Nejnovější zprávy

Astronomové ke svém překvapení objevilli 83 supermasivních černých děr v raném vesmíru

Astronomové ke svém překvapení objevilli 83 supermasivních černých děr v raném vesmíru

17. března 2019 - Astronomové z Japonska, Taiwanu a USA objevili 83 nových kvazarů, tedy aktivních supermasivních černých děr v jádrech galaxií, které pozorují v době, kdy byl vesmír starý méně než 1 miliardu let. Vědce překvapuje, že takto masivní objekty existovaly už tak brzy po velkém třesku. Z tohoto období byly sice kvazary už dříve pozorovány, ne však v takovém množství. Výsledky výzkumu byly publikovány hned v pěti různých studiích ve vědeckých magazínech Astrophysical Journal a Publications of the Astronomical Observatory of Japan.

Pomocí teleskopů Gaia a Hubble byla zatím nejpřesněji odhadnuta váha Mléčné dráhy

Pomocí teleskopů Gaia a Hubble byla zatím nejpřesněji odhadnuta váha Mléčné dráhy

9. března 2019 - Přesně odhadnout váhu Mléčné dráhy není zrovna jednoduchý úkol, kromě toho, že nelze zvážit přímo, je totiž například potřeba počítat také s temnou hmotou, kterou nelze přímo ani pozorovat. K výsledku vědci nakonec došli měřením rychlosti pohybu objektů, které kolem naší galaxie rotují. Stejná metoda už byla použita dříve, nově však bylo ve výpočtu pracováno s přesnými daty z teleskopu Gaia, která obsahují pozice a pohyb více než miliardy hvězd v Mléčné dráze a jejím bezprostředním okolí.

Budoucí observatoř gravitačních vln ve vesmíru by mohla odhalit teoretické ultralehké bosony

Budoucí observatoř gravitačních vln ve vesmíru by mohla odhalit teoretické ultralehké bosony

8. března 2019 - Mezinárodní vědecký tým svými výpočty odhalil, že budoucí vesmírné observatoře gravitačních vln by mohly být schopny potvrdit existenci ultralehkých bosonů. Tyto teoretické částice by se mohly formovat v blízkosti horizontu události černých děr, nad kterými by vytvářely oblaka. Teoreticky by mělo být možné detekovat změny v gravitačních vlnách, které tato oblaka způsobují, budou k tomu však nutné extrémně citlivé observatoře budoucnosti.

Jedna z kamer teleskopu Hubble má problémy, pozorování vesmíru nicméně nadále pokračují

Jedna z kamer teleskopu Hubble má problémy, pozorování vesmíru nicméně nadále pokračují

5. března 2019 - Jeden ze čtyř instrumentů na palubě vesmírného teleskopu Hubble má od pátku problémy. Jedná se o přehlídkovou kameru ACS (Advanced Camera for Surveys). Podle vyjádření NASA nedošlo v minulém týdnu ke správnému načtení softwaru kamery. Fungování dalších zařízení ani operace samotného teleskopu nicméně nejsou ohroženy. Hubble je ve vesmíru už od roku 1990 a funguje výrazně déle než se původně plánovalo. Poslední chyba se objevila před pár měsíci, bylo to však na jiném zařízení.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Jeden z malých měsíců Neptunu mohl vzniknout odštěpením od svého souseda

25. 02. 2019 Planeta Neptun má 14 známých měsíců, které ji obíhají v různé vzdálenosti. Nejznámější je zřejmě Triton, který je největší a obíhá v opačném směru než rotuje planeta, což napovídá, že by mohlo jít o cizí objekt zachycený gravitací planety. S pomocí Hubblova teleskopu nyní věci

Astronomům se podařilo změřit smrštění korony černé díry

05. 02. 2019 Pomocí teleskopu NICER umístěného na Mezinárodní vesmírné stanici se vědcům podařilo zmapovat bezprostřední okolí nedaleké stelární černé díry MAXI J1820+070. Analýzou rentgenového záření, které vychází z těsné blízkosti horizontu události, změřili smrštění tloušťky korony ze 160

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

01. 02. 2019 Předpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají -

Supermasivní černé díry rostou na úkor zrodu nových hvězd, konzumují totiž stejný materiál

30. 01. 2019 Už dlouhou dobu se vědci snaží přijít na to, proč se už v počátcích vesmíru začaly objevovat supermasivní černé díry. Jde o extrémně masivní objekty, které dřímají v jádrech galaxií a svou obrovskou gravitační silou dokáží ovlivňovat dění na stovky tisíc světelných let daleko.

Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomalu

29. 01. 2019 Temnou hmotu nelze pozorovat přímo, astronomové však mohou zkoumat její gravitační vliv na okolí. Podařilo se jim tak objevit dvě galaxie, u kterých se zdá, že temnou hmotu téměř neobsahují. Obě tyto galaxie mají jedno společné, jejich hvězdy obíhají centrum svých galaxií relativně pomalu a

Týmu vědců se podařilo poprvé pozorovat, jak supermasivní černá díra pohlcuje oblaka plynů

26. 01. 2019 Supermasivní černé díry v jádrech galaxií jsou monstra, která dokáží pohltit celou hvězdu. Mohou však zvyšovat svou hmotnost také konzumací velkého množství plynů a prachu v jejich bezprostředním okolí. Právě to se zřejmě podařilo zachytit mezinárodnímu týmu vědců vedenému doktory Benny

Mléčnou dráhu zřejmě obíhá vzácná středně velká černá díra

19. 01. 2019 Pozorování relativně malých černých děr a supermasivních děr jsou celkem běžná, není však snadné najít střední černou díru, která není ani příliš malá, ani příliš velká. To se zřejmě podařilo vědcům s observatoří ALMA. Objekt, který pozorovali v loňském roce obíhá Mléčnou

Inzerce