Mléčná dráha

13. září 2019 Mezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.

4. srpna 2019 Vědci publikovali zatím nejdetailnější prostorovou mapu naší mateřské galaxie a potvrdili dřívější zjištění, že její tvar je ve vnějších částech zdeformovaný. Mléčná dráha tedy není placatá spirála, jak se doposud často uvažovalo, ale je zvlněná na svých okrajích. Mohlo by jít o výsledek vlivu okolních galaxií, který je dál od středu silnější než v centru, možných vysvětlení však může být více.

11. června 2019 Kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie rotují hvězdy a také oblaka plynů a drobných částic. Doposud se astronomům podařilo kromě hvězd pozorovat pouze velmi horká oblaka, která dosahují teplot 10 milionů °C a září silně v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Chladnější plyny zatím unikaly našim teleskopům, dokud se na oblast nezaměřila výkonná rádiová observatoř ALMA. Výsledky pozorování byly publikovány v magazínu Nature.

3. května 2019 Hvězdy vznikají z oblaků plynů a prachu, které vznikají při zániku starších hvězd. Objekty, které vznikly blízko sebe, potom mají podobné složení, protože vznikly ze stejného materiálu. Občas se však objeví hvězda, která se složením svému okolí vymyká. Právě takovou se podařilo identifikovat astronomům v souhvězdí velkého vozu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

9. 3. 2019 Přesně odhadnout váhu Mléčné dráhy není zrovna jednoduchý úkol, kromě toho, že nelze zvážit přímo, je totiž například potřeba počítat také s temnou hmotou, kterou nelze přímo ani pozorovat. K výsledku vědci nakonec došli měřením rychlosti pohybu objektů, které kolem naší galaxie

1. 2. 2019 Předpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají -

19. 1. 2019 Pozorování relativně malých černých děr a supermasivních děr jsou celkem běžná, není však snadné najít střední černou díru, která není ani příliš malá, ani příliš velká. To se zřejmě podařilo vědcům s observatoří ALMA. Objekt, který pozorovali v loňském roce obíhá Mléčnou

14. 11. 2018 Astronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově

7. 11. 2018 Data z evropské mise Gaia přispěla k odhalení události v dávné historii Mléčné dráhy. Naše galaxie se podle vědců před 10 miliardami let sloučila s jinou galaxií, důkazy se ukrývaly v pohybu hvězd na noční obloze. Při zkoumání pohybu hvězd vědci zjistili, že zhruba 30 tisíc z nich se

5. 10. 2018 Při hledání hvězd, které míří ven z naší mateřské galaxie, se astronomům podařilo najít také takové hvězdy, které do Mléčné dráhy zřejmě přiletěly zvenčí. Využili k tomu data z mise Gaia, která byla zveřejněna letos na jaře a která obsahují vzdálenosti a pohyb více než miliardy

3. 10. 2018 S pomocí teleskopu Magellan Clay a instrumentu Megacam prozkoumali vědci několik extrémně slabě zářivých galaxií v bezprostředním okolí Mléčné dráhy. Jde o drobné galaxie objevené teprve v roce 2015, které jsou s Mléčnou dráhou vázané gravitací a obíhají ji podobně jako planety obíhají