Nejnovější zprávy

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

13. května 2019 - Rychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou intenzivní záblesky elektromagnetické radiace v rádiovém spektru, které k nám přicházejí ze vzdáleného vesmíru. Poprvé byly detekovány teprve v roce 2007 a doposud není zřejmé, co je způsobuje. Podle nové studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal Letters, by to mohly být extrémně zářivé supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy

27. dubna 2019 - Gravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln

14. dubna 2019 - Vědcům se podařilo prostřednictvím vesmírného teleskopu Chandra detekovat záblesk rentgenového záření, který indikuje kolizi dvou neutronových hvězd. V této kolizi zřejmě vznikla nová neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem - magnetar. Tato nově pozorovaná událost má podobné znaky jako kolize neutronových hvězd detekovaná v roce 2017 prostřednictvím gravitačních vln.

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 Jupiterů

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 Jupiterů

10. dubna 2019 - Brazilským astronomům se podařilo nalézt první evidenci o exoplanetě, která obíhá binární hvězdu, jejíž jedna složka je hvězda po hlavní posloupnosti. Konkrétně se jedná o dvojhvězdu KIC 10544976 v souhvězdí Labutě, což je oblast, kterou zkoumal teleskop Kepler. Hvězda se skládá z červeného a bílého trpaslíka a planeta, která ji obíhá by měla mít 13násobek hmotnosti planety Jupiter. Výsledky výzkumu týmu vedeného Leonardem Andrade de Almeidou byly publikovány v magazínu Astronomical Journal.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozval

15. 3. 2019 Magnetary jsou neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, doposud jich bylo objeveno 23. Rozklad magnetických polí v magnetaru vytváří emise vysokoenergetické elektromagnetické radiace ve formě gama nebo rentgenového záření nebo také rádiových vln. Magnetar s označením XTE J1810–197

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019 Analýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 1. 2019 Loni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

8. 1. 2019 Pozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoru

12. 12. 2018 Teprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 let

25. 10. 2018 Vědci s pomocí rentgenové observatoře Chandra vypočítali stáří nejmladšího známého pulzaru v Mléčné dráze. Jde o neutronovou hvězdu Kes 75, která se nachází uprostřed oblaku materiálu, který zůstal po explozi supernovy ve vzdálenosti asi 19 tisíc světelných let. Díky dlouhodobému

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018 V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na

Inzerce