Nejnovější zprávy

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

22. června 2019 - Evropská vesmírná agentura schválila koncept mise označované jako Comet Interceptor. Vesmírná sonda bude vynesena do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Ve skutečnosti půjde o tři samostatné sondy, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

ESA podepsala smlouvu na vynesení sondy JUICE do vesmíru, bude zkoumat měsíce planety Jupiter

ESA podepsala smlouvu na vynesení sondy JUICE do vesmíru, bude zkoumat měsíce planety Jupiter

20. června 2019 - V polovině roku 2022 se otevírá okno pro cestu evropské sondy JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) k planetě Jupiter a jejím měsícům. Sonda poletí do vesmíru buď na raketě Ariane 5, nebo na zcela nové Ariane 64, obě pro evropskou vesmírnou agenturu provozuje společnost Arianespace z jihoamerického kosmodromu Kourou. ESA a Arianespace podepsaly dohodu o vynesení šestitunové vesmírné sondy JUICE 17. června.

Pod obřím kráterem na Měsíci je masivní ložisko těžkých kovů, které ovlivňuje gravitaci

Pod obřím kráterem na Měsíci je masivní ložisko těžkých kovů, které ovlivňuje gravitaci

20. června 2019 - Na odvrácené straně Měsíce se v blízkosti jižního pólu nachází jeden z největších kráterů ve sluneční soustavě - South Pole–Aitken basin (SPA). Má zhruba 2 500 kilometrů v průměru a je hluboký 13 kilometrů. Data z americké mise GRAIL ukazují na velkou masu hmoty, která ovlivňuje gravitační pole nad tímto kráterem. Mohlo by jít o zbytek jádra planetky, která se s Měsícem kdysi srazila a kráter vytvořila.

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

9. června 2019 - Při výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 5. 2019 Poté, co se nepřihlásil žádný zájemce o financování provozu vesmírného teleskopu Spitzer, rozhodla NASA o jeho vyřazení z provozu začátkem příštího roku. V loňském roce stál provoz 11 milionů dolarů, které už NASA v novém rozpočtu nemá k dispozici. Spitzerův vesmírný teleskop je jednou

Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie

29. 5. 2019 Pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru.

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019 Experimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí Pluta

23. 5. 2019 Trpasličí planeta Pluto se nachází na okraji mrazivého regionu Kuiperova pásu. Přesto se zdá, že by mohl pod jejím povrchem existovat oceán. Kompletnímu zamrznutí této vody by mohla bránit tenká vrstva zmrzlého ledu s různými přísadami, zejména pak metanem. Tato vrstva by působila jako tepelný

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

17. 5. 2019 Tým vědců z NASA publikoval první vědeckou studii o nejvzdálenějším prozkoumaném objektu ve sluneční soustavě: Ultima Thule. Ve studii analyzovali data, která sonda New Horizons ze svého průletu 1. ledna zatím na Zemi poslala. Ve studii jsou popsány útvary na povrchu planetky a její předpokládaná

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

14. 5. 2019 Pomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetek

8. 5. 2019 Tři nové planetky se podařilo detekovat orbitálnímu teleskopu Gaia, jehož hlavním úkolem je pozorování hvězd, jejich pozice a rychlosti. Gaia pozoruje planetky ve sluneční soustavě relativně pravidelně, většinou jde o už známé objekty z pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově

Inzerce