Nejnovější zprávy

Vědci vytvořili zcela novou formu světla, má tři fotony v jedné částici

Vědci vytvořili zcela novou formu světla, má tři fotony v jedné částici

19. února 2018 - Vědcům se v experimentu podařilo prokázat novou formu světla, kdy se jednotlivé fotony vážou do trojic. Vytvořené trojfotony tvoří základ doposud neprobádané fotonické hmoty, která zatím nebyla pozorována ani v přírodě, ani v experimentech. Tento úspěch by mohl vést k použití fotonů v kvantových výpočtech, nebo dalším, doteď netušeným, možnostem. Výsledky týmu vědců z MIT, Harvard University a dalších institucí vedeném Vladanem Vuletićem a Mikhailem Lukinem byly publikovány v únorovém čísle magazínu Science.

Experimenty s intenzivními lasery poskytují první důkazy, že pomocí světla lze zastavit elektrony

12. února 2018 - Ozařováním elektronů ultra-intenzivním laserem se vědcům podařilo překročit hranice běžné fyziky a přiblížit se kvantovým efektům. Když světlo dopadá na nějaký objekt, část záření se od něj odráží, pokud se však objekt pohybuje velmi rychle a světlo je velmi intenzivní, začnou se dít podivné věci. Například elektrony se mohou natolik rozvibrovat, že zpomalí, protože vibrace spotřebují velké množství energie. Podobný efekt vědci předpokládají také například u černých děr. Týmu na Imperial College London se podařilo provést tuto reakci poprvé v laboratorních podmínkách, výsledky jejich práce byly publikovány v magazínu Physical Review X.

Tři typy vysokoenergetických částic z vesmíru mají stejný původ - v aktivních jádrech galaxií

Tři typy vysokoenergetických částic z vesmíru mají stejný původ - v aktivních jádrech galaxií

24. ledna 2018 - Vědcům z Pennsylvania State University a University of Maryland se podařilo vysvětlit původ hned tří typů subatomárních částic, které k nám přicházejí z vesmíru. Jde o vysokoenergetická neutrina, extrémně energetické kosmické záření a vysokoenergetické gama záření. Všechny tři pravděpodobně pocházejí ze supermasivních černých děr, konkrétně z proudů radiace, které vycházejí z jejich pólů. Výsledky výzkumu byly v lednu publikovány v magazínu Nature Physics.

Vědcům se podařilo prokázat nové skupenství hmoty - excitonium

Vědcům se podařilo prokázat nové skupenství hmoty - excitonium

10. prosince 2017 - Skupenství hmoty excitonium bylo teoreticky předpovězeno už v 70. letech a jeho existence byla pozorována nepřímými důkazy, jde o tzv. Bose-Einsteinův kondenzát tvořený excitony. Týmu vědců pod vedením profesora Petera Abbamonteho se nyní podařilo přijít s novými důkazy, které existenci excitonia jasně prokazují. Pomohla jim k tomu nová technika nazývaná M-EELS (Momentum-resolved Electron Energy-Loss Spectroscopy), kterou si sami vyvinuli pro měření nízkoenergetických bosonů. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Science v prosinci.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Měření observatoře na jižním pólu ukazují, že Země absorbuje energetická neutrina

26. 11. 2017 Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Aturoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských

Fúze kvarků generuje dosud nepředstavitelné množství energie, více než jaderná fúze

07. 11. 2017 Dvěma vědcům na univerzitách v Tel Avivu a Chicagu se podařilo teoreticky prokázat masivní množství energie uvolňované při interakci subatomárních částic známých jako kvarky. Při tomto subatomárním ekvivalentu jaderné fúze dochází k uvolnění až osmkrát většího množství energie než u

Čína představila světu své plány na výstavbu gigantického urychlovače částic CEPC

24. 09. 2014 Doposud největší urychlovač částic leží pod Alpami, jmenuje se Large Hadron Collider (LHC) a operuje jej Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). LHC sestává z 27 kilometrů dlouhého okruhu, ve kterém dochází k urychlování a následným srážkám subatomárních částic, nový čínský

Vědci z CERNu našli způsob jak experimentálně ověřit funkci higgsova bosonu

05. 08. 2014 Vědcům pracujícím s Velkým hadronovým urychlovačem (LHC), se podařilo objevit interakci subatomárních částic, která by mohla potvrdit, že higgsův boson skutečně zprostředkovává hmotnost pro ostatní částice, jak praví Standardní model. Práce fyziků tak ani po potvrzení objevu božské

Další experimenty v urychlovači LHC potvrzují loňský objev higgsova bossonu

14. 03. 2013 Vědci z evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) dnes představili nové výsledky jejich experimentů na velkém hadronovém urychlovači částic (LHC). Experimenty s protony urychlenými až k rychlosti světla potvrzují závěry z loňského roku, podle kterých se vědcům podařilo najít higgsův boson

Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov

19. 02. 2013 Nová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní

Urychlovač LHC vyprodukoval doposud neznámou subatomární částici, mohl by to být higgsův boson

07. 07. 2012 Evropští vědci pracující s Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) oznámili 4. července na setkání fyziků v Melbourne objev nové částice, která by mohla být dlouho hledaným higgsovým bosonem. Nadšení fyziků je zatím nejvýše od spuštění LHC, jehož hlavním cílem je nalezení právě higgsova