Nejnovější zprávy

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

22. května 2018 - Podle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem Hubble

Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem Hubble

14. května 2018 - Vědci předpokládají, že pod ledovou slupkou Europy leží globální oceán. Pozorování teleskopem Hubble z roku 2012 naznačovala, že by voda dokonce mohla z povrchu na některých místech tryskat do vesmíru. Toto tvrzení podporují také data naměřená v roce 1997 sondou Galileo, která nyní vědci oprášili a zjišťovali, zda tehdy sonda přece jen nezjistila něco zajímavého. Pokud voda z Europy skutečně tryská do vesmíru, mohlo by být jednoduché analyzovat její složení přímo z oběžné dráhy při některé z budoucích misí.

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

2. května 2018 - V nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci Europa

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci Europa

27. března 2018 - Americká vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.

Inzerce
Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 03. 2018 V posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy.

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. 12. 2017 Obrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry,

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. 10. 2017 Analýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017 Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole

Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?

05. 07. 2017 Už rok krouží kolem největší planety sluneční soustavy orbitální sonda Juno. Za tuto dobu se jí podařilo posbírat nová data o Jupiteru, která pomáhají vědcům udělat si přesnější obrázek o planetě a její dynamice. Naplánovaná oběžná dráha přivádí Juno při každém průletu nad

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

29. 03. 2015 V roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. 03. 2015 Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo

Inzerce