Nejnovější zprávy z kategorie

Vesmírné sondy

Aktuální zpravodajství z probíhajícího i plánovaného robotického průzkumu vesmíru.

Blízká exoplaneta LHS 3844b je více než dvakrát těžší než Země, zřejmě ale nemá žádnou atmosféru

12. listopadu 2019 Exoplaneta LHS 3844b byla objevena v roce 2018 vesmírným teleskopem TESS u malého červeného trpaslíka ve vzdálenosti zhruba 49 světelných let. Má zhruba 2x větší hmotnost než Země a dalo by se tak očekávat, že má dostatečnou gravitaci, aby si udržela vlastní atmosféru. Zřejmě se však nachází příliš blízko svojí hvězdě, která ji o atmosféru připravila a připomíná tak spíše Merkur nebo Měsíc, které žádnou výraznou atmosféru nemají.

Sonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondy

Sonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondy

8. listopadu 2019 Zatím jen dvě vesmírné sondy dokázaly doletět až do mezihvězdného prostoru. Voyageru 1 se to podařilo už v roce 2012, jeho sesterská sonda Voyager 2 potom dosáhla hranice heliosféry v loňském roce. Druhý průlet touto hranicí dal vědcům unikátní možnost porovnat dva regiony na okraji sféry vlivu Slunce. Co tedy o této oblasti dnes víme?

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. října 2019 Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavy

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavy

15. října 2019 Astronomové použili data z vesmírných sond Voyager 1 a 2 k detekci neočekávaného chování subatomárních částic na okraji sluneční soustavy. Využili k tomu sluneční erupci z roku 2012, kterou zachytily obě sondy uvnitř a vně sluneční soustavy. A právě díky tomu mohli vědci pozorovat na dvou místech různé chování subatomárních částic ze Slunce a kosmického záření přicházejícího z vnějšku sluneční soustavy.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelitu

9. 10. 2019 Dnes, krátce po poledni vyletěla z kosmodromu Bajkonur na raketě Proton první družice, která provede servis jiné družice na oběžné dráze. Vesmírná sonda MEV 1 (Mission Extension Vehicle) byla navržena americkou společností Northrop Grumman a stane se v podstatě novou pohonnou jednotkou dosluhující

Japonská sonda Hayabusa2 vypustila na povrch planetky Ryugu posledního robota

4. 10. 2019 Vesmírná sonda Hayabusa2, která zkoumá blízkou planetku Ryugu, vypustila další malou robotickou sondu k jejímu povrchu. Robot s označením MINREVA-II2 je poslední z celé řady zařízení, která sonda k povrchu vyslala. Do konce tohoto roku se sonda vydá zpátky na Zemi se vzorky, které odebrala v

NASA chystá nový teleskop: bude hledat planetky, u kterých hrozí kolize se Zemí

28. 9. 2019 Podle odhadů do dneška lidstvo identifikovalo na 30 % objektů s minimální velikostí 140 metrů v okolí naší planety. Tyto planetky jsou označovány jako NEO (Near Earth Objects) a jejich kolize s naší planetou je v porovnání s ostatními poměrně vysoká, protože jejich oběžné dráhy často kříží

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytu

19. 9. 2019 Mise Lucy, která má za cíl zkoumat trojany planety Jupiter, odletí na svou cestu už za dva roky. O šesti planetkách, které navštíví, toho však není příliš známo, NASA proto vyzvala vědeckou komunitu i běžné nadšence, aby se o nich pokusili dozvědět co nejvíce. A přesně to se povedlo při

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků

15. 9. 2019 Astronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí

Indický modul Vikram se zdá být v pořádku, komunikace však stále obnovena nebyla

13. 9. 2019 Podle vědce, který je součástí mise Chandrayaan-2 se zdá, že přistávací modul Vikram sedí netknutý, kousek od plánovaného místa přistání. Indická vesmírná agentura ISRO s ním ztratila kontakt při přistání, asi 2 km od povrchu v pátek a od té doby se pokouší o obnovení spojení. Sondu

V atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let byla detekována vodní pára

11. 9. 2019 Vědcům z Université de Montréal se podařilo pomocí Hubblova teleskopu detekovat vodní páru a možná i oblaka s kapalnou vodou v atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let. Jde o nejmenší podobné těleso, v jehož atmosféře se podařilo vodu nalézt. Voda byla v atmosférách