Aktuální zprávy z kategorie Teleskopy | Living future
Nejnovější zprávy

Hubblův teleskop našel zatím nejvzdálenější gravitační čočku

Hubblův teleskop našel zatím nejvzdálenější gravitační čočku

4. srpna 2014 - Gravitace galaxií má na světlo zvláštní efekt, zakřivuje jej podobně jako lupa a deformuje tak světlo ze vzdálenějších zdrojů ve vesmíru. Astronomové toho využívají při pozorování vzdálených objektů a říkají tomu efekt gravitační čočky. Hubblův teleskop teď našel nejvzdálenější takovou čočku, nachází se ve vzdálenosti 9,6 miliard světelných let a pomáhá vědcům zkoumat ještě vzdálenější galaxii.

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. července 2014 - V červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

Zbývá pouhý rok do příletu sondy New Horizons k Plutu

Zbývá pouhý rok do příletu sondy New Horizons k Plutu

25. července 2014 - 14. července 2015 proletí vesmírná sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Sonda odstartovala ze Země v roce 2006 a vstupuje do posledního roku cesty ke vzdálenému objektu, který byl stále ještě považován za planetu, když se mise připravovala. V následujících měsících se tak můžeme těšit na doposud nevídanou podívanou, Pluto totiž nikdy nebylo důkladně prozkoumáno a mnohé o tomto zmrzlém světě na okraji sluneční soustavy ještě stále nevíme.

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. července 2014 - 27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Vesmírný teleskop Kepler už nedokáže dál plnit své úkoly, co ním NASA udělá?

19. 08. 2013 Po měsících nejrůznějších analýz a testování končí tým NASA, který má na starosti vesmírný teleskop Kepler, se snahami o jeho znovuzprovoznění. Dva ze čtyř gyroskopů, které slouží pro správnou orientaci observatoře ve vesmíru, jsou mimo provoz a bez nich to dál nejde. Alespoň ne v takovém

Astronomové poprvé detekovali exoplanetu pomocí rentgenového teleskopu

30. 07. 2013 Jedním ze způsobů jak najít exoplanety je pozorování mateřské hvězdy a čekání na moment, kdy planeta přechází mezi hvězdou a teleskopem a způsobí tak její mírné pohasnutí. Tato metoda ale byla doposud využívána pouze optickými teleskopy a pomohla najít stovky exoplanet a tisíce

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun

19. 07. 2013 1. července se Marku Showalterovi podařilo v datech z vesmírného teleskopu Hubble objevit nový objekt obíhající kolem planety Neptun. Jde o 14. měsíc nejvzdálenější planety od Slunce a nese označení S/2004 N 1. Planeta Neptun byla navštívena zatím jedinou vesmírnou sondou ze Země - Voyager 2 v roce

Gliese 667C, systém bohatý na exoplanety v obyvatelné zóně

27. 06. 2013 Tým astronomů vedený Guillem Anglada-Escudém a Mikko Tuomim zkombinoval data získaná dřívějšími pozorováními a aktuálně získaná data z instrumentu HARPS a teleskopu VLT v Chile, aby důkladně prozkoumal systém trojhvězdy Gliese 667 (GJ 667). Tato hvězda se nachází ve vzdálenosti 22 světelných

Astronomové našli exoplanetu, která obíhá velmi daleko od své mateřské hvězdy

20. 06. 2013 Ve dvakrát větší vzdálenosti než obíhá Pluto Slunce. Tak daleko se nachází škvíra v akrečním disku kolem hvězdy TW Hydrae, která podle astronomů naznačuje, že zde dochází k formování nové exoplanety. Celých 80 AU (tedy 80x větší vzdálenost, než ve které obíhá Země Slunce) dělí mezeru

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 06. 2013 Porovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako

NASA zveřejnila radarové snímky planetky 1998 QE2 a jejího měsíce přízené přijejich průletu kolem Země

08. 06. 2013 V blízkosti Země proletěla na přelomu května a června malá planetka 1998 QE2 (285263), při tomto průletu se astronomům podařilo pomocí radioteleskopů prozkoumat její povrch. Kromě toho však zjistili, že planetka, která má necelé tři kilometry na délku, má vlastní oběžnici, která má zhruba