Aktuální zprávy z kategorie Hvězdy | Living future
Nejnovější zprávy

Vesmírný teleskop Kepler už nedokáže dál plnit své úkoly, co ním NASA udělá?

Vesmírný teleskop Kepler už nedokáže dál plnit své úkoly, co ním NASA udělá?

19. srpna 2013 - Po měsících nejrůznějších analýz a testování končí tým NASA, který má na starosti vesmírný teleskop Kepler, se snahami o jeho znovuzprovoznění. Dva ze čtyř gyroskopů, které slouží pro správnou orientaci observatoře ve vesmíru, jsou mimo provoz a bez nich to dál nejde. Alespoň ne v takovém rozsahu jako doposud, NASA totiž uvažuje nad tím, že by teleskopu přidělila jiný úkol, takový, na který bude ve své současné kondici stačit.

Astronomové poprvé detekovali exoplanetu pomocí rentgenového teleskopu

30. července 2013 - Jedním ze způsobů jak najít exoplanety je pozorování mateřské hvězdy a čekání na moment, kdy planeta přechází mezi hvězdou a teleskopem a způsobí tak její mírné pohasnutí. Tato metoda ale byla doposud využívána pouze optickými teleskopy a pomohla najít stovky exoplanet a tisíce potenciálních kandidátů. Nově nyní vědci zaměřili dva vesmírné rentgenové teleskopy k blízké hvězdě HD 189733, kolem které obíhá nejbližší horký jupiter od Slunce.

Gliese 667C, systém bohatý na exoplanety v obyvatelné zóně

Gliese 667C, systém bohatý na exoplanety v obyvatelné zóně

27. června 2013 - Tým astronomů vedený Guillem Anglada-Escudém a Mikko Tuomim zkombinoval data získaná dřívějšími pozorováními a aktuálně získaná data z instrumentu HARPS a teleskopu VLT v Chile, aby důkladně prozkoumal systém trojhvězdy Gliese 667 (GJ 667). Tato hvězda se nachází ve vzdálenosti 22 světelných let a všechny tři její složky jsou menší než Slunce. Ta nejmenší z nich, Gliese 667C, skrývá zřejmě největší překvapení, obíhá kolem ní totiž množství exoplanet a polovina z nich dokonce v obyvatelné zóně, která by měla umožnit existenci kapalné vody na jejich povrchu.

Astronomové našli exoplanetu, která obíhá velmi daleko od své mateřské hvězdy

Astronomové našli exoplanetu, která obíhá velmi daleko od své mateřské hvězdy

20. června 2013 - Ve dvakrát větší vzdálenosti než obíhá Pluto Slunce. Tak daleko se nachází škvíra v akrečním disku kolem hvězdy TW Hydrae, která podle astronomů naznačuje, že zde dochází k formování nové exoplanety. Celých 80 AU (tedy 80x větší vzdálenost, než ve které obíhá Země Slunce) dělí mezeru v akrečním disku plynů a drobných částeček od mladé centrální hvězdy TW Hydrae, která je stará pouhých 5-10 milionů let (například Slunce září už více než 4 miliardy let).

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Evropským astronomům se přímo před očima objevila rodící se planeta

04. 03. 2013 Evropským astronomům se zřejmě podařilo poprvé zachytit protoplanetu u blízké hvězdy. Stále ještě zhušťující se koncentrace plynů obíhá hvězdu HD 100546 ve vzdálenosti 335 světelných let a mohla by z ní vzniknout planeta podobná Jupiteru. Ve stejném hvězdném systému už existuje jeden

Nejmenší objevená exoplaneta Kepler-37b je malá jako náš Měsíc

24. 02. 2013 Vesmírný teleskop Kepler našel zatím nejmenší exoplanetu, která obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci. Jde o planetu s označením Kepler-37b, která je zřejmě složena z Kamene a je jen o něco větší než náš Měsíc. Obíhá však tak moc blízko vlastní hvězdy, že teploty na jejím povrchu

Solární observatoř SDO zachytila výron koronální hmoty na video

21. 02. 2013 Vesmírné solární observatoři Solar Dynamics Observatory (SDO) se 30 ledna podařilo svými teleskopy zachytit průběh masivní CME (coronal mass ejection, výron koronální hmoty). Video bylo seskládáno z obrázků snímaných každých 30 sekund.

Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov

19. 02. 2013 Nová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní

Planety mohou kolem hvězd zřejmě vznikat v mnohem delším období než se původně uvažovalo

03. 02. 2013 Dosavadní vědomosti o vývoji hvězdných soustav a vzniku planet vedly vědce k závěru, že k formování planet dochází relativně rychle během tisícovek až jednoho nebo dvou milionů let. Nová pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel ale naznačují, že tomu tak vždycky být nemusí.

Nové snímky od Betelgeuse - nejbližší hvězdy, která se nachází na pokraji supernovy

29. 01. 2013 Evropskému vesmírnému teleskopu Herschel se podařilo pořídit detailní snímky hvězdy Betelgeuse a jejího bezprostředního okolí. V tom astronomové pozorují obří oblouky hmoty, kterou hvězda zřejmě vymrštila při jedné z posledních fází existence masivní hvězdy před gigantickou explozí

Nová jasná supernova se objevila v galaxii vzdálené 56 milionů světelných let

21. 11. 2012 Velmi jasná supernova se koncem října objevila v galaxii NGC 1365 (Great Barred Spiral Galaxy), která je pozorovatelná z jižní polokoule. První pozoroval supernovu 2012fr Alain Klotz pracující na observatoři La Silla v Chille 27. října. Vrcholu záření dosáhla supernova 10. listopadu a podle astronomů