LIVING fUTURE

22. května 2013 - Závada na jednom ze čtyř gyroskopů vyřadila vesmírný teleskop Kepler z provozu. Přestože se NASA společně s dalšími odborníky snaží přijít na způsob jak problém odstranit, je docela možné, že už několik měsíců přesluhující teleskop na hledání exoplanet ukončí svou úspěšnou kariéru. Gyroskopy pomáhají udržet teleskop namířený na stále stejné místo v souhvězdí Labutě, první vypověděl službu už loni a odchod druhého vědci z NASA už nějakou dobu čekali.

8. května 2013 - Prvního května došlo na Slunci k masivní erupci, která vedla k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME). Její průběh zachytily hned tři různé vesmírné observatoře, jejichž záznamy poskytují komplexní pohled na celou událost. Na začátku následujícího videa můžete vidět erupci zblízka, z oblasti blízké sluneční koroně, kde vznikla, jak ji zachytila v ultrafialovém záření družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jak ale ukáže zbytek montáže, pohled zblízka neříká vše, protože erupce dosahuje mnohem větších rozměrů.

19. dubna 2013 - Pozorování vesmírným teleskopem Kepler přinesla další nové extrasolární planety, a podle NASA by mohlo jít o planety velmi podobné Zemi. Objev se točí kolem hvězdy Kepler-62 (2MASS J18525105+4520595), která se nachází ve vzdálenosti 1200 světelných let a má velikost zhruba dvou třetin Slunce. Kolem obíhá hned pětice planet, ze kterých dvě by měly být skalnaté a měly by se nacházet v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci kapalné vody na jejich povrchu.

22. března 2013 - Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

21. března 2013 - Vědci NASA jsou na vážkách, ohledně toho, v jakém regionu se nachází nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt, vesmírná sonda Voyager 1. Podle různých indikátorů se vědci snaží charakterizovat různé regiony, kterými na hranici naší sluneční soustavy sonda postupně prolétá. Některé faktory naznačují tomu, že Voyager 1 opouští sféru vlivu naší mateřské hvězdy, dostal se už ale do plnohodnotného mezihvězdného prostoru?

20. března 2013 - Evropská vlajková mise k planetě Mars prošla výraznými změnami, ta poslední byla završena 14. března, kdy Ruská vesmírná agentura podepsala spolu s tou evropskou dohodu o spolupráci. ExoMars představuje evropskou snahu dobýt rudou planetu, mise se skládá z několika částí: orbitální sondy, roveru a statického přistávacího modulu. Ruská účast na misi kompletně nahrazuje tu původní americkou, je to ale dobrý nápad, když ruský vesmírný program prochází krizí a to nejen při meziplanetárním průzkumu?

17. března 2013 - Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky na Penn State University, objevil v datech z teleskopu WISE novou hvězdu ve vzdálenosti 6,5 světelných let, nese označení WISE J104915.57-531906 (zkráceně WISE 1049-5319). Ve skutečnosti jde o dvě hvězdy, které se od sebe nachází ve vzdálenosti 3 AU (1AU je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem). Termín hvězda je zde však používaný spíše symbolicky, jde totiž o malé, chladné objekty, které se nachází někde na pomezí mezi planetou a hvězdou - hnědé trpaslíky.

Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.

Vědci NASA jsou na vážkách, ohledně toho, v jakém regionu se nachází nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt, vesmírná sonda Voyager 1. Podle různých indikátorů se vědci snaží charakterizovat různé regiony, kterými na hranici naší sluneční soustavy sonda postupně prolétá. Některé faktory naznačují tomu, že Voyager 1 opouští sféru vlivu naší mateřské hvězdy, dostal se už ale do plnohodnotného mezihvězdného prostoru?

Pozorování vesmírným teleskopem Kepler přinesla další nové extrasolární planety, a podle NASA by mohlo jít o planety velmi podobné Zemi. Objev se točí kolem hvězdy Kepler-62 (2MASS J18525105+4520595), která se nachází ve vzdálenosti 1200 světelných let a má velikost zhruba dvou třetin Slunce. Kolem obíhá hned pětice planet, ze kterých dvě by měly být skalnaté a měly by se nacházet v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci kapalné vody na jejich povrchu.

Lunární mise GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která začala na začátku letošního roku, je u konce. Oběma orbitálním sondám, které dostaly jména Ebb a Flow, totiž dochází palivo a do Měsíce stejně narazí. NASA rozhodla o tom, že sondy v plné rychlosti narazí do měsíčního povrchu a zakončí tak úspěšnou misi, jejímž cílem bylo získat data o gravitačním poli jediného přirozeného satelitu naší planety. I v této poslední však chtějí vědci získat nová data, tentokrát o efektivnosti využití paliva vesmírných sond.

Evropskému vesmírnému teleskopu Herschel se podařilo pořídit detailní snímky hvězdy Betelgeuse a jejího bezprostředního okolí. V tom astronomové pozorují obří oblouky hmoty, kterou hvězda zřejmě vymrštila při jedné z posledních fází existence masivní hvězdy před gigantickou explozí supernovy. Snímky ukazují také další prachové objekty v blízkosti hvězdy, ty však zřejmě nepochází přímo z Betelgeuse.