Nejnovější zprávy

Observatoř ALMA pozoruje masivní galaxie v raném vesmíru v centru obrovského množství temné hmoty

12. prosince 2017 - Milimetrová a submilimetrová observatoř ALMA vidí prostřednictvím svých 66 radioteleskopů v poušti Atacama do hlubokého vesmíru, čím hlouběji, tím více do minulosti. O to dál pak vidí, když k tomu využije ještě efektu tzv. gravitační čočky. Nová pozorování extrémně vzdáleného objektu SPT0311-58 ukazují, že už v raném vesmíru existovaly masivní galaxie. Astronomové také pozorují, že jde dokonce o dvě samostatné galaxie, které jsou uhnízděné ve velkém shluku temné hmoty.

Nově objevená nejvzdálenější supermasivní černá díra se nachází ve vzdálenosti 13,1 miliard světelných let

Nově objevená nejvzdálenější supermasivní černá díra se nachází ve vzdálenosti 13,1 miliard světelných let

11. prosince 2017 - Vědcům se podařilo objevit zatím nejvzdálenější supermasivní černou díru ve vesmíru, jde o kvazar ve vzdálenosti 13,1 miliard světelných let. Světlo z takto dalekého objektu k nám putovalo tak dlouho, že vzdálenou galaxii muselo opustit před miliardami let v době, kdy byl vesmír ještě velmi mladý. Pozorovaná černá díra má podle odhadu vědců hmotnost 800 milionů Sluncí. Doposud se příliš neuvažovalo nad existencí takto masivních objektů v tak rané etapě vývoje vesmíru, vědci proto uvažují, že ke vzniku tohoto musely vést specifické podmínky.

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabé

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabé

9. prosince 2017 - Při pozorování relativně malé černé díry V404 Cygni, vzdálené asi 8 000 světelných let, astronomové zjistili, že má velmi slabé magnetické pole, asi 400x slabší než se doposud uvažovalo u objektů tohoto typu. Jde o první přesné měření magnetického pole takové černé díry. Astronomové pro něj využili náhlého vzplanutí této černé díry v roce 2015, při kterém došlo na asi 14 dní ke zvýšení její zářivosti. Výsledky jejich práce byly publikovány v magazínu Science.

V blízkosti supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy byly objeveny nečekaně mladé protohvězdy

V blízkosti supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy byly objeveny nečekaně mladé protohvězdy

30. listopadu 2017 - Přesto, že je okolí naší domácí supermasivní černé díry Sagittarius A* bičované gravitačními vlivy a radiací z tohoto extrémně masivního objektu, astronomům se podařilo objevit zde nově vznikající hvězdy. V okruhu tří světelných let od středu Mléčné dráhy se podle dat z observatoře ALMA nachází hned 11 protohvězd, což vede vědce k přehodnocení aktuálních teorií o tom, kde nové hvězdy mohou vznikat. Výsledky byly publikovány ve vědeckém magazínu Astrophysical Journal Letters.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Astronomové detekovali zatím nejmenší kolizi černých děr pomocí gravitačních vln

27. 11. 2017 Vědci pracující s observatořemi LIGO a Virgo oznámili šestou detekci gravitačních vln, tentokrát ze zatím nejmenších objektů. Černé díry, které do kolize vstoupily měly 7 a 12 slunečních mas, jejich sloučením vznikla nová černá díra o hmotnosti 18 sluncí. Hmota o mase celého jednoho slunce,

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

16. 11. 2017 Vypuštění vesmírného teleskopu nové generace se nezadržitelně blíží, aktuální plánovaný termín startu rakety Ariane s teleskopem Jamese Webba je po nesčetných odkladech plánován na začátek roku 2019. Během prvních pěti měsíců pozorovacích operací bude podle NASA teleskop pozorovat měsíce

Gravitační vlny z kolize supermasivních černých děr lze detekovat pomocí změn v signálu z pulzarů

16. 11. 2017 Kolize masivních, energetických vesmírných objektů jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy jsou tak velké události, že při nich dochází k detekovatelné fluktuaci prostoru - gravitačním vlnám. Astronomům se doposud podařilo detekovat pětici takových kolizí, 4x šlo o kolizi černých děr a

Observatoř ALMA pozoruje gravitační tanec dvou extrémně zářivých galaxií z raného vesmíru

14. 11. 2017 Astronomům se pomocí radiové observatoře ALMA podařilo zachytit dvě extrémně zářivé a masivní galaxie těsně před jejich kolizí. Oba objekty jsou souhrnně označovány ADFS-27 a nachází se 12,7 miliard světelných let od Země. Objekty v takové vzdálenosti dnes pozorujeme v podobě, kterou měly

Umělá inteligence pomohla najít 56 nových kandidátů pro gravitační čočky

25. 10. 2017 Skupina výzkumníků z univerzit v Groningenu (NED), Neapole (ITA) a Bonnu (GER) přišla s metodou s jejíž pomocí nachází nové kandidáty pro gravitační čočky v datech z dřívějších pozorování teleskopů. Jejich algoritmus je stejný jako používají společnosti Google, Facebook nebo Tesla, jde o

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

29. 03. 2015 V roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. 03. 2015 Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo