Nejnovější zprávy z kategorie

Vesmírné sondy

Aktuální zpravodajství z probíhajícího i plánovaného robotického průzkumu vesmíru.

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

20. května 2020 Trpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planeta

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planeta

13. května 2020 S pomocí teleskopu W.M. Keck Observatory na Havaji se astronomům podařilo objevit třetí exoplanetu u hvězdy Kepler-88. Jde nyní o největší planetu u této hvězdy ve vzdálenosti 1 200 světelných let, která je přírůstkem do planetárního systému s výjimečnou rezonancí planet, kde masivnější planeta ovlivňuje délku roku u menší z planet.

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

13. května 2020 Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

10. května 2020 Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Planetka Ruygu, kterou zkoumala japonská sonda Hayabusa2, pochází z pásu asteroidů

9. 5. 2020 Ukazuje to analýza povrchu této malé planetky, která se nyní nachází na podobné oběžné dráze, jako má naše planeta. Ryugu zkoumala do konce loňského roku japonská vesmírná sonda Hayabusa2, která je nyní už zpět k Zemi s nákladem vzorků odebraných z planetky.

Jedna z prvních přímo pozorovaných exoplanet byla zničena v kolizi s jiným tělesem

6. 5. 2020 Objev exoplanety Fomalhaut b byl ohlášen už v roce 2008, šlo o jednu z prvních planet identifikovaných mimo sluneční soustavu. Z nových pozorování se však tato exoplaneta vytratila a podle nové studie ani nikdy pozorována nebyla. Šlo totiž zřejmě o oblak prachu, který je následkem nedávné kolize.

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. 5. 2020 Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí

30. 4. 2020 Astronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou

Teleskop Hubble zachytil v detailu rozpad komety ATLAS

29. 4. 2020 Vesmírný teleskop Hubble zachytil zatím v nejpodrobnějším detailu rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS). Kometa mohla potenciálně způsobit zajímavou podívanou na noční obloze, před několika týdny však začali astronomové pozorovat jak se její jádro dělí na menší části. Poslední snímky jsou staré

První družice opravená přímo ve vesmíru se vrací do provozu

22. 4. 2020 Společnost Intelsat oznámila, že se satelit Intelsat 901 vrátil do běžného provozu poté, co se k němu připojila servisní sonda MEV-1. Mise má hned několik historických prvenství a umožní delší provoz družic na oběžné dráze.

Teleskop CHEOPS je připraven zahájit vědecké operace

19. 4. 2020 Po třech měsících testů je vesmírný teleskop CHEOPS připraven začít své vědecké operace a pozorovat exoplanety. Během ověřování správného fungování se teleskop zaměřil na několik konkrétních hvězd a pozoroval jejich světlo. Vědci poté analyzovali výsledky a ověřovali přesnost