Nejnovější zprávy

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféry

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféry

23. listopadu 2017 - Z dat z orbitální sondy Cassini vědci zjistili, že na jižním pólu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, existuje v zimě velmi chladná oblast, která dosahuje teplot až mínus 153 °C. Důvod její existence si však nedokázali vysvětlit, podobné chování totiž neznají u žádné z planet sluneční soustavy. Nová studie naznačuje, že by tento jev mohl být způsoben chemickými procesy v atmosféře, způsobenými látkami s minoritním zastoupením.

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °C

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °C

23. listopadu 2017 - Po téměř 100 dnech se budoucí vesmírný teleskop Jamese Webba dostává z chladící vakuové komory, kde procházel rozsáhlým testováním v extrémních podmínkách. Od července 2017 byl obří teleskop vystaven podmínkám bez vzduchu a teplotám kolem mínus 260 °C v komoře, která uměle vytváří nejchladnější místo na Zemi. Snahou je přiblížit podmínky co nejvíce tomu, co bude muset teleskop vydržet v chladném vesmíru, aby se ověřilo, že vše funguje jak má. Veškeré testy proběhly úspěšně a teleskop může pokračovat na své cestě do vesmíru. Aktuálně se očekává start na evropské raketě Ariane 5 na začátku roku 2019.

Čtveřice satelitů Galileo je připravena ke startu v polovině prosince, všechny na jedné raketě

Čtveřice satelitů Galileo je připravena ke startu v polovině prosince, všechny na jedné raketě

22. listopadu 2017 - 12. prosince odstartuje speciálně modifikovaná raketa Ariane 5 se čtyřmi satelity evropské navigace Galileo z jihoamerického kosmodromu Kourou. Na oběžnou dráhu vynese do výšky 23 500 km satelity s pořadovými čísly 19-22 z plánovaných třiceti. Minulý měsíc přiletěly satelity po dvou do Francouzské Guyany, kde byly následně zkontrolovány, zda u nich nedošlo k poškození při letu, a bylo do nich natankováno palivo. Paralelně je připravována také raketa Ariane 5, která je ponese na oběžnou dráhu.

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

16. listopadu 2017 - Vypuštění vesmírného teleskopu nové generace se nezadržitelně blíží, aktuální plánovaný termín startu rakety Ariane s teleskopem Jamese Webba je po nesčetných odkladech plánován na začátek roku 2019. Během prvních pěti měsíců pozorovacích operací bude podle NASA teleskop pozorovat měsíce Jupitera, hledat organické molekuly u vzdálených hvězd, zjišťovat váhu supermasivních černých děr v jádrech galaxií a pátrat po zárodcích galaxií v raném vesmíru. Data z těchto pozorování budou vědcům k dispozici v podstatě ihned po poslání na Zemi z Lagrangeova bodu L2 (systému Země-Slunce), kde bude teleskop umístěn.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

13. 11. 2017 Na palubě stratosférické observatoře SOFIA pozorovali astronomové kometu C/2012 K1, která podle dostupných údajů poprvé zamířila z Oortova oblaku do vnitřní sluneční soustavy. Složení komety má vědcům napovědět o podmínkách, které panují v této velmi vzdálené oblasti sluneční soustavy.

Solární observatoře ve vesmíru pozorovaly z několika úhlů návrat komety 96P/Machholz ke Slunci

08. 11. 2017 Kometa 96P (nebo také 96P/Machholz) se po pěti letech vrátila do blízkosti Slunce a byla přitom zachycena solárními observatořemi. Jde o už známý objekt, který například teleskop SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pozoroval už popáté (předtím v letech 1996, 2002, 2007 a 2012). Kometa se v

V datech z teleskopu Kepler se ukrývalo na dvě stovky nových kandidátů na exoplanety

04. 11. 2017 Vesmírný teleskop Kepler zkoumal od roku 2009 po čtyři roky velmi malou oblast hvězdné oblohy. Zaměřoval se na konkrétní hvězdy v souhvězdí Labutě a zaznamenával jejich sebemenší pohasnutí, které by mohlo indikovat, že před hvězdou prošla planeta, která zastínila část jejího světla. S daty,

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. 10. 2017 Analýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou

Mise Dawn u trpasličí planety Ceres byla podruhé prodloužena

28. 10. 2017 NASA autorizovala už druhé prodloužení mise Dawn u největšího objektu pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. U Ceres už družice krouží od roku 2015, kdy přiletěla od jiného velkého objektu v pásu asteroidů - planetky Vesta. Ceres je nicméně poslední zastávkou sondy, po vyčerpání paliva

Amatérskému astronomovi se podařilo nalézt pravděpodobné komety u vzdálené hvězdy

27. 10. 2017 Objekty, které se podobají kometám byly detekovány u hvězdy vzdálené 800 světelných let označené jako KIC 3542116. Tento úlovek se povedl amatérskému astronomovi Thomasi Jacobsovi prostřednictvím webové stránky Planet Hunters, která umožňuje běžným uživatelům procházet data z mise

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017 Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole