Nejnovější zprávy

Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

27. prosince 2017 - Americká vesmírná agentura vybrala dva finalisty mezi misemi, které by se měly uskutečnit v polovině dvacátých let v rámci programu New Frontiers, jehož součástí je například také mise New Horizons. Jednou z těchto misí, které se budou ucházet o realizaci, je CAESAR, při které by měla robotická sonda navštívit kometu 67P a přivézt z ní vzorky zpátky na Zemi, další je potom robotický dron DRAGONFLY, který by brázdil nebe Titanu, největšího měsíce planety Saturn.

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

4. prosince 2017 - Vědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

NASA oznámila svou spoluúčast na japonské misi k měsícům Marsu

NASA oznámila svou spoluúčast na japonské misi k měsícům Marsu

26. listopadu 2017 - Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že se bude spolupodílet na japonské misi Martian Moons Exploration, jejímž cílem bude přinést na Zemi vzorky hornin z měsíce Marsu Phobos. Spoluúčast americké agentury bude prostřednictvím jednoho ze sedmi instrumentů na robotické sondě, která přistane na větším ze dvou měsíců Marsu. Půjde o spektrograf analyzující neutrony a gamma záření, který má vědcům pomoci zjistit kdy a jak se měsíce Marsu zformovaly.

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

13. listopadu 2017 - Na palubě stratosférické observatoře SOFIA pozorovali astronomové kometu C/2012 K1, která podle dostupných údajů poprvé zamířila z Oortova oblaku do vnitřní sluneční soustavy. Složení komety má vědcům napovědět o podmínkách, které panují v této velmi vzdálené oblasti sluneční soustavy. Data získaná zmíněným pozorováním však neodpovídají tomu, co očekávali. Kometa obsahuje více uhlíku a její ocas je tvořen většími částečkami než jak tomu bylo u předchozích pozorování. Získané údaje pomáhají vědcům zpřesnit naši představu o Oortově oblaku, tato představa bude ještě jasnější po zprovoznění nového vesmírného teleskopu.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Solární observatoře ve vesmíru pozorovaly z několika úhlů návrat komety 96P/Machholz ke Slunci

08. 11. 2017 Kometa 96P (nebo také 96P/Machholz) se po pěti letech vrátila do blízkosti Slunce a byla přitom zachycena solárními observatořemi. Jde o už známý objekt, který například teleskop SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pozoroval už popáté (předtím v letech 1996, 2002, 2007 a 2012). Kometa se v

Amatérskému astronomovi se podařilo nalézt pravděpodobné komety u vzdálené hvězdy

27. 10. 2017 Objekty, které se podobají kometám byly detekovány u hvězdy vzdálené 800 světelných let označené jako KIC 3542116. Tento úlovek se povedl amatérskému astronomovi Thomasi Jacobsovi prostřednictvím webové stránky Planet Hunters, která umožňuje běžným uživatelům procházet data z mise

Sonda OSIRIS-REx proletěla kolem Země a zamířila k planetce Bennu

23. 09. 2017 Rok po svém startu, 22. září, proletěla vesmírná sonda OSIRIS REx kolem Země a za využití gravitační asistence naší planety zamířila ke svému cíli. Její cílem je planetka Bennu, ze které sonda posbírá vzorky, které poté dopraví zpátky na Zemi k analýze. Planetka Bennu pro vědce představuje

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací

14. 06. 2015 V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

06. 04. 2015 Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy.

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014 Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali

Kometa 67P/C-G je šedá i na prvních barevných snímcích z Rosetty

13. 12. 2014 První snímky komety 67P/C-G v reálných barvách nepřinesly žádná překvapení, kometa je v podstatě bezbarvá, tmavě šedá. Kdybychom měli možnost vidět kus jejího povrchu na vlastní oči byl by podobný třeba uhlí, jen o něco světlejší. Už dřívější pozorování ukazovala na v průměru