Nejnovější zprávy

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

13. listopadu 2017 - Na palubě stratosférické observatoře SOFIA pozorovali astronomové kometu C/2012 K1, která podle dostupných údajů poprvé zamířila z Oortova oblaku do vnitřní sluneční soustavy. Složení komety má vědcům napovědět o podmínkách, které panují v této velmi vzdálené oblasti sluneční soustavy. Data získaná zmíněným pozorováním však neodpovídají tomu, co očekávali. Kometa obsahuje více uhlíku a její ocas je tvořen většími částečkami než jak tomu bylo u předchozích pozorování. Získané údaje pomáhají vědcům zpřesnit naši představu o Oortově oblaku, tato představa bude ještě jasnější po zprovoznění nového vesmírného teleskopu.

Solární observatoře ve vesmíru pozorovaly z několika úhlů návrat komety 96P/Machholz ke Slunci

8. listopadu 2017 - Kometa 96P (nebo také 96P/Machholz) se po pěti letech vrátila do blízkosti Slunce a byla přitom zachycena solárními observatořemi. Jde o už známý objekt, který například teleskop SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pozoroval už popáté (předtím v letech 1996, 2002, 2007 a 2012). Kometa se v zorném poli teleskopu objevila 25. října a opustila jej po průletu kolem slunce 30. října. Kromě observatoře SOHO zachytila kometu také družice STEREO (Solar and Terrestrial Relations Observatory), tentokrát ale z jiného úhlu, protože obíhá Slunce za naší planetou.

Amatérskému astronomovi se podařilo nalézt pravděpodobné komety u vzdálené hvězdy

Amatérskému astronomovi se podařilo nalézt pravděpodobné komety u vzdálené hvězdy

27. října 2017 - Objekty, které se podobají kometám byly detekovány u hvězdy vzdálené 800 světelných let označené jako KIC 3542116. Tento úlovek se povedl amatérskému astronomovi Thomasi Jacobsovi prostřednictvím webové stránky Planet Hunters, která umožňuje běžným uživatelům procházet data z mise vesmírného teleskopu Kepler. Mezi daty Jacobs objevil jednorázové pohasnutí hvězdy, které neodpovídá exoplanetám, kterým se primárně mise Kepler věnovala.

Sonda OSIRIS-REx proletěla kolem Země a zamířila k planetce Bennu

Sonda OSIRIS-REx proletěla kolem Země a zamířila k planetce Bennu

23. září 2017 - Rok po svém startu, 22. září, proletěla vesmírná sonda OSIRIS REx kolem Země a za využití gravitační asistence naší planety zamířila ke svému cíli. Její cílem je planetka Bennu, ze které sonda posbírá vzorky, které poté dopraví zpátky na Zemi k analýze. Planetka Bennu pro vědce představuje možnost prozkoumat podmínky jaké panovaly při vzniku sluneční soustavy před více než čtyřmi miliardami let.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací

14. 06. 2015 V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

06. 04. 2015 Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy.

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014 Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali

Kometa 67P/C-G je šedá i na prvních barevných snímcích z Rosetty

13. 12. 2014 První snímky komety 67P/C-G v reálných barvách nepřinesly žádná překvapení, kometa je v podstatě bezbarvá, tmavě šedá. Kdybychom měli možnost vidět kus jejího povrchu na vlastní oči byl by podobný třeba uhlí, jen o něco světlejší. Už dřívější pozorování ukazovala na v průměru

Japonsko vyslalo do vesmíru novou sondu, má za úkol přinést na Zemi vzorek planetky

03. 12. 2014 V úterý se z japonského ostrovního kosmodromu Tanegashima vznesla raketa H-2A s vesmírnou sondou Hayabusa 2. Jejím úkolem je doletět v roce 2018 k planetce 1999 JU3, posbírat vzorky hornin z jejího povrchu a doručit je v roce 2020 zpátky na Zemi k důkladnému prozkoumání. Hayabusa 2 s sebou veze hned

První analýza dat z Philae ukazuje na tvrdý led, prach a organické molekuly

19. 11. 2014 Na povrchu je podle měření instrumentů Philae deseti až dvaceticentimetrová vrstva prachu, pod kterou se ukrývá led. Ledová vrstva je podle vědců tvrdší než předpokládali, i přes rostoucí výkon kladiva, které se skrz vrstvu pokoušelo dostat, se totiž hlouběji než pár milimetrů nedostalo.

Přistávací modul Philae od soboty na kometě spí, jeho probuzení zatím zůstává nejisté

16. 11. 2014 Spojení mezi přistávacím modulem Philae a Rosettou bylo ukončeno, sondě na povrchu komety došla energie v bateriích a Slunce na ni nesvítí. Dobrou zprávou je, že všechna data posbíraná na povrchu komety se stihla poslat na mateřskou sondu, odkud jsou posílána na Zemi. V příštích týdnech a