Nejnovější zprávy

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. prosince 2017 - Obrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. října 2017 - Analýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou kolísavé - se zvyšující se a snižující se jasností, a hlavně nezávislé na těch, které se objevují na jižní polokouli. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém časopisu Nature Astronomy 30. října.

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. října 2017 - Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?

Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?

5. července 2017 - Už rok krouží kolem největší planety sluneční soustavy orbitální sonda Juno. Za tuto dobu se jí podařilo posbírat nová data o Jupiteru, která pomáhají vědcům udělat si přesnější obrázek o planetě a její dynamice. Naplánovaná oběžná dráha přivádí Juno při každém průletu nad polární oblasti a k nám se tak poprvé dostávají detailní snímky a měření obou pólů planety, plné obřích bouří. Nové informace jsou také o masivní magnetosféře Jupitera - je ještě silnější než se myslelo. Poznatky byly publikovány ve vědeckých časopisech Science a Geophysical Research Letters.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

29. 03. 2015 V roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. 03. 2015 Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo

Vesmírný teleskop Hubble pořídil nové snímky planety Jupiter s jejími měsíci

09. 02. 2015 Hned tři měsíce se podařilo zachytit při transitu planety Jupiter, když k němu astronomové namířili Hubblův teleskop. S plynným obrem na pozadí se přes záběr pomalu pohybují měsíce Io, Europa a Calisto - tři ze čtyř velkých, galileánských měsíců Jupitera. Chybějící největší měsíc

Europu by mohly zkoumat mikrosondy - NASA vybírá misi na průzkum měsíce Jupitera

05. 10. 2014 NASA udělila grant 100 000 dolarů na přípravu potenciální mise k Europě, která by využila celé letky automatických sond na zkoumání povrchu a nitra měsíce. Nízkonákladová mise by umístila na oběžnou dráhu malý satelit, který by vypouštěl mikrosondy o velikosti poštovní známky. Sondy by

Ledový měsíc Europa má zřejmě tektonické desky, jev známý pouze ze Země

09. 09. 2014 Vědcům se podařilo přijít s první evidencí, která podporuje teorii, že povrch Europy je rozdělen do pohybujících se desek. Jde o první náznak podobného jevu kdekoliv jinde ve vesmíru než na Zemi. Europa je výjimečným tělesem v naší soustavě, pozorování vesmírných sond nasvědčuje tomu, že

Cesta do středu planety Jupiter, zatím jen v laboratoři

24. 07. 2014 Vědcům z americké laboratoře Lawrence Livermore se podařilo vytvořit podmínky, které panují v nitru obřích planet jako je Jupiter nebo Saturn. Použili k tomu největší laser na světě, který se nachází v National Ignition Facility v Kalifornii. Díky tomuto úspěchu mohou nyní vědci lépe pochopit

NASA hledá návrhy na vědecké přístroje, které by dokázaly zkoumat oceán pod povrchem Europy

16. 07. 2014 NASA připravuje podklady pro misi k Europě, měsíci planety Jupiter. Přípravy jsou na samotném počátku a ještě ani není zřejmé, zda bude sonda kolem Europy kroužit, prolétat, nebo na ní dokonce přistane. NASA zveřejnila žádost na zaslání návrhů vědeckých instrumentů, které by byly na palubě