Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr
10. června 2013 - Porovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.
NASA zveřejnila radarové snímky planetky 1998 QE2 a jejího měsíce přízené přijejich průletu kolem Země
8. června 2013 - V blízkosti Země proletěla na přelomu května a června malá planetka 1998 QE2 (285263), při tomto průletu se astronomům podařilo pomocí radioteleskopů prozkoumat její povrch. Kromě toho však zjistili, že planetka, která má necelé tři kilometry na délku, má vlastní oběžnici, která má zhruba 600 metrů v průměru. Pomocí studování jejich vzájemné interakce budou vědci moci zjistit více o planetce samotné, například její hmotnost, hustotu a složení.
Pokračování mise teleskopu Kepler je ohroženo, nelze jej namířit správným směrem
22. května 2013 - Závada na jednom ze čtyř gyroskopů vyřadila vesmírný teleskop Kepler z provozu. Přestože se NASA společně s dalšími odborníky snaží přijít na způsob jak problém odstranit, je docela možné, že už několik měsíců přesluhující teleskop na hledání exoplanet ukončí svou úspěšnou kariéru. Gyroskopy pomáhají udržet teleskop namířený na stále stejné místo v souhvězdí Labutě, první vypověděl službu už loni a odchod druhého vědci z NASA už nějakou dobu čekali.
Teleskopy Swift a Fermi zachytily extrémně silný záblesk gamma záření
5. května 2013 - 27. dubna zachytil vesmírný teleskop Fermi rekordně silný záblesk gamma záření v souhvězdí Lva. Záblesky gamma záření (Gamma-ray Burst, GRB) jsou nejjasnějšími explozemi ve vesmíru a dochází k nim třeba při kolapsu masivní hvězdy, který vede k obří supernově a zrodu černé díry. Událost označená jako GRB 130427A trvala několik hodin, během kterých se na ni zaměřilo hned několik teleskopů jak ve vesmíru tak na Zemi.
NASA hlásí objev dalších Zemi-podobných planet, obíhají hvězdu Kepler-62
19. dubna 2013 - Pozorování vesmírným teleskopem Kepler přinesla další nové extrasolární planety, a podle NASA by mohlo jít o planety velmi podobné Zemi. Objev se točí kolem hvězdy Kepler-62 (2MASS J18525105+4520595), která se nachází ve vzdálenosti 1200 světelných let a má velikost zhruba dvou třetin Slunce. Kolem obíhá hned pětice planet, ze kterých dvě by měly být skalnaté a měly by se nacházet v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci kapalné vody na jejich povrchu.
Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji
22. března 2013 - Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Astronomové objevili třetí nejbližší hvězdu od Slunce, jde o dvojici hnědých trpaslíků
17. března 2013 - Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky na Penn State University, objevil v datech z teleskopu WISE novou hvězdu ve vzdálenosti 6,5 světelných let, nese označení WISE J104915.57-531906 (zkráceně WISE 1049-5319). Ve skutečnosti jde o dvě hvězdy, které se od sebe nachází ve vzdálenosti 3 AU (1AU je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem). Termín hvězda je zde však používaný spíše symbolicky, jde totiž o malé, chladné objekty, které se nachází někde na pomezí mezi planetou a hvězdou - hnědé trpaslíky.
NASA hlásí objev dalších Zemi-podobných planet, obíhají hvězdu Kepler-62
Pozorování vesmírným teleskopem Kepler přinesla další nové extrasolární planety, a podle NASA by mohlo jít o planety velmi podobné Zemi. Objev se točí kolem hvězdy Kepler-62 (2MASS J18525105+4520595), která se nachází ve vzdálenosti 1200 světelných let a má velikost zhruba dvou třetin Slunce. Kolem obíhá hned pětice planet, ze kterých dvě by měly být skalnaté a měly by se nacházet v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci kapalné vody na jejich povrchu.
Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxie
Ve vzdálenosti 250 milionů světelných let se nachází galaxie NGC 1277. V jejím jádru leží podle mezinárodního týmu astronomů supermasivní černá díra, která dosahuje gigantických rozměrů, 14 % masy celé galaxie. Jde o doposud nejmasivnější objevenou černou díru ve vesmíru a astronomové se ptají, jak mohl objekt takových objektů vzniknout?
NASA vyvíjí technologie pro zachycení gravitačních vln, čeká nás nová éra astronomie?
Astronomie se neustále vyvíjí, od prvních očí našich předků upřených k noční obloze, přes dalekohled Galilea, až po moderní infračervené nebo rentgenové teleskopy. Astronomie jde mílovými kroky kupředu a nejen díky novým technologiím, ale také za významného přispění nových pohledů na svět kolem nás. Dnes mohou astronomové pozorovat vzdálené objekty v různých částech elektromagnetického spektra, NASA ale chce jít ještě dál, chce zachytit gravitační vlny a pozorovat samotný velký třesk.
Supermasivní černá díra ve středu naší galaxie byla přistižena při erupci
Rentgenový teleskop NuSTAR zachytil silnou erupci u černé díry Sagittaruis A* v centru Mléčné dráhy. Relativně klidná černá díra ve srovnání s některými jinými aktivními galaktickými jádry, tak ukazuje, že i v jejím okolí se dějí zajímavé věci.
Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji
Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.
Související kategorie zpráv
Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr
Porovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.
NASA zveřejnila radarové snímky planetky 1998 QE2 a jejího měsíce přízené přijejich průletu kolem Země
V blízkosti Země proletěla na přelomu května a června malá planetka 1998 QE2 (285263), při tomto průletu se astronomům podařilo pomocí radioteleskopů prozkoumat její povrch. Kromě toho však zjistili, že planetka, která má necelé tři kilometry na délku, má vlastní oběžnici, která má zhruba 600 metrů v průměru. Pomocí studování jejich vzájemné interakce budou vědci moci zjistit více o planetce samotné, například její hmotnost, hustotu a složení.
Pokračování mise teleskopu Kepler je ohroženo, nelze jej namířit správným směrem
Závada na jednom ze čtyř gyroskopů vyřadila vesmírný teleskop Kepler z provozu. Přestože se NASA společně s dalšími odborníky snaží přijít na způsob jak problém odstranit, je docela možné, že už několik měsíců přesluhující teleskop na hledání exoplanet ukončí svou úspěšnou kariéru. Gyroskopy pomáhají udržet teleskop namířený na stále stejné místo v souhvězdí Labutě, první vypověděl službu už loni a odchod druhého vědci z NASA už nějakou dobu čekali.
Teleskopy Swift a Fermi zachytily extrémně silný záblesk gamma záření
27. dubna zachytil vesmírný teleskop Fermi rekordně silný záblesk gamma záření v souhvězdí Lva. Záblesky gamma záření (Gamma-ray Burst, GRB) jsou nejjasnějšími explozemi ve vesmíru a dochází k nim třeba při kolapsu masivní hvězdy, který vede k obří supernově a zrodu černé díry. Událost označená jako GRB 130427A trvala několik hodin, během kterých se na ni zaměřilo hned několik teleskopů jak ve vesmíru tak na Zemi.
NASA hlásí objev dalších Zemi-podobných planet, obíhají hvězdu Kepler-62
Pozorování vesmírným teleskopem Kepler přinesla další nové extrasolární planety, a podle NASA by mohlo jít o planety velmi podobné Zemi. Objev se točí kolem hvězdy Kepler-62 (2MASS J18525105+4520595), která se nachází ve vzdálenosti 1200 světelných let a má velikost zhruba dvou třetin Slunce. Kolem obíhá hned pětice planet, ze kterých dvě by měly být skalnaté a měly by se nacházet v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci kapalné vody na jejich povrchu.
Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji
Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Astronomové objevili třetí nejbližší hvězdu od Slunce, jde o dvojici hnědých trpaslíků
Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky na Penn State University, objevil v datech z teleskopu WISE novou hvězdu ve vzdálenosti 6,5 světelných let, nese označení WISE J104915.57-531906 (zkráceně WISE 1049-5319). Ve skutečnosti jde o dvě hvězdy, které se od sebe nachází ve vzdálenosti 3 AU (1AU je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem). Termín hvězda je zde však používaný spíše symbolicky, jde totiž o malé, chladné objekty, které se nachází někde na pomezí mezi planetou a hvězdou - hnědé trpaslíky.
Rentgenové teleskopy NASA a ESA zkoumají rychlost, se kterou rotují supermasivní černé díry
Dva vesmírné teleskopy, americký NuSTAR a evropský XMM-Newton, zamířily své objektivy na černou díru v srdci galaxie NGC 1365, aby poprvé změřili rychlost, se kterou rotuje. Výsledky naznačují, že rychlost, se kterou se supermasivní černá díra otáčí kolem své osy, je téměř na hranici fyzikálních limitů daných dnes přijímanými fyzikálními teoriemi.
Evropským astronomům se přímo před očima objevila rodící se planeta
Evropským astronomům se zřejmě podařilo poprvé zachytit protoplanetu u blízké hvězdy. Stále ještě zhušťující se koncentrace plynů obíhá hvězdu HD 100546 ve vzdálenosti 335 světelných let a mohla by z ní vzniknout planeta podobná Jupiteru. Ve stejném hvězdném systému už existuje jeden kandidát na exoplanetu, HD 100546 B. Díky tomuto objevu se teď můžeme dozvědět více o vzniku planet a různých fázích vývoje planetárních systémů.
Nejmenší objevená exoplaneta Kepler-37b je malá jako náš Měsíc
Vesmírný teleskop Kepler našel zatím nejmenší exoplanetu, která obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci. Jde o planetu s označením Kepler-37b, která je zřejmě složena z Kamene a je jen o něco větší než náš Měsíc. Obíhá však tak moc blízko vlastní hvězdy, že teploty na jejím povrchu budou dosahovat 420 °C.