Nejnovější zprávy

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °C

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °C

23. listopadu 2017 - Po téměř 100 dnech se budoucí vesmírný teleskop Jamese Webba dostává z chladící vakuové komory, kde procházel rozsáhlým testováním v extrémních podmínkách. Od července 2017 byl obří teleskop vystaven podmínkám bez vzduchu a teplotám kolem mínus 260 °C v komoře, která uměle vytváří nejchladnější místo na Zemi. Snahou je přiblížit podmínky co nejvíce tomu, co bude muset teleskop vydržet v chladném vesmíru, aby se ověřilo, že vše funguje jak má. Veškeré testy proběhly úspěšně a teleskop může pokračovat na své cestě do vesmíru. Aktuálně se očekává start na evropské raketě Ariane 5 na začátku roku 2019.

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

16. listopadu 2017 - Vypuštění vesmírného teleskopu nové generace se nezadržitelně blíží, aktuální plánovaný termín startu rakety Ariane s teleskopem Jamese Webba je po nesčetných odkladech plánován na začátek roku 2019. Během prvních pěti měsíců pozorovacích operací bude podle NASA teleskop pozorovat měsíce Jupitera, hledat organické molekuly u vzdálených hvězd, zjišťovat váhu supermasivních černých děr v jádrech galaxií a pátrat po zárodcích galaxií v raném vesmíru. Data z těchto pozorování budou vědcům k dispozici v podstatě ihned po poslání na Zemi z Lagrangeova bodu L2 (systému Země-Slunce), kde bude teleskop umístěn.

Gravitační vlny z kolize supermasivních černých děr lze detekovat pomocí změn v signálu z pulzarů

Gravitační vlny z kolize supermasivních černých děr lze detekovat pomocí změn v signálu z pulzarů

16. listopadu 2017 - Kolize masivních, energetických vesmírných objektů jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy jsou tak velké události, že při nich dochází k detekovatelné fluktuaci prostoru - gravitačním vlnám. Astronomům se doposud podařilo detekovat pětici takových kolizí, 4x šlo o kolizi černých děr a jednou o kolizi dvou neutronových hvězd. Jen těžko si lze ale představit větší kolizi než když se potkají dvě supermasivní černé díry, takové, které leží v centrech galaxií. Proč se astronomům doposud nepovedlo pozorovat gravitační vlny z tak masivní události?

Observatoř ALMA pozoruje gravitační tanec dvou extrémně zářivých galaxií z raného vesmíru

Observatoř ALMA pozoruje gravitační tanec dvou extrémně zářivých galaxií z raného vesmíru

14. listopadu 2017 - Astronomům se pomocí radiové observatoře ALMA podařilo zachytit dvě extrémně zářivé a masivní galaxie těsně před jejich kolizí. Oba objekty jsou souhrnně označovány ADFS-27 a nachází se 12,7 miliard světelných let od Země. Objekty v takové vzdálenosti dnes pozorujeme v podobě, kterou měly před miliardami let, kdy byl vesmír ještě relativně mladý a teprve docházelo k formování prvních galaxií. Podobné galaxie jsou tedy vzácným úkazem a mohou astronomům napovědět více o tom, jak tehdy galaxie vznikaly a co tento jev doprovázelo.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

13. 11. 2017 Na palubě stratosférické observatoře SOFIA pozorovali astronomové kometu C/2012 K1, která podle dostupných údajů poprvé zamířila z Oortova oblaku do vnitřní sluneční soustavy. Složení komety má vědcům napovědět o podmínkách, které panují v této velmi vzdálené oblasti sluneční soustavy.

Kolem nejbližší hvězdy Proxima Centauri je pravděpodobně pás asteroidů, možná hned tři

05. 11. 2017 Pozorování nejbližšího hvězdného systému radioteleskopem ALMA odhalila existenci prstence kolem tamní hvězdy. Pás prachu, kamení a ledu se nachází ve vzdálenosti 1-4 AU od Proxima Centauri a mohl by připomínat pás asteroidů za oběžnou drahou planety Mars. Kromě toho leží v blízkosti této

V datech z teleskopu Kepler se ukrývalo na dvě stovky nových kandidátů na exoplanety

04. 11. 2017 Vesmírný teleskop Kepler zkoumal od roku 2009 po čtyři roky velmi malou oblast hvězdné oblohy. Zaměřoval se na konkrétní hvězdy v souhvězdí Labutě a zaznamenával jejich sebemenší pohasnutí, které by mohlo indikovat, že před hvězdou prošla planeta, která zastínila část jejího světla. S daty,

Nově objevená obří planeta u drobné hvězdy je tak velká, že odporuje současným teoriím

01. 11. 2017 Velké hvězdy umožňují formaci velkých planet a u malých hvězd zase jednoduše vznikají menší planety. Nově objevená exoplaneta je ale tak velká v porovnání k velikosti hvězdy, kterou obíhá, že její formaci nelze podle současných teorií vysvětlit. Jedná se o planetu NGTS-1b, je větší než

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. 10. 2017 Analýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou

Amatérskému astronomovi se podařilo nalézt pravděpodobné komety u vzdálené hvězdy

27. 10. 2017 Objekty, které se podobají kometám byly detekovány u hvězdy vzdálené 800 světelných let označené jako KIC 3542116. Tento úlovek se povedl amatérskému astronomovi Thomasi Jacobsovi prostřednictvím webové stránky Planet Hunters, která umožňuje běžným uživatelům procházet data z mise

Umělá inteligence pomohla najít 56 nových kandidátů pro gravitační čočky

25. 10. 2017 Skupina výzkumníků z univerzit v Groningenu (NED), Neapole (ITA) a Bonnu (GER) přišla s metodou s jejíž pomocí nachází nové kandidáty pro gravitační čočky v datech z dřívějších pozorování teleskopů. Jejich algoritmus je stejný jako používají společnosti Google, Facebook nebo Tesla, jde o