Nejnovější zprávy

Začíná vývoj malého detektoru gravitačních vln, vejde se na stůl

Začíná vývoj malého detektoru gravitačních vln, vejde se na stůl

dnes 06:51 - Vědci pozorují gravitační vlny od roku 2015 a jejich výzkum přinesl do astronomie revoluci. Detektory gravitačních vln ale dosahují velikosti doslova kilometrů a je jich po světě jen pár. Nový přístup k detekci gravitačních vln by však mohl vést k výrazně menším zařízením, a také detekci jiných událostí ve vzdáleném vesmíru.

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

17. července 2019 - Vesmír se rozpíná, a to stále rychleji - to víme už dlouho. Doposud však není zřejmé, s jakou rychlostí. Různá měření tzv. hubblovy konstanty, která rozpínání vesmíru znázorňuje číselně, totiž podávají různé výsledky: nejčastěji mezi 67 a 74 km/s/Mpc (tedy prostor mezi dvěma objekty, které jsou od sebe vzdáleny jeden megaparsek (přes 3 miliony světelných let), se za jednu sekundu natáhne o zhruba 70 kilometrů). Nová studie nyní přináší další dílek do skládačky: 70 km/s/Mpc podle červených obrů.

Astronomové objevili u černé díry disk materiálu, který tam neočekávali

15. července 2019 - S pomocí Hubblova vesmírného teleskopu se astronomům podařilo pozorovat disk rotujícího materiálu kolem supermasivní černé díry v galaxii NGC 3147. Disk hmoty u černých děr je pozorován celkem často, jde o materiál zachycený gravitací, který černá díra postupně konzumuje. Jenže při konzumaci hmoty vychází z okolí černé díry silná radiace a světlo, což pro tento objekt neplatí, vědci si tak zatím přítomnost tohoto disku neumí vysvětlit.

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. července 2019 - Hvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféry

6. 7. 2019 Exoplaneta Gliese 3470 b se nachází u červeného trpaslíka Gliese 3470 ve vzdálenosti asi 96 světelných let. Jedná se o druh planety přezdívaný superzemě - skalnaté planety několikrát větší než Země a zároveň menší než plynní obři. Podobná planeta ve sluneční soustavě není, ale podle

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnes

1. 7. 2019 Není černá díra jako černá díra, některé mají hmotnost miliard Sluncí, zatímco jiné pouhých pár desítek. Ty menší, stelární, vznikají kolapsem hvězdy v supernově a zdá se, že větší, supermasivní černé díry mohly vznikat zcela jiným způsobem. Alespoň takové jsou závěry studie

Hubblův teleskop detekoval komplexní formu uhlíku v mezihvězdném prostoru

27. 6. 2019 Formu uhlíku označovanou jako fulleren se podařilo pozorovat vědcům s Hubblovým vesmírným teleskopem. Jde o molekuly, které se skládají ze 60 atomů uhlíku uspořádaných do pěti a šestiúhelníků, které vytváří pravidelné koule. Potvrzuje se tak, že mezihvězdný prostor je tvořen nejen vodíkem

Astronomové poprvé pozorovali disk chladnější hmoty v blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy

11. 6. 2019 Kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie rotují hvězdy a také oblaka plynů a drobných částic. Doposud se astronomům podařilo kromě hvězd pozorovat pouze velmi horká oblaka, která dosahují teplot 10 milionů °C a září silně v rentgenovém spektru elektromagnetického záření.

Doposud nejdetailnější simulace černé díry pomohla vyřešit záhadu sklonu akrečního disku

10. 6. 2019 Mezinárodní tým astronomů vedený Matthew Liskou vytvořil simulaci černé díry s doposud nejvyšším rozlišením. Podařilo se jim potvrdit předpovídané chování černých děr a akrečních disků - regionů materiálu, který kolem černých děr rotuje. Jedním ze závěrů studie publikované v

Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou

8. 6. 2019 Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny

Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie

29. 5. 2019 Pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru.

Inzerce