Nejnovější zprávy z kategorie

Velký třesk

Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru

13. ledna 2020 Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly prezentovány na 235. setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu.

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. července 2018 Mise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. března 2018 Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?

Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?

12. března 2018 Už delší dobu vědci pozorují mírný gradient při zkoumání vesmírného mikrovlnného pozadí (reliktní záření, cosmic microwave background, CMB), díky kterému se zdá, že vesmír je na jedné straně teplejší než na druhém konci. Astrofyzikové dnes tento fakt přisuzují doplerovu efektu způsobeného pohybem sluneční soustavy vesmírem, který má za výsledek, že ta část vesmíru, ke které se sluneční soustava přibližuje, se zdá být teplejší. Tento jev by ale mohl být projevem skutečně rozdílných teplot v mikrovlnném pozadí, a vědci z University of Southern California přišli na to, jak to změřit.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíru

    4. 3. 2018 Týmu astronomů z Arizona State University se podařilo detekovat signál z nejstarších hvězd ve vesmíru, z doby pouhých 180 milionů let po velkém třesku. Signál je zakomponován v mikrovlnném radiačním pozadí, které prostupuje celým vesmírem, a představuje absorpci zbytkové radiace z počátku

    První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězd

    4. 3. 2018 Při nálezu signálu z prvních hvězd ve vesmíru se podařilo náhodou objevit také důkaz o existenci temné hmoty. Tvrdí to studie od profesora Rennana Barkana z Tel Aviv University, která vychází z jiné studie publikované výzkumníky z Arizona State University. Signál z počátků vesmíru má prokazovat

    Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

    22. 3. 2013 Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat

    Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku

    24. 1. 2012 Evropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná

    Podle simulací NASA byly první hvězdy mnohem menší než se astronomové domnívali

    29. 11. 2011 První hvězdy ve vesmíru nebyly gigantičtí obři dosahujících stonásobků velikosti Slunce jak se vědci původně domnívali. Podle simulací, které prováděli vědci z NASA v JPL (Jet Propulsion Laboratory) dosahovaly hvězdy mas pouze desítek sluncí. Využívali k tomu simulací, které vycházely z

    Astronomům se podařilo najít zbytky oblaků plynů vytvořených při velkém třesku

    19. 11. 2011 Poprvé se astronomům podařilo najít objekty ve vesmíru, které se zřejmě skládají pouze z chemických prvků vytvořených v prvních minutách po velkém třesku. Při vzniku vesmíru a krátce po něm podle teorie vznikly pouze vodík, helium a stopové množství lithia, zbylé prvky, které astronomové

    Z pouště Atacama až k velkému třesku, teleskop VLT zkoumá vesmír ve vzdálené minulosti

    27. 10. 2011 Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) zkoumají pomocí jednoho z nejsilnějších teleskopů současnosti hlubokou minulost vzdáleného vesmíru. Pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Chile porovnávají strukturu vesmíru v období mezi 780 miliony a 980 miliony let po velkém třesku. Na