Nejnovější zprávy

Nová měření naznačují, že v chemických reakcích na oběžné dráze Saturnu vzniká metanol

Nová měření naznačují, že v chemických reakcích na oběžné dráze Saturnu vzniká metanol

15. srpna 2017 - Saturnův měsíc Enceladus má podpovrchový oceán plný vody a organických sloučenin, vyplývá to z měření sondy Cassini, která kolem Saturnu obíhá už přes deset let. Složení je nám známé díky gejzírům na jižním pólu, jejichž obsah sonda analyzovala. Nová, doplňující měření ze Země teď ukazují, že organické sloučeniny chrlené gejzíry do vesmíru dále chemicky reagují, což vede ke vzniku metanolu. Pozorování byla provedena pomocí teleskopu IRAM ve Španělsku, která ukazují v okolí Enceladu vyšší koncentraci metanolu než jakou naměřila sonda Cassini nad samotnými gejzíry.

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

6. dubna 2015 - Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy. Problémy se týkaly hlavně navigace a komunikace, které v některých momentech úplně vypadly. Týden po incidentu je kometa opět v pořádku, bude ale nutné upravit plány na průlety kolem komety, Rosetta už se nebude kometě přibližovat na takovou vzdálenost.

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

29. března 2015 - V roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci gejzírů také na Europě. Následná pozorování ale tuto hypotézu nepotvrzují, a tak vědci uvažují nad dalšími vysvětleními hubblových pozorování z roku 2012, jednou z teorií je, že se molekuly vody dostaly na oběžnou dráhu Europy po dopadu meteoritu, který do vesmíru vymrštil led z povrchu měsíce.

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. března 2015 - Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo zjistit, že slaný oceán pod povrchem Ganymede ovlivňuje magnetické pole měsíce takovým způsobem, že do určité míry stabilizuje kolísání polárních září.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014 Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali

Kometa 67P/C-G je šedá i na prvních barevných snímcích z Rosetty

13. 12. 2014 První snímky komety 67P/C-G v reálných barvách nepřinesly žádná překvapení, kometa je v podstatě bezbarvá, tmavě šedá. Kdybychom měli možnost vidět kus jejího povrchu na vlastní oči byl by podobný třeba uhlí, jen o něco světlejší. Už dřívější pozorování ukazovala na v průměru

První analýza dat z Philae ukazuje na tvrdý led, prach a organické molekuly

19. 11. 2014 Na povrchu je podle měření instrumentů Philae deseti až dvaceticentimetrová vrstva prachu, pod kterou se ukrývá led. Ledová vrstva je podle vědců tvrdší než předpokládali, i přes rostoucí výkon kladiva, které se skrz vrstvu pokoušelo dostat, se totiž hlouběji než pár milimetrů nedostalo.

Přistávací modul Philae od soboty na kometě spí, jeho probuzení zatím zůstává nejisté

16. 11. 2014 Spojení mezi přistávacím modulem Philae a Rosettou bylo ukončeno, sondě na povrchu komety došla energie v bateriích a Slunce na ni nesvítí. Dobrou zprávou je, že všechna data posbíraná na povrchu komety se stihla poslat na mateřskou sondu, odkud jsou posílána na Zemi. V příštích týdnech a

Philae je na příliš temném místě, na jeho solární panely nesvítí Slunce a modulu dochází energie

14. 11. 2014 Vědci si nejsou jisti, zda bude během několika dní vůbec možné pracovat s přistávacím modulem Philae. Ten je vybaven nabitou baterií, ta však vydrží pouze do soboty a co se bude dít potom není zcela jisté. Aktuální pozice Philae umožňuje získat jen velmi málo energie z jednoho z menších

Philae s jednou nohou ve vzduchu zkoumá místo přistání, vědci si nejsou jistí kde je

14. 11. 2014 Přistání Philae na kometě 67P/C-G nebylo tak hladké jak by si vědci přáli, modul přesto pevně drží na kometě. Zpátky na Zemi už poslal několik fotografií svého okolí, včetně panoramatického snímku. Při prvním kontaktu Philae s kometou došlo k jeho odražení do výšky až jednoho kilometru.

Přistávací modul Philae poslal první snímky z povrchu komety

13. 11. 2014 Po včerejším úspěšném přistání se začínají na Zem dostávat první snímky pořízené přímo na povrchu komety. I přes problém s harpunou při přistání je Philae bezpečně na povrchu komety a začíná se svou vědeckou misí. Následovat bude množství dalších snímků, rozbor materiálu,