Nejnovější zprávy z kategorie

Sluneční soustava

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

30. května 2020 Po pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

V blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometě

V blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometě

28. května 2020 Teleskop ATLAS na Havaji objevil mezi trojanskými planetkami planety Jupiter objekt, který má ocas podobný těm, jaké mají komety. Na rozdíl od komet má ale planetka 2019 LD2 kruhovou oběžnou dráhu kolem Slunce, jako ostatní objekty v této oblasti. Tento unikátní objev by vědcům mohl prozradit více informací o planetkách, které sdílí oběžnou dráhu s planetou Jupiter.

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

22. května 2020 Rover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. května 2020 Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

20. 5. 2020 Trpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 Významné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složení

17. 5. 2020 Vědci z University of Tokyo vyvinuli experiment, který simuluje podmínky v jádru planety Mars. Pomocí speciálního přístroje vytvořili tlak 13 gigapascalů a teplotu 1 500 °C a tomuto prostředí vystavili slitinu železa a síry, o které se domnívají, že by mohla tvořit podstatnou část jádra Marsu.

Minerály v měsíčních horninách ukazují na dopady meteoritů při formování Měsíce

15. 5. 2020 Nový výzkum odhaluje, že dopady velkých těles na povrch Měsíce zřejmě hrály podstatnou roli při jeho formování. Skupina vědců vedená L. F. Whitem zkoumala horniny dovezené na Zemi při misi Apollo 17 a zjistila, že obsahovaly minerál, který vzniká za vysokých teplot. Takto vysokých teplot lze

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

13. 5. 2020 Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit,

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

10. 5. 2020 Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo

Rusko chce do roku 2025 dostat k Měsíci hned tři vesmírné sondy

7. 5. 2020 Rusko navštívilo Měsíc naposledy v roce 1976, už však plánuje svůj návrat. V plánu jsou tři vesmírné mise do roku 2025 ve spolupráci s evropskou vesmírnou agenturou ESA. Tyto mise nesou označení Luna-25, Luna-26 a Luna-27. První z nich se už sestavuje a probíhá její testování, start je nyní