Nejnovější zprávy

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavy

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavy

14. srpna 2018 - Vesmírná sonda New Horizons proletěla v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto a míří dál ven ze sluneční soustavy. Aktuálně se nachází 42,7 AU od Země a míří ke svému novoročnímu setkání s planetkou Ultima Thule. Když vědci za použití přístroje ALICE pořídili měření ultrafialového záření, zjistili, že směrem od Slunce obsahuje přidanou záři, která by tam za běžných podmínek neměla být. Mohlo by jít o hranici, za kterou už nepůsobí sluneční větry a dochází na ní ke shromažďování a interakci vodíkových atomů pocházejících z vnějšku sluneční soustavy.

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmoty

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmoty

13. srpna 2018 - Tým vědců vedený Costanzou Argiroffim našel první evidenci o výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME) u jiné hvězdy než u Slunce. Našli jej v deset let starých datech rentgenového teleskopu Chandra u hvězdy HR 9024, která je asi 3x větší než Slunce a nachází se 450 světelných let daleko. Jedná se o událost, při které hvězda vychrlí ze své korony oblak plazmy a nabitých částic do svého okolí.

Start unikátní mise ke Sluneční atmosféře, Parker Solar Probe míří ke Slunci

12. srpna 2018 - Parker Solar Probe je sonda, která se má poprvé v historii dotknout sluneční korony. Právě díky tomuto zařízení se lidstvo dozví o Slunci doposud ukryté informace, které by se z velké vzdálenosti zajišťovaly jen těžko. Start sondy byl původně naplánován na sobotní ráno místního času, byl však nejprve posunut o půl hodiny a poté zcela odložen na neděli. Přesná příčina odložení startu nebyla zveřejněna, raketa Delta Heavy se každopádně nevešla do úzkého 65minutového okna určeného pro start ke Slunci.

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny

9. srpna 2018 - Data ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.

Inzerce
Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Astronomové určili díky novým datům z mise Gaia velikost a stáří Polárky

02. 08. 2018 Polárka je hvězda, která se nachází nad severním pólem, zdánlivě tedy stojí na hvězdné obloze a mohla tak být odedávna používána k určení severu. Doposud však neměla přesně určenou vzdálenost, což komplikovalo určení jejích dalších charakteristik. Vědci z Villanova University společně

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 07. 2018 Vědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. 07. 2018 Mise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili

Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodou

25. 07. 2018 Radarová data posbíraná evropskou orbitální sondou Mars Express ukazují na existenci středně velkého tělesa kapalné vody pod povrchem v blízkosti jižního pólu planety. Jde o první detekci stabilního rezervoáru kapalné vody na sousední planetě. Dosavadní poznatky dokládaly pouze existenci vodního

Vědci pozorovali na Marsu protonovou polární záři

24. 07. 2018 Polární záře vzniká, když energetické částice naráží v atmosféře na molekuly plynů, které díky tomu září ve svých typických barvách. Vědcům se nyní podařilo identifikovat nový typ polární záře na planetě Mars, místo energetických elektronů, které jsou většinou původcem

Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

22. 07. 2018 Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover

Poslední fáze mise Dawn přináší nevídané detaily z trpasličí planety Ceres

18. 07. 2018 Do konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z

Inzerce