přelomu května a června malá planetka 1998 QE2 (285263), při tomto průletu se astronomům podařilo pomocí radioteleskopů prozkoumat její povrch. Kromě toho však zjistili, že planetka, která má necelé tři kilometry na délku, má vlastní oběžnici, která má zhruba 600 metrů v průměru. Pomocí studování jejich vzájemné interakce budou vědci moci zjistit více o planetce samotné, například její hmotnost, hustotu a složení.

Nálezy roveru Curiosity a dalších sond, které planetu Mars zkoumají, stále více napovídají tomu, že na planetě kdysi existovaly podmínky vhodné pro život. Posledním kouskem do miliony let staré skládačky je jílovitá hornina, kterou Curiosity analyzuje ve svých útrobách a která podle NASA vznikla v neutrální nebo mírně zásadité vodě.

Vědci NASA jsou na vážkách, ohledně toho, v jakém regionu se nachází nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt, vesmírná sonda Voyager 1. Podle různých indikátorů se vědci snaží charakterizovat různé regiony, kterými na hranici naší sluneční soustavy sonda postupně prolétá. Některé faktory naznačují tomu, že Voyager 1 opouští sféru vlivu naší mateřské hvězdy, dostal se už ale do plnohodnotného mezihvězdného prostoru?

Pozorování vesmírným teleskopem Kepler přinesla další nové extrasolární planety, a podle NASA by mohlo jít o planety velmi podobné Zemi. Objev se točí kolem hvězdy Kepler-62 (2MASS J18525105+4520595), která se nachází ve vzdálenosti 1200 světelných let a má velikost zhruba dvou třetin Slunce. Kolem obíhá hned pětice planet, ze kterých dvě by měly být skalnaté a měly by se nacházet v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci kapalné vody na jejich povrchu.

Třetí mise Dragonu začala včera odpoledne, raketa Falcon 9 úspěšně vynesla nákladní loď na oběžnou dráhu, po oddělení od posledního stupně však došlo k závadě - nezačaly fungovat trysky Dragonu. Ten tak zůstal na oběžné dráze Země a zanedlouho bylo jasné, že k ISS v daném termínu nedoletí. Společnost SpaceX ale pohotově začala problémy řešit a teď už by všechny jeho trysky měly být funkční.

Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.