Nejnovější zprávy

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. dubna 2019 - Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. ledna 2019 - Vědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

Teleskop Hubble zachytil obří stín v mlhovině Serpens

Teleskop Hubble zachytil obří stín v mlhovině Serpens

5. listopadu 2018 - Vesmírný teleskop Hubble zaměřil své zrcadlo směrem do souhvězdí Hada, k mlhovině Serpens (Serpens Nebula). Část mlhoviny ozařuje hvězda HBC 672, která zároveň vrhá obří stín na jiné části mlhoviny. Stín z mladé hvězdy, který se táhne světelné roky daleko je zřejmě tvořen protoplanetárním diskem, který se nachází v těsné blízkosti hvězdy a jinak není pozorovatelný.

Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

21. května 2018 - Mezinárodní tým astronomů objevil neobvyklé laserové emise, které indikují existenci binárního hvězdného systému v jádru planetární mlhoviny Mravenec. Své závěry uvádí na základě pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel, který sbírá infračervené světlo. Podle vědců je uprostřed mlhoviny jednak bílý trpaslík jako pozůstatek červeného obra, který mlhovinu vytvořil, a také další hvězda, která zapříčiňuje emise infračerveného světla, které zachytili.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Inzerce