Vesmírná sonda Cassini pozoruje v atmosféře Titanu pozvolnou změnu ročního období
15. července 2012 - Největší měsíc planety Saturn je zároveň jediným známým měsícem ve sluneční soustavě s hustou atmosférou. Titan s metanovou atmosférou tak trošku připomíná Zemi, i když má úplně jiné chemické složení. Od příletu sondy Cassini k Saturnu v roce 2004 mohou vědci pozorovat, co se děje pod těmito hustými metanovými mraky a sledují střídání ročních období. Poslední výraznou změnu v atmosféře Titanu zaznamenala sonda Cassini při průletu kolem měsíce 27. června - nad jižním pólem se objevil polární vír (vortex).
Pozorování sondy Cassini vedou vědce k závěru, že na Titanu existuje globální podpovrchový oceán
5. července 2012 - Analýzou dat z vesmírné sondy Cassini, která obíhá kolem planety Saturn, vědci zjistili, že jeden z jejích měsíců Titan, má pod svým povrchem globální vodní oceán. Po Europě u planety Jupiter, jde o další místo ve sluneční soustavě, které by mohlo disponovat vodní masou pod celým svým povrchem.
Sonda Cassini vysílá radiové signály skrz Enceladus k Zemi, hledá v nitru měsíce vodní oceán
10. května 2012 - Minulou středu proletěla vesmírná sonda Cassini 74 kilometrů nad povrchem Enceladu, jednoho z měsíců planety Saturn. Hlavním úkolem přístrojů sondy bylo získat radiová měření jižního pólu měsíce s cílem odhalit co se nachází pod gejzíry známými jako Tiger Stripes.
Sonda Cassini proletěla gejzíry na jižním pólu Enceladu, měsíci planety Saturn
29. března 2012 - Zatím nejnižší průlet nad jižním pólem měsíce Enceladus zvládla vesmírná sonda Cassini v úterý 27. března, při největším přblížení byla pouhých 74 kilometrů od gejzírů, které se v oblasti nacházejí. Hlavním úkolem sondy bylo analyzovat materiál, který z gejzírů vychází pomocí hned několika přístrojů na palubě, zároveň byla detailně zmapován povrch.
Saturn podle vědců NASA deformuje gravitační silou měsíc Enceladus a vytváří na něm vodní gejzíry
24. března 2012 - Malý měsíc Enceladus je podle vědců NASA deformován gravitační silou planety Saturn, která tak způsobuje vznik tepla a vodní gejzíry na jižním pólu měsíce. Na Lunar and Planetary Science Conference v Texasu to prezentoval tým vědců s výsledky své analýzy, která pracuje s daty z vesmírné sondy Cassini z let 2005 až do současnosti.
Dione, jeden z měsíců Saturnu, má řídkou kyslíkovou atmosféru
4. března 2012 - Vesmírné sondě Cassini, která se od roku 2004 proplétá mezi měsíci planety Saturn, se podařilo detekovat molekuly kyslíku na Dione, čtvrtém největším měsíci Saturnu. Atmosféra Dione je ale tak řídká, že odpovídá zhruba hustotě atmosféry Země ve výšce 480 kilometrů.
NASA hledá příčinu poruchy v komunikaci s vesmírnou sondou Cassini u planety Saturn
17. ledna 2012 - Problémy začaly, když se vesmírná sonda Cassini v prosinci neozvala, tak jak bylo plánováno, když vstoupí do komunikačního okna. Operátoři na Zemi následně odhalili problém s radiovým systémem, který posílá data zpátky na Zemi a jsou nuceni používat záložní komunikační systém. Během následujícího měsíce by mělo proběhnout několik testů, které pomohou určit, zda lze porouchaný systém opravit a přivést zpět k provozu. Je možné, že problémy jsou způsobeny stářím sondy, sonda Cassini krouží kolem Saturnu od roku 2004 a její mise byla už 2 prodloužena.
Dione, jeden z měsíců Saturnu, má řídkou kyslíkovou atmosféru
Vesmírné sondě Cassini, která se od roku 2004 proplétá mezi měsíci planety Saturn, se podařilo detekovat molekuly kyslíku na Dione, čtvrtém největším měsíci Saturnu. Atmosféra Dione je ale tak řídká, že odpovídá zhruba hustotě atmosféry Země ve výšce 480 kilometrů.
Titan v nových barvách. Astronomové představili globální mapu jediného měsíce s atmosférou
Titan je největším měsícem planety Saturn a drží si mezi ostatními tělesy ve sluneční soustavě velmi významné místo, má velmi hustou atmosféru a na jeho povrchu jsou obrovská jezera. Na rozdíl od Země ale na Titanu neprobíhá koloběh vody, ale metanu, látky, která se na Zemi vyskytuje jako přírodní plyn, na Titanu je ale taková zima, že se zde metan vyskytuje v kapalné formě. Díky tomu vznikly na Titanu útvary podobné těm na Zemi, jako jsou hory, řeky a jezera
Planeta Saturn objektivy vesmírné sondy Cassini
Mise Cassini-Huygens je společným počinem NASA a ESA a jeho cílem je mapovat systém Saturnu, jeho prstenců a měsíců. Od roku 2004 obíhá vesmírná sonda druhou největší planetu sluneční soustavy a posílá zpátky na Zemi nádherné záběry tohoto podivuhodného světa Saturnu.
Pozorování sondy Cassini vedou vědce k závěru, že na Titanu existuje globální podpovrchový oceán
Analýzou dat z vesmírné sondy Cassini, která obíhá kolem planety Saturn, vědci zjistili, že jeden z jejích měsíců Titan, má pod svým povrchem globální vodní oceán. Po Europě u planety Jupiter, jde o další místo ve sluneční soustavě, které by mohlo disponovat vodní masou pod celým svým povrchem.
Vesmírná sonda Cassini pozoruje v atmosféře Titanu pozvolnou změnu ročního období
Největší měsíc planety Saturn je zároveň jediným známým měsícem ve sluneční soustavě s hustou atmosférou. Titan s metanovou atmosférou tak trošku připomíná Zemi, i když má úplně jiné chemické složení. Od příletu sondy Cassini k Saturnu v roce 2004 mohou vědci pozorovat, co se děje pod těmito hustými metanovými mraky a sledují střídání ročních období. Poslední výraznou změnu v atmosféře Titanu zaznamenala sonda Cassini při průletu kolem měsíce 27. června - nad jižním pólem se objevil polární vír (vortex).
Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.
Související kategorie zpráv
Vesmírná sonda Cassini pozoruje v atmosféře Titanu pozvolnou změnu ročního období
Největší měsíc planety Saturn je zároveň jediným známým měsícem ve sluneční soustavě s hustou atmosférou. Titan s metanovou atmosférou tak trošku připomíná Zemi, i když má úplně jiné chemické složení. Od příletu sondy Cassini k Saturnu v roce 2004 mohou vědci pozorovat, co se děje pod těmito hustými metanovými mraky a sledují střídání ročních období. Poslední výraznou změnu v atmosféře Titanu zaznamenala sonda Cassini při průletu kolem měsíce 27. června - nad jižním pólem se objevil polární vír (vortex).
Pozorování sondy Cassini vedou vědce k závěru, že na Titanu existuje globální podpovrchový oceán
Analýzou dat z vesmírné sondy Cassini, která obíhá kolem planety Saturn, vědci zjistili, že jeden z jejích měsíců Titan, má pod svým povrchem globální vodní oceán. Po Europě u planety Jupiter, jde o další místo ve sluneční soustavě, které by mohlo disponovat vodní masou pod celým svým povrchem.
Sonda Cassini vysílá radiové signály skrz Enceladus k Zemi, hledá v nitru měsíce vodní oceán
Minulou středu proletěla vesmírná sonda Cassini 74 kilometrů nad povrchem Enceladu, jednoho z měsíců planety Saturn. Hlavním úkolem přístrojů sondy bylo získat radiová měření jižního pólu měsíce s cílem odhalit co se nachází pod gejzíry známými jako Tiger Stripes.
Saturn podle vědců NASA deformuje gravitační silou měsíc Enceladus a vytváří na něm vodní gejzíry
Malý měsíc Enceladus je podle vědců NASA deformován gravitační silou planety Saturn, která tak způsobuje vznik tepla a vodní gejzíry na jižním pólu měsíce. Na Lunar and Planetary Science Conference v Texasu to prezentoval tým vědců s výsledky své analýzy, která pracuje s daty z vesmírné sondy Cassini z let 2005 až do současnosti.
Dione, jeden z měsíců Saturnu, má řídkou kyslíkovou atmosféru
Vesmírné sondě Cassini, která se od roku 2004 proplétá mezi měsíci planety Saturn, se podařilo detekovat molekuly kyslíku na Dione, čtvrtém největším měsíci Saturnu. Atmosféra Dione je ale tak řídká, že odpovídá zhruba hustotě atmosféry Země ve výšce 480 kilometrů.
Vědci navrhují misi, která by vypustila letadlo do atmosféry Titanu
Koncept mise, kterou připravil tým 30 vědců a inženýrů, nese jméno AVIATR (Aerial Vehicle for In-situ and Airborne Titan Reconnaissance). V blízké době se ale zřejmě realizace nedočká, Titan totiž aktuálně nepatří mezi primární cíle vesmírného výzkumu NASA. Titan je nicméně pro vědce velmi zajímavým místem, zejména díky počasí a klimatu ukrývaného jeho hustou atmosférou. Doufají tedy, že se jim alespoň podaří přesvědčit NASA o realizaci mise ve dvacátých letech.
Titan je podle astronomů energeticky vyrovnaný, podobně jako Země
Astronomové poprvé změřili globální energetickou bilanci největšího měsíce planety Saturn a zjistili, že je, podobně jako naše planeta, energeticky vyrovnaný. Energetická bilance planety nebo měsíce vypovídá o tom, zda více energie přijímá nebo vydává, tato bilance potom ovlivňuje mimo jiné klima a teploty na povrchu. Titan se svou hustou atmosférou připomíná Zemi hned v několika ohledech, nově také svou globální energetickou bilancí.
Vesmírná sonda Cassini proletěla kolem Titanu a změřila jeho teplotu
13. prosince, den po průletu nad povrchem Dione, proletěla sonda Cassini také kolem největšího měsíce Saturnu, Titanu, ve vzdálenosti asi 3500 kilometrů od jeho povrchu. Jejím hlavním cílem bylo s pomocí zařízení CIRS (Composite Infrared Spectrometer) pořídit teplotu v atmosféře měsíce v různých výškách od povrchu. Zatímco jsou měření zpracovávána, zveřejnila NASA snímky, které sonda pořídila při baletu kolem těchto dvou měsíců Saturnu.
Vesmírná sonda Cassini proletěla nad povrchem Dione, aby prozkoumala složení jejího nitra
12. prosince se vesmírná sonda Cassini, která krouží kolem planety Saturn, přiblížila doposud nejblíže malému měsíci Dione (1100 kilometrů na šířku). Sonda proletěla pouhých 99 kilometrů nad povrchem, což jí umožnilo prozkoumat svými přístroji vnitřní strukturu Dione i zmrzlé útvary na jejím povrchu.
Titan v nových barvách. Astronomové představili globální mapu jediného měsíce s atmosférou
Titan je největším měsícem planety Saturn a drží si mezi ostatními tělesy ve sluneční soustavě velmi významné místo, má velmi hustou atmosféru a na jeho povrchu jsou obrovská jezera. Na rozdíl od Země ale na Titanu neprobíhá koloběh vody, ale metanu, látky, která se na Zemi vyskytuje jako přírodní plyn, na Titanu je ale taková zima, že se zde metan vyskytuje v kapalné formě. Díky tomu vznikly na Titanu útvary podobné těm na Zemi, jako jsou hory, řeky a jezera