Nejnovější zprávy

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blíž

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blíž

30. října 2018 - Pouhých 78 dní po startu prolomila vesmírná sonda Parker Solar Probe rekord přiblížení ke Slunci a také relativní rychlost Ke Slunci. Aktuálně se nachází 0,28 AU od Slunce a bude se nadále přibližovat (Země obíhá Slunce ve vzdálenosti 1 AU, planeta Merkur mezi 0,31 a 0,47 AU). Sonda má za úkol studovat Slunce zblízka a nejvíce se k němu přiblíží v roce 2024, kdy ji unikátní oběžná dráha zavede až na 0,04 AU - vzdálenost, při které se v podstatě dotkne atmosféry Slunce.

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

19. října 2018 - Vědci z New Yorkské Univerzity v Abú Dhabi publikovali výzkum, který charakterizuje rotaci hvězd podobných Slunci svou hmotností a věkem. Podle jejich závěrů rotují tyto hvězdy až dvaapůlkrát rychleji na rovníku, než blíže jejich pólům. Ke svému výzkumu použili astroseizmologická data a data z mise Kepler. Výsledky studie jsou nicméně odlišné od chování samotného Slunce, které na rovníku rotuje pouze o 10 procent rychleji.

Start unikátní mise ke Sluneční atmosféře, Parker Solar Probe míří ke Slunci

12. srpna 2018 - Parker Solar Probe je sonda, která se má poprvé v historii dotknout sluneční korony. Právě díky tomuto zařízení se lidstvo dozví o Slunci doposud ukryté informace, které by se z velké vzdálenosti zajišťovaly jen těžko. Start sondy byl původně naplánován na sobotní ráno místního času, byl však nejprve posunut o půl hodiny a poté zcela odložen na neděli. Přesná příčina odložení startu nebyla zveřejněna, raketa Delta Heavy se každopádně nevešla do úzkého 65minutového okna určeného pro start ke Slunci.

Na Slunci byly objeveny vlny podobné těm, které na Zemi vytváří počasí

Na Slunci byly objeveny vlny podobné těm, které na Zemi vytváří počasí

10. května 2018 - Tým vědců z Max Planck Institute for Solar System Research a z University of Göttingen objevil vířivé Rossbyho vlny na Slunci. Tyto vlny se šíří proti směru rotace naší hvězdy a jsou nejintenzivnější na jejím rovníku. O jejich existenci na Slunci vědci spekulovali po desítky let, objevují se totiž v každém rotujícím tělese s tekutinami. Nyní byl jejich výskyt na Slunci definitivně potvrzen, výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

Inzerce
Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Nový velký solární teleskop bude studovat Slunce v neobvyklém detailu, podílí se na něm i Česká republika

27. 04. 2018 European Solar Telescope (Evropský solární teleskop, EST) bude vystavěn na Kanárských ostrovech a první pozorování by mohl provádět už v roce 2027. Čtyřmetrový teleskop bude jedním z největších na světě (a největší evropský) a bude studovat Slunce v bezprecedentním detailu. Projekt zahrnuje 17

Čínská laboratoř Tiangong-1 spadla do Pacifického oceánu

02. 04. 2018 Čínská laboratoř Tiangong-1 v pondělí brzy ráno částečně shořela v atmosféře, zbytky trosek se zřítily do Pacifického oceánu. Nekontrolovaný pád zanesl několikatunový modul do blízkosti oblasti v jižním Pacifiku, kam jsou naváděny kontrolované vstupy do atmosféry. Zatím není zřejmé, jak

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 03. 2018 Vědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018 Slunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich

Solární observatoře ve vesmíru pozorovaly z několika úhlů návrat komety 96P/Machholz ke Slunci

08. 11. 2017 Kometa 96P (nebo také 96P/Machholz) se po pěti letech vrátila do blízkosti Slunce a byla přitom zachycena solárními observatořemi. Jde o už známý objekt, který například teleskop SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pozoroval už popáté (předtím v letech 1996, 2002, 2007 a 2012). Kometa se v

Nejstarší zaznamenané zatmění Slunce bylo 30. října 1207 před Kristem

02. 11. 2017 Zmíněný text se nachází ve Starém zákonu Bible, kde se zmiňuje chování Slunce a Měsíce v Gibeonu a údolí Aijalonu. Překladatelé se původně domnívali, že text znamená, zastavení Slunce a Měsíce, nově ale říkají, že by mohlo jít spíše o význam, kdy Slunce a Měsíc "přestaly dělat to,

Povrch měsíců Marsu by mohl být elektricky nabitý od solárních větrů

19. 10. 2017 Silné sluneční erupce by mohly nabíjet některé oblasti na povrchu měsíců Marsu až na 100 voltů, ukazuje to studie publikovaná v magazínu Advances in Space Research 3. října. Podobný náboj by tak mohl ovlivnit elektroniku automatických sond nebo dokonce astronautů, kteří by s těchto měsíců

Inzerce