Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji
22. března 2013 - Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Teleskop Planck objevil vlákno horkých plynů spojující dvě kupy galaxií
22. listopadu 2012 - Evropský vesmírný teleskop Planck objevil propojení dvou galaktických skupin vláknem horkých plynů. Jde o první průkaznou evidenci podobného propojení dvou tak gigantických struktur.
Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru
12. dubna 2012 - Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.
První mapa rozložení oxidu uhelnatého v Mléčné dráze a zvláštní opar v jejím centru
15. února 2012 - Na setkání astronomů v Bologni diskutují tento týden evropští vědci výsledky mise Planck, jejíž primární část nedávno skončila. Vesmírný teleskop Planck pozoroval z Lagrangeova bodu L2 oblohu a snímal zbytkovou radiaci po velkém třesku, přístroje teleskopu ale astronomům umožnily také vytvořit mapu oxidu uhelnatého (CO), ze kterého se skládají rozsáhlé molekulární mraky, ze kterých vznikají hvězdy.
Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku
24. ledna 2012 - Evropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.
První data z mise Planck přináší detailní fotku celé oblohy
24. ledna 2011 - Vesmírná mise sondy Planck pod taktovkou ESA začala v roce 2009, jejím úkolem je snímat oblohu v mikrovlném záření o vlnových délkách 0,35-100 milimetrů. Díky citlivosti přístrojů je sonda schopna měřit tzv kosmickou mikrovlnou radiaci (cosmic microwave background), což jsou zbytky energie vytvořené při zrodu vesmíru při velkém třesku.
Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji
Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku
Evropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.
První mapa rozložení oxidu uhelnatého v Mléčné dráze a zvláštní opar v jejím centru
Na setkání astronomů v Bologni diskutují tento týden evropští vědci výsledky mise Planck, jejíž primární část nedávno skončila. Vesmírný teleskop Planck pozoroval z Lagrangeova bodu L2 oblohu a snímal zbytkovou radiaci po velkém třesku, přístroje teleskopu ale astronomům umožnily také vytvořit mapu oxidu uhelnatého (CO), ze kterého se skládají rozsáhlé molekulární mraky, ze kterých vznikají hvězdy.
Teleskop Planck objevil vlákno horkých plynů spojující dvě kupy galaxií
Evropský vesmírný teleskop Planck objevil propojení dvou galaktických skupin vláknem horkých plynů. Jde o první průkaznou evidenci podobného propojení dvou tak gigantických struktur.
Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru
Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.
Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji
Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Teleskop Planck objevil vlákno horkých plynů spojující dvě kupy galaxií
Evropský vesmírný teleskop Planck objevil propojení dvou galaktických skupin vláknem horkých plynů. Jde o první průkaznou evidenci podobného propojení dvou tak gigantických struktur.
Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru
Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.
První mapa rozložení oxidu uhelnatého v Mléčné dráze a zvláštní opar v jejím centru
Na setkání astronomů v Bologni diskutují tento týden evropští vědci výsledky mise Planck, jejíž primární část nedávno skončila. Vesmírný teleskop Planck pozoroval z Lagrangeova bodu L2 oblohu a snímal zbytkovou radiaci po velkém třesku, přístroje teleskopu ale astronomům umožnily také vytvořit mapu oxidu uhelnatého (CO), ze kterého se skládají rozsáhlé molekulární mraky, ze kterých vznikají hvězdy.
Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku
Evropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.
První data z mise Planck přináší detailní fotku celé oblohy
Vesmírná mise sondy Planck pod taktovkou ESA začala v roce 2009, jejím úkolem je snímat oblohu v mikrovlném záření o vlnových délkách 0,35-100 milimetrů. Díky citlivosti přístrojů je sonda schopna měřit tzv kosmickou mikrovlnou radiaci (cosmic microwave background), což jsou zbytky energie vytvořené při zrodu vesmíru při velkém třesku.