Nejnovější zprávy

Hvězdy Mléčné dráhy vytváří doposud neznámou strukturu, projevila se při zkoumání jejich pohybu

Hvězdy Mléčné dráhy vytváří doposud neznámou strukturu, projevila se při zkoumání jejich pohybu

22. září 2018 - V datech z teleskopu Gaia se vědcům podařilo nalézt doposud neznámou strukturu tvořenou nezvykle se pohybujícími hvězdami, která se podobá ulitě šneka. Mohlo by jít o pozůstatky kolize s menší galaxií, která nastala před několika stovkami milionů let a ovlivnila pohyb některých hvězd. Objev byl umožněn unikátní misí evropské vesmírné agentury Gaia, která mapuje hvězdy v naší galaxii, přesně měří jejich polohu a rychlost a postupně vytváří nejpodrobnější mapu našeho nejbližšího vesmírného okolí.

Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitou

Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitou

10. září 2018 - Kromě miliardy hvězd v Mléčné dráze pozoruje evropský teleskop Gaia také objekty mimo naši Mléčnou dráhu. Každý měsíc teleskop zaznamená polohu a zářivost každého objektu a postupně tak vytváří velmi přesnou mapu našeho okolí. Čas od času dojde u sledovaných objektů ke změně v zářivosti, v takový moment jsou vědci upozorněni automatickým programem, který tyto změny detekuje. Vědcům z Radboud University v Nizozemí a University of Cambridge se nyní podařilo najít stokrát více takových událostí, které automatickému programu unikly.

Z místa kolize neutronových hvězd vychází radiace vysokou rychlostí a míří kousek od Země

Z místa kolize neutronových hvězd vychází radiace vysokou rychlostí a míří kousek od Země

9. září 2018 - Astronomové nepřestávají pozorovat místo, kde v loňském roce detekovali prostřednictvím gravitačních vln první kolizi neutronových hvězd. Doposud nasbíraná data naznačují, že kolize dala vzniknout proudu elektromagnetického záření, který je velmi úzký a míří téměř k Zemi. Astronomové také postupně upřesňují, co se vlastně krátce po kolizi dělo a jak se oblast této události dál vyvíjela.

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

7. září 2018 - Pomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

Inzerce
Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíru

17. 08. 2018 Podle studie publikované v Astrophysical Journal existují v těsné blízkosti Mléčné dráhy galaxie, které vznikly ve velmi brzkém vesmíru. Přišli na to studiem jejich zářivosti, která napovídá, že se tyto objekty zrodily v době před ionizací vodíku, kterou prošel vesmír méně než miliardu let

Kanadský radioteleskop zachytil rádiový signál z hloubi vesmíru s doposud nejnižší frekvencí

05. 08. 2018 Kanadský teleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment) zachytil 25. července rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB) s doposud nejnižší frekvencí. Signál s označením FRB 180725A měl frekvenci 580 MHz, což je o téměř 200 MHz méně než kterýkoliv jiný dosud zachycený a

Malá družice HaloSat bude zkoumat halo Mléčné dráhy a hledat chybějící hmotu ve vesmíru

20. 07. 2018 13. července byla z paluby ISS vypuštěna malá sonda HaloSat, jejímž úkolem bude zkoumat bezprostřední okolí Mléčné dráhy a hledat hmotu, která byla přítomna krátce po velkém třesku, ale dnes ji astronomové nemohou najít. Jde o malý cubesat, který bude snímat rentgenové záření a pokusí se

Teleskopy Hubble a Gaia společně upřesňují hubblovu konstantu popisující rozpínání vesmíru

18. 07. 2018 Vesmírné teleskopy Hubble a Gaia přispěly k novému výpočtu hubblovy konstanty, která určuje míru rozpínání vesmíru. Mělo by jít o doposud nejpřesnější hodnotu, je však v rozporu s předchozími měřeními jinými metodami. Nově vypočítaná hodnota je 73,5 km/s na megaparsek, která říká, že

Nový teleskop MeerKAT zachytil v dosud největším detailu jádro Mléčné dráhy

16. 07. 2018 V Jihoafrické republice byl oficiálně uveden do provozu radiový teleskop MeerKAT, který se skládá z celkem 64 samostatných antén. Jde o největší a nejcitlivější zařízení svého druhu na Zemi, dokud jej nepředčí další jihoafrický teleskop SKA (Square Kilometre Array) v roce 2024. Při

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrin

13. 07. 2018 S pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina

Astronomové našli nejzářivější kvasar v rádiových vlnách v raném vesmíru

10. 07. 2018 Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích.

Inzerce