Nejnovější zprávy z kategorie

Geologie ve vesmíru

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračují

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračují

1. listopadu 2019 Během víkendu se sonda HP3, přezdívaná krtek, dostala ven z díry, do které byla zatím částečně zavrtaná. Podle vědců může za tyto potíže složení a struktura horniny, v místě přistání sondy InSight. Zvolená metoda zahloubení sondy tak neumožňuje její pohyb pouze povrch a následné měření teplot a otřesů. Operátoři mise se tak nyní pokouší přijít na jiný způsob, jak sondu pod povrch přece jen dostat.

Malá sonda HP3 už opět vrtá pod povrch Marsu, snahy o zprovoznění se zřejmě vyplatily

Malá sonda HP3 už opět vrtá pod povrch Marsu, snahy o zprovoznění se zřejmě vyplatily

20. října 2019 Robotické sondě InSight se na Marsu podařilo alespoň částečně zprovoznit minisondu HP3, jejímž úkolem je zavrtat se pod povrch a zkoumat nitro planety. Sonda HP3 přezdívaná také Krtek byla od března zaseknutá a nedařilo se ji uvést do provozu. To se povedlo až nyní za použití robotického ramene hlavní sondy. Za poslední týden se už pohnula o 2 centimetry.

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na Marsu

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na Marsu

8. října 2019 Součástí mise InSight je mimo jiné malá sonda HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit teplo vycházející z nitra planety. Krátce po vypuštění sondy v únoru tohoto roku však došlo k jejímu zaseknutí a od té doby leží nehybně, částečně zavrtaná pod povrch. Vědci z NASA si nyní myslí, že ví, co problémy způsobilo, a pokusí se je v následujících dnech vyřešit.

Uvnitř diamantu se skrýval neznámý zelený minerál z nitra Země

25. září 2019 Uvnitř diamantu nalezeného v jihoafrické republice se ukrývalo jediné zrnko zeleného minerálu, jaký svět ještě neviděl. Podle vědců vznikl ve hloubce až 170 kilometrů a může tak napovědět více o prostředí, které panuje v zemském plášti. Zvláštní ale je, že má zcela jiné složení, než by se u materiálu z tohoto prostředí očekávalo.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhy

    6. 9. 2019 Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila z oběžné dráhy sesuv půdy v oblasti severního pólu Marsu. Půda je zde obohacená o led, který každé jaro při zvýšení teplot taje, což způsobuje destabilizaci útesů, která v důsledku vede k sesuvům. Útes, na kterém byl tento sesuv

    Meteorit nalezený v Austrálii obsahoval první známý přírodní výskyt vzácného minerálu

    5. 9. 2019 Poblíž australského města Wedderburn byl v roce 1951 nalezen podivný balvan. Šlo o meteorit, který se nepodobal žádnému jinému. Od té doby jej vědci studují a snaží se o podivném kameni zjistit více. A poslední průzkum přinesl překvapení: meteorit obsahuje první známý přírodní výskyt

    Diamanty z hlubin Země ukrývají tekutinu z období zrodu naší planety, mohlo by jít o nejstarší známý materiál

    22. 8. 2019 Tekutina uvnitř hlubinných diamantů pochází podle analýzy izotopů z doby vzniku naší planety před čtyřmi miliardami let. Jde tak o jeden z nejstarších známých materiálů na Zemi. Tyto hlubinné diamanty vznikly několik stovek kilometrů pod povrchem v zemském plášti.

    Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

    12. 8. 2019 Robotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní

    Trpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vrásky

    8. 7. 2019 Tým španělských vědců publikoval novou studii ve vědeckém magazínu Nature Astronomy, ve které odhaluje evidenci, že se trpasličí planeta v pásu asteroidů smršťuje. Vyplývá to z geologických útvarů nalezených na povrchu orbitální sondou Dawn. Vědci nalezli 15 zlomů, většinou v polárních

    Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

    3. 6. 2019 Rover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od

    Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

    14. 5. 2019 Pomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je