Nejnovější zprávy

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

12. srpna 2019 - Robotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objekt

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objekt

11. srpna 2019 - Amatérský astronom Ethan Chappel zachytil svým teleskopem ve středu 7. srpna záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně šlo o malou planetku, která byla zachycena gravitací plynného obra a shořela v jeho atmosféře. Vědci nyní doufají, že střet zachytil i jiný astronom, aby mohli zjistit více informací o objektu, který se s planetou srazil.

Exoplaneta WASP 121b je tak blízko svojí hvězdě, že má šišatý tvar a přichází o svou atmosféru

Exoplaneta WASP 121b je tak blízko svojí hvězdě, že má šišatý tvar a přichází o svou atmosféru

8. srpna 2019 - Exoplaneta WASP 121b byla objevena už v roce 2015, nachází se u hvězdy o asi 40 % větší než Slunce ve vzdálenosti 854 světelných let. Tato planeta je o něco větší než Jupiter a obíhá svou hvězdu velmi blízko. Podle nových pozorování teleskopem Hubble dokonce tak blízko, že z ní hvězda svou gravitací vysává materiál a deformuje její tvar. Vědci tak mohou přímo pozorovat, jak planeta přichází o svou atmosféru, a dovědět se více o jejich vzniku a zániku.

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféry

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféry

6. července 2019 - Exoplaneta Gliese 3470 b se nachází u červeného trpaslíka Gliese 3470 ve vzdálenosti asi 96 světelných let. Jedná se o druh planety přezdívaný superzemě - skalnaté planety několikrát větší než Země a zároveň menší než plynní obři. Podobná planeta ve sluneční soustavě není, ale podle doposud objevených exoplanet se zdá, že by mohlo jít o běžný typ planet v naší galaxii. Vědcům se nyní s pomocí teleskopů Spitzer a Hubble podařilo poprvé zjistit složení atmosféry takové planety.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

26. 6. 2019 V minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však

Nové snímky prstenců Uranu poprvé odhalily jejich teplotu

23. 6. 2019 Dva výkonné teleskopy z jižní Ameriky (ALMA a VLT) vyprodukovaly nové snímky prstenců planety Uran. Nová pozorování umožnila vědcům poprvé změřit teplotu prstenců planety: chladivých -196 °C. Pomohla také upřesnit složení prstenců a jejich strukturu. Planeta Uran byla ze Země zatím

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 Každých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019 Rover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od

Atmosféra Pluta by mohla do deseti let zcela zmizet

30. 4. 2019 Trpasličí planeta Pluto má řídkou atmosféru tvořenou hlavně dusíkem, která byla potvrzena už v roce 1985. Silně eliptická oběžná dráha Pluta však způsobuje výrazné výkyvy v teplotách na povrchu tohoto vzdáleného objektu, což má vliv také na jeho atmosféru. Během zimy dojde ke zmrznutí

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou

Inzerce