Mléčná dráha

4. června 2020 Tým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

9. ledna 2020 Hvězdy na okraji Mléčné dráhy jsou jedny z nejstarších v naší galaxii, astronomové však nyní v této oblasti našli skupinu mladých hvězd. Spektrální analýza jejich světla ukazuje, že materiál, ze kterého vznikly, by mohl pocházet z jiné galaxie, konkrétně z Magellanových oblaků, které Mléčnou dráhu obíhají a pomalu se k ní přibližují.

17. prosince 2019 V uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

12. prosince 2019 Nová studie, která se zabývá pohybem a chemickým složením hvězd v okolí Slunce, odhalila dvě rozdílné populace hvězd v tlustém disku naší galaxie. Hvězdy se v těchto dvou populacích liší rychlostí oběhu kolem galaktického jádra i svým složením. Výsledky výzkumu týmu vedeného Danielou Carollovou byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal. Data vědci použili z mise Gaia a programu SDSS.

13. 9. 2019 Mezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která

4. 8. 2019 Vědci publikovali zatím nejdetailnější prostorovou mapu naší mateřské galaxie a potvrdili dřívější zjištění, že její tvar je ve vnějších částech zdeformovaný. Mléčná dráha tedy není placatá spirála, jak se doposud často uvažovalo, ale je zvlněná na svých okrajích. Mohlo by jít o

11. 6. 2019 Kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie rotují hvězdy a také oblaka plynů a drobných částic. Doposud se astronomům podařilo kromě hvězd pozorovat pouze velmi horká oblaka, která dosahují teplot 10 milionů °C a září silně v rentgenovém spektru elektromagnetického záření.

3. 5. 2019 Hvězdy vznikají z oblaků plynů a prachu, které vznikají při zániku starších hvězd. Objekty, které vznikly blízko sebe, potom mají podobné složení, protože vznikly ze stejného materiálu. Občas se však objeví hvězda, která se složením svému okolí vymyká. Právě takovou se podařilo

9. 3. 2019 Přesně odhadnout váhu Mléčné dráhy není zrovna jednoduchý úkol, kromě toho, že nelze zvážit přímo, je totiž například potřeba počítat také s temnou hmotou, kterou nelze přímo ani pozorovat. K výsledku vědci nakonec došli měřením rychlosti pohybu objektů, které kolem naší galaxie

1. 2. 2019 Předpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají -

19. 1. 2019 Pozorování relativně malých černých děr a supermasivních děr jsou celkem běžná, není však snadné najít střední černou díru, která není ani příliš malá, ani příliš velká. To se zřejmě podařilo vědcům s observatoří ALMA. Objekt, který pozorovali v loňském roce obíhá Mléčnou