Nejnovější zprávy

Evropskou misi Hera doplní na cestě k planetce také cubesaty, jeden z nich bude mít i českou stopu

Evropskou misi Hera doplní na cestě k planetce také cubesaty, jeden z nich bude mít i českou stopu

8. ledna 2019 - Na rok 2022 plánuje NASA náraz do měsíce planetky Didymos, aby vyzkoušela jak ovlivní jeho oběžnou dráhu. Následně k planetce vyšle sondu evropská vesmírná agentura, aby do detailu prozkoumala následky této kolize. Evropskou sondu Hera doplní také dva malé cubesaty, z nichž jedem bude vyroben ve spolupráci s českou firmou Space Systems Czech. Cílem misí DART a Hera je test změny oběžné dráhy planetky, jehož výsledky by v budoucnu mohly vést k odklonění planetek, u kterých hrozí srážka se Zemí.

Astronomové určili díky novým datům z mise Gaia velikost a stáří Polárky

2. srpna 2018 - Polárka je hvězda, která se nachází nad severním pólem, zdánlivě tedy stojí na hvězdné obloze a mohla tak být odedávna používána k určení severu. Doposud však neměla přesně určenou vzdálenost, což komplikovalo určení jejích dalších charakteristik. Vědci z Villanova University společně s astronomem Petrem Harmancem z Karlovy univerzity nyní využili data z mise Gaia, aby vlastnosti Polárky upřesnili.

Byl spuštěn nejvýkonnější evropský laser, nachází se kousek od Prahy

3. července 2018 - V pondělí 2. července spustili vědci ve výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech kousek od Prahy jeden z nejvýkonnějších laserů na celém světě. Laser L3-HAPLS má petawattový výkon a dokáže generovat 3,3 pulzy za sekundu po dobu jedné hodiny. Maximální doba trvání jednoho pulzu je 27 femtosekund. Slavnostnímu spuštění předcházela kontrola mezinárodním týmem odborníků, která ověřila funkčnost a splnění specifikací laseru.

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

7. června 2018 - Průlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Inzerce