ESA podepsala dohodu o spolupráci s Ruskem při cestě k Marsu, je to dobrý nápad?
20. března 2013 - Evropská vlajková mise k planetě Mars prošla výraznými změnami, ta poslední byla završena 14. března, kdy Ruská vesmírná agentura podepsala spolu s tou evropskou dohodu o spolupráci. ExoMars představuje evropskou snahu dobýt rudou planetu, mise se skládá z několika částí: orbitální sondy, roveru a statického přistávacího modulu. Ruská účast na misi kompletně nahrazuje tu původní americkou, je to ale dobrý nápad, když ruský vesmírný program prochází krizí a to nejen při meziplanetárním průzkumu?
Ruská raketa proton kvůli závadě nedosáhla požadované oběžné dráhy
12. prosince 2012 - V sobotu odstartovala do vesmíru raketa Proton s nákladem ruské společnosti Gazprom, družicí Yamal 402, která měla obíhat Zemi po geostacionární orbitě. Po devíti hodinách letu však horní stupeň rakety Breez M provedl o 4 minuty kratší zážeh než byl naplánovaný a zůstal i s nákladem na nižší oběžní dráze.
Ve čtvrtek doplní nová trojice astronautů tři stávající obyvatele ISS
24. října 2012 - Trojici stávajících obyvatel orbitálního komplexu doplní ve čtvrtek další trojice astronautů, která je nyní na cestě v Sojuzu TMA-06M. Sojuz odstartoval z Bajkonuru v úterý v šest hodin odpoledne místního času s Kevinem Fordem, Olegem Novitskiym a Evgenym Tarelkinem.
Exploze ruské rakety na oběžné dráze způsobila nárůst nebezpečného vesmírného odpadu
24. října 2012 - 16. října došlo k explozi rakety na oběžné dráze Země, která vyprodukovala kolem stovky úlomků, které teď budou kroužit kolem naší planety. Tento vesmírný odpad představuje významnou hrozbu pro jakákoliv stále ještě fungující zařízení a v neposlední řadě také pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice.
Rusko plánuje na rok 2015 přistání sondy na povrchu Měsíce
14. října 2012 - Po nezdařené misi Fobos-Grunt k měsíci Marsu se ruská vesmírná agentura Roskosmos obrací k bližší destinaci, k Měsíci. "Příští ruská sonda dosedne na povrch Měsíce v roce 2015", řekl v rozhovoru k novinářům Viktor Khartov, ředitel NPO Lavochkin - společnosti, která pro Roskosmos vyvíjí vesmírné sondy, včetně sond k Marsu a k Měsíci.
Ruští kosmonauti se vydali do volného prostoru aby udělali místo pro nový ruský modul ISS
22. srpna 2012 - Dva ruští kosmonauti, Gennady Padalka a Yuri Malenchenko, se v pondělí vydali vně Mezinárodní vesmírné stanice, aby odmontovali teleskopické rameno a znovu nainstalovali na jiném místě komplexu. Celá vesmírná procházka zabrala kosmonautům necelých 6 hodin a proběhla bez problémů.
Problémy při startu ruských raket se vrací, dva satelity jsou na špatné oběžné dráze
9. srpna 2012 - Hned dva telekomunikační satelity vynesla v pondělí ruská raketa Proton na špatnou oběžnou dráhu. Jedná se o indonéský satelit Telkom 3 a ruský Express-MD2. První dva stupně rakety Proton fungovaly bezchybně a ponechaly oba satelity na pospas stupni třetímu, Briz-M. Při třetím zážehu Briz-M, který měl trvat 18 minut, došlo ale k poruše a jeho motory vypověděly už po 7 sekundách. Oba satelity byly od třetího stupně odděleny výrazně dříve než k tomu mělo dojít, příčina zatím není jasná.
ESA a Roskosmos do konce roku podepíší dohodu o spolupráci na misi ExoMars
Na jednání 6. dubna se evropská a ruská strana dohodly na spolupráci při následující evropské misi k rudé planetě. ExoMars v sobě ukrývá hned dvě mise k Marsu, v roce 2016 a 2018, kdy v první části by měla k Marsu doletět orbitální sonda a malý přistávací modul, a ve fázi druhé hlavní část mise, evropské robotické vozítko.
Rusko chce mít do 5 let nukleární iontový pohon pro meziplanetární mise ve vesmíru
Hlavním problémem současných iontových pohonů je zdroj elektřiny, kterým jsou většinou solární panely. Ve větších vzdálenostech od Slunce ale jejich efektivita výrazně klesá a tak vědci hledají způsob, jakým pohánět vesmírné sondy ve vnější části sluneční soustavy. Odpovědí na tuto otázku je pro ruskou vesmírnou agenturu nukleární výroba elektřiny, s jejíž pomocí jsou urychlovány ionty xenonu, které pohánějí sondu kupředu.
ESA podepsala dohodu o spolupráci s Ruskem při cestě k Marsu, je to dobrý nápad?
Evropská vlajková mise k planetě Mars prošla výraznými změnami, ta poslední byla završena 14. března, kdy Ruská vesmírná agentura podepsala spolu s tou evropskou dohodu o spolupráci. ExoMars představuje evropskou snahu dobýt rudou planetu, mise se skládá z několika částí: orbitální sondy, roveru a statického přistávacího modulu. Ruská účast na misi kompletně nahrazuje tu původní americkou, je to ale dobrý nápad, když ruský vesmírný program prochází krizí a to nejen při meziplanetárním průzkumu?
Exploze ruské rakety na oběžné dráze způsobila nárůst nebezpečného vesmírného odpadu
16. října došlo k explozi rakety na oběžné dráze Země, která vyprodukovala kolem stovky úlomků, které teď budou kroužit kolem naší planety. Tento vesmírný odpad představuje významnou hrozbu pro jakákoliv stále ještě fungující zařízení a v neposlední řadě také pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice.
Ruská nákladní loď Progress M-16M doletěla k ISS v rekordních šeti hodinách od startu
Mezinárodní vesmírná stanice obíhá Zemi v necelých 400 kilometrech, cesta k ní však vesmírným lodím trvá i při vysokých rychlostech několik dní. Je to dáno tím, že několikrát oblétnou planetu, než se k orbitálnímu komplexu přiblíží. To by však chtěli Rusové změnit a jako test pro lety sojuzů s astronauty využili nákladní loď Progress M-16M (Progress 48), která odstartovala včera večer z Bajkonuru a už dnes kotví u ISS.
Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.
Související kategorie zpráv
ESA podepsala dohodu o spolupráci s Ruskem při cestě k Marsu, je to dobrý nápad?
Evropská vlajková mise k planetě Mars prošla výraznými změnami, ta poslední byla završena 14. března, kdy Ruská vesmírná agentura podepsala spolu s tou evropskou dohodu o spolupráci. ExoMars představuje evropskou snahu dobýt rudou planetu, mise se skládá z několika částí: orbitální sondy, roveru a statického přistávacího modulu. Ruská účast na misi kompletně nahrazuje tu původní americkou, je to ale dobrý nápad, když ruský vesmírný program prochází krizí a to nejen při meziplanetárním průzkumu?
Ruská raketa proton kvůli závadě nedosáhla požadované oběžné dráhy
V sobotu odstartovala do vesmíru raketa Proton s nákladem ruské společnosti Gazprom, družicí Yamal 402, která měla obíhat Zemi po geostacionární orbitě. Po devíti hodinách letu však horní stupeň rakety Breez M provedl o 4 minuty kratší zážeh než byl naplánovaný a zůstal i s nákladem na nižší oběžní dráze.
Exploze ruské rakety na oběžné dráze způsobila nárůst nebezpečného vesmírného odpadu
16. října došlo k explozi rakety na oběžné dráze Země, která vyprodukovala kolem stovky úlomků, které teď budou kroužit kolem naší planety. Tento vesmírný odpad představuje významnou hrozbu pro jakákoliv stále ještě fungující zařízení a v neposlední řadě také pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice.
Ruští kosmonauti se vydali do volného prostoru aby udělali místo pro nový ruský modul ISS
Dva ruští kosmonauti, Gennady Padalka a Yuri Malenchenko, se v pondělí vydali vně Mezinárodní vesmírné stanice, aby odmontovali teleskopické rameno a znovu nainstalovali na jiném místě komplexu. Celá vesmírná procházka zabrala kosmonautům necelých 6 hodin a proběhla bez problémů.
Ruská nákladní loď Progress M-16M doletěla k ISS v rekordních šeti hodinách od startu
Mezinárodní vesmírná stanice obíhá Zemi v necelých 400 kilometrech, cesta k ní však vesmírným lodím trvá i při vysokých rychlostech několik dní. Je to dáno tím, že několikrát oblétnou planetu, než se k orbitálnímu komplexu přiblíží. To by však chtěli Rusové změnit a jako test pro lety sojuzů s astronauty využili nákladní loď Progress M-16M (Progress 48), která odstartovala včera večer z Bajkonuru a už dnes kotví u ISS.
Nákladní lodi Progress se při testování nového softwaru nepodařilo opětovně spojit s ISS
Ruská vesmírná agentura testuje u ISS nový software, který má v budoucnu sloužit pro automatické přibližování a dokování automatických lodí u Mezinárodní vesmírné stanice. Při testu nového systému Kurs-NA však došlo k neočekávané závadě, která nákladní lodi progress nedovolila znovu zakotvit u komplexu. Ta teď bude muset počkat, až u ISS zakotví japonský modul HTV-3, teprve poté bude moci ruský test pokračovat.
Nový ruský modul pro ISS, Nauka, se do vesmíru dostane s výrazným zpožděním
Původně se měl nový ruský modul Nauka dostat na oběžnou dráhu už v roce 2007, pak v první polovině roku 2011, problémy s jeho konstrukcí však termín neustále odsouvají. Poslední úprava plánů na vypuštění Nauky jej posouvá z konce letošního roku na konec roku příštího. Nauka nahradí stávající malý modul Pirs, který poté jako první ze stálých modulů ISS shoří v atmosféře.
ESA a Roskosmos do konce roku podepíší dohodu o spolupráci na misi ExoMars
Na jednání 6. dubna se evropská a ruská strana dohodly na spolupráci při následující evropské misi k rudé planetě. ExoMars v sobě ukrývá hned dvě mise k Marsu, v roce 2016 a 2018, kdy v první části by měla k Marsu doletět orbitální sonda a malý přistávací modul, a ve fázi druhé hlavní část mise, evropské robotické vozítko.
Rusko chce mít do 5 let nukleární iontový pohon pro meziplanetární mise ve vesmíru
Hlavním problémem současných iontových pohonů je zdroj elektřiny, kterým jsou většinou solární panely. Ve větších vzdálenostech od Slunce ale jejich efektivita výrazně klesá a tak vědci hledají způsob, jakým pohánět vesmírné sondy ve vnější části sluneční soustavy. Odpovědí na tuto otázku je pro ruskou vesmírnou agenturu nukleární výroba elektřiny, s jejíž pomocí jsou urychlovány ionty xenonu, které pohánějí sondu kupředu.
Ruský satelit shořel po nevydařeném srpnovém startu v atmosféře Země
Operátoři společnosti EADS Astrium úmyslně nechali v neděli shořet satelit Express AM4 v atmosféře. Více než šestitunový satelit zažehl své trysky a namířil si to přímo do zemské atmosféry, ve které shořel na sever od Havajských ostrovů. Družice obíhala Zemi na eliptické dráze ve zhruba poloviční výšce oproti plánované, na kterou se kvůli nedostatku paliva nemohl dostat.