Nejnovější zprávy z kategorie

Herschel

Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

21. května 2018 Mezinárodní tým astronomů objevil neobvyklé laserové emise, které indikují existenci binárního hvězdného systému v jádru planetární mlhoviny Mravenec. Své závěry uvádí na základě pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel, který sbírá infračervené světlo. Podle vědců je uprostřed mlhoviny jednak bílý trpaslík jako pozůstatek červeného obra, který mlhovinu vytvořil, a také další hvězda, která zapříčiňuje emise infračerveného světla, které zachytili.

Planety mohou kolem hvězd zřejmě vznikat v mnohem delším období než se původně uvažovalo

Planety mohou kolem hvězd zřejmě vznikat v mnohem delším období než se původně uvažovalo

3. února 2013 Dosavadní vědomosti o vývoji hvězdných soustav a vzniku planet vedly vědce k závěru, že k formování planet dochází relativně rychle během tisícovek až jednoho nebo dvou milionů let. Nová pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel ale naznačují, že tomu tak vždycky být nemusí.

Nové snímky od Betelgeuse - nejbližší hvězdy, která se nachází na pokraji supernovy

Nové snímky od Betelgeuse - nejbližší hvězdy, která se nachází na pokraji supernovy

29. ledna 2013 Evropskému vesmírnému teleskopu Herschel se podařilo pořídit detailní snímky hvězdy Betelgeuse a jejího bezprostředního okolí. V tom astronomové pozorují obří oblouky hmoty, kterou hvězda zřejmě vymrštila při jedné z posledních fází existence masivní hvězdy před gigantickou explozí supernovy. Snímky ukazují také další prachové objekty v blízkosti hvězdy, ty však zřejmě nepochází přímo z Betelgeuse.

ESA se musí rozhodnout co s vesmírným teleskopem Herschel, možná s ním narazí do Měsíce

ESA se musí rozhodnout co s vesmírným teleskopem Herschel, možná s ním narazí do Měsíce

27. října 2012 Infračervený teleskop Herschel skončí svou misi v březnu příštího roku a stane se nepoužitelným vesmírným smetím. Vzhledem k tomu, že má nestabilní oběžnou dráhu, je třeba teleskop někam poslat, kde nebude překážet. Jednou z možností je poslat jej na orbitu kolem Slunce, na které se se Zemí potká nejdříve za sto let. Druhá možnost je srážka s Měsícem, kde by chtěli vědci hledat vodu na jednom z jeho pólů.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Ledový svět Sedna z okraje sluneční soustavy je menší než se doposud předpokládalo

    31. 7. 2012 Sedna obíhá Slunce daleko za poslední planetou sluneční soustavy a byla objevena teprve v roce 2003. Extrémně nepravidelná oběžná dráha Sedny ji každých 11 tisíc let zavede téměř 1000 AU od naší hvězdy a naopak přiblíží na pouhých 76 AU (AU je vzdálenost Země-Slunce). Původní odhady

    Vědci s pomocí vesmírného teleskopu Herschel poprvé detekovali molekuly kyslíku ve vesmíru

    11. 8. 2011 Individuální atomy kyslíku jsou ve vesmíru poměrně obvyklým jevem, zejména v okolí masivních hvězd, poprvé se však vědcům podařilo detekovat molekulární kyslík se dvema atomy, který je tolik důležitý pro přežití biologických organismů na Zemi. Našli jej v mlhovině souhvězdí Orion, v

    Měření z observatoře Herschel potvrzují, že voda z Enceladu obohacuje atmosféru Saturnu

    2. 8. 2011 Měsíc planety Saturn vypouští do vesmíru na 250 kilogramů vody každou sekundu. Ve vesmíru pak vytváří kolem planety objekt podobný dalšímu prstenci s tloušťkou blížící se průměru planety samotné. Navzdory své obrovské velikosti unikal objekt tvořený krystalizovanými vodními výpary detekci,

    Vlákna mezihvězdného materiálu se proplétají vesmírem, co stojí za jejich vznikem?

    18. 4. 2011 Vesmírná observatoř Herschel odhalila, že blízká mezihvězdná oblaka plynů obsahují sítě propletených vláken s větší hustotou, které mají stejnou tloušťku. Samotnou vláknitou strukturu plynů už astronomové pozorovali dříve, ale až s vesmírnou sondou ESA je mohli pozorovat do detailů, které

    Koncentrace temné hmoty ovlivňuje míru formování nových hvězd v galaxiích

    23. 2. 2011 Vesmírná observatoř Herschel přináší nová data, která vědcům pomáhají analyzovat procesy, které probíhají ve vzdálených galaxiích. Jejich zkoumáním se astrofyzikové dozvídají více o složení hmoty ve vesmíru, a jejím vlivu na galaxie a hvězdy. Nová zjištění ukazují jakým způsobem